9. února 2011

Ukázka z díla - Básnířka Atyiya

A další doteď utajená část Principia. Jako přestávku mezi rozhovory si dáme ,,Ukázku z díla" poprvé od Atyiy - http://atyiya.blog.cz

Ticho je němý společník.
Kdo ho nemá rád?
***

Jak mluví ticho



Když jsem sama,

slýchám ho.

Ne snad tlukot mého srdce,

jenž tepe silně, prudce.
Ne snad temné hřmění
v kopcích v dáli po setmění.


Slýchám ticho vyprávět,
jaký tenkráte byl svět.
Vypráví o hluku, o lidech
ztracených ve svých snech.

Vypráví o němé říši,

o místě, kde ticho vládne.
O té, v jejímž lůně verše píši.
Jen tam tančí múzy ladné.

Cítíš lehký dotek vánku?

To jen ticho klidně dýše.
Něžně kolébá tě k spánku
a unáší do své snové říše.

Každá mysl, klidně spíc,

odpoutá se od těla.
I ta malá nesmělá
milá bytost, sladce sníc.

Slýchám ticho vyprávět

o dívce krásné jako květ.
Vypráví o životě smyslu,
jež zcela bez rozmyslu
v životě nám hraje prim.
A proto ptám se, co teď s tím?

Slýchám ticho, šeptá mi

a pomáhá s problémy.
Slýchám ticho naslouchat
snům a přáním mým.
Teď už můžu volně dýchat
a věřit snílkům nesmělým.

Slýchám ticho vyprávět

bez prázdných slov a spousty vět.

Slýchám ticho vyprávět

o tom, jaký bude svět.
O tom, co tu nebude
i o málu, jež tu zbyde.

Ticho mluví plynně plaše,

jako by se stydělo.
Dneska už strach nemělo.
Ale stále mluví tiše...


Atyiya
(Atyiya.blog.cz)

Zaujal Vás článek? Pak mi také napište na e-mail Elfka.upirka@sezname.cz a pošlete mi nějaké své dílko na ukázku. Může to být povídání o oblíbeném žánru, můžete mě upozornit na některá svá dílka a já s Vámi napíšu rozhovor nebo Váš příspěvek zveřejním zde, na stránkách klubu. Teď se můžete těšit na další rozhovory. Těšte se, jak už bylo řečeno, na Mil a poté na Lady Dariel.

16 komentářů:

  1. Ano, opravdu krásné! =) Básnička má rýmy, pravidelnost, smysl. Dlouho jsem takovou nikde neviděla =)

    OdpovědětVymazat
  2. Dokonale snílkovské, naprosto mě to uneslo do jinýho světa poezii obvykle moc nemusím, ale tohle je přesně ten typ, který miluju.

    OdpovědětVymazat
  3. Sice normálně básničky moc nemusím, ale tahle je vážně dokonalá. Jedenáct bodů z deseti

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za pochvaly.
    Potom, co jsem to napsala, mě napadlo, že by se to mohlo snílkům líbit, když je to takové snové... jsem ráda, že jsem se nespletla

    OdpovědětVymazat
  5. Je to překrásné. Já sice taky občas napíšu něco malého, ale nikdy se mi nepodařilo, aby to vypadalo jako báseň hodna zveřejnění nejen na blogu snílků, ale i v opravdové knize poezie... Ta tvoje tak vypadá - je totiž opravdu moc nádherná.

    OdpovědětVymazat
  6. oo, pěkné,opravdu moc snílkovske, což se dokonale hodí :P a kačenka jak nečte básničky tak se přemohla atu básničku až dokonce dočetla (musím se pochávalit)

    OdpovědětVymazat
  7. "Slýchám ticho vyprávět,
    jaký tenkráte byl svět.
    Vypráví o hluku, o lidech
    ztracených ve svých snech."
    Božské... doslova mi to vyrazilo dech. Výborně.

    OdpovědětVymazat
  8. [8]: Óh, i poklony se tu píší ve verších =D

    OdpovědětVymazat
  9. S touto básní je ticho ještě krásnější a tajemnější než předtím.

    OdpovědětVymazat
  10. O nádheře je tu toho dost, ale jak to jinak nazvat úchvatné, brilantní, nepřekonatelné...?

    OdpovědětVymazat
  11. Závidím lidem, co umí tak skvěle najít slova aby každé přesně sedělo a nepraštilo čtenáře do očí. No, spíše je obdivuji, závist není moc lichotivá Sama jsem kdysi zveřejnila dva pokusy o poezii a dodnes by je asi mohli šťouralové vylovit, ale jsou asi tak úspěšné jako má četba a literární zkoušení z jakékoli poezie - na nic Je to vážně krásně napsané, takové snílkovské..

    OdpovědětVymazat
  12. Páni, ta je naprosto dokonalá! :)

    OdpovědětVymazat