30. září 2014

Principia - Třetí dračí výprava

Vážené Snílstvo,
poslední úterý v měsíci s sebou přináší další porci dračích indicií. Jste připraveni? Doufám, že ano, protože tentokrát to bude výjimečně zapeklité.
Zima je totiž ještě daleko a tak jsem neodolala pokušení si ušetřit pár spálenin. Proto jsem si tentokrát vybrala hnízdo, které nekladlo tolik odporu...
Teď je však čas na vyhodnocení minulého klání. Do hustého dýmu se vydalo hned sedm Snílků. A všichni s úspěchem. Gratulace patří:

Marje Virtanen, Anne Eyre, Maglaiz, Holoubkovi, Annice, Charlie a Daletth



V nápovědách jsme tentokrát hledali Zdeňka Jirotku, autora známého Saturnina. V indiciích byla ještě zmíněna sbírka povídek Pravidla se změnila a známá milovnice přísloví - teta Kateřina. Protože však nebylo uvedeno jinak, tentokrát stačilo jméno autora.
(I když, nebýt podivení nad zlobícím caps lockem, asi bych ho v Holoubkově komentáři přehlédla. :-) )

Další hnízdo tedy přestalo být knihovně nebezpečné. :-)

Jak už jsem v úvodu avizovala, tentokrát (pro někoho) zamíříme do méně známých luhů a hájů. Doufám však, že (minimálně s pomocí moderních technologií) i tentokrát obtíže překonáte. Neb... Některé lidi je prostě škoda neznat.


  • Autorka je jednou z nejznámějších němek píšících pro děti a mládež.
  • Mezi její největší mezinárodní úspěchy patří jedna trilogie a dvě samostatně stojící knížky. Minimálně podle dvou z nich byl dokonce natočen film. (Ač na jeden jsem od příznivců knih neslyšela ještě ani jedno pozitivní slovo.)
  • Dějiště jejích příběhů jsou velmi různorodá - podíváme se mezi knihomoly a stránky popsané tiskařskou černí, do Benátek či Himaláje.
  • Autorka je i výtvarně nadaná, neb část svých knih sama ilustrovala.
  • V současnosti žije v Los Angeles, kde jí společnost dělají její děti a fenka Luna.
  • A jako poslední - záchytný - bod dodávám, že je dorstenskou rodačkou narozenou v témže roce, kdy se konal první světový šampionát žen v cyklistice.

K oddračení Vám dnes bude stačit plné jméno autorky a název alespoň jednoho ze zmiňovaných mezinárodních úspěchů.
Kdo by však dokázal vyjmenovat všechny, získá bonusové dračí vajíčko.
(Neb na tuhle otázku by nedokázala odpovědět ani wikipedie.)



jméno Snílka
drak
dračí hnízdo
Anna Eyre
2
-
Annika
1
-
Holoubek
1
-
Charlie
1
-
m. Phoenix
1
1
Marja Virtanen
1
-
Daletth
2
-
Maglaiz
2
-


Hodně štěstí!

Dragilia

Pss: Pokud se časem najdou i další odvážní a nehořlaví Snílci, ráda jim kratochvíli získávání indicií na chvilku přenechám. :-) Získané nápovědy pak můžete poslat na klubový mail: klub.snilku@email.cz a v předmětu uveďte Principiae - draci.

28. září 2014

Zářijové Interestio

Zdravím veškeré obyvatelstvo korábu,
trochu to vypadá, že se nám na palubě rozšířila spavá nemoc. Mnimálně mě zachvátila určitě. Protože pro probuzení jsem si s hrůzou uvědomila, že tolik očekávané Interestio zarůstá býlím a já s tím nic nedělám. A to jsem se rozhodla změnit.
S laskavým dovolením ostatních správců jsem se tedy zářijového výběru ujala já. Dostalo se mi naštěstí i pomoci od m. Phoenix, takže jsem na to nebyla zcela sama. A teď Vám mohu předložit výsledek našeho snažení:

25. září 2014

Creatio - Společně

Creatio je tu pro všechny zasněné malíře...


24. září 2014

Photo - plyšák výletník

Photo je přístavem pro všechny Snílky, kteří rádi fotí! Nechte se unášet sněním a zachycujte kouzla okamžiků...


Drazí Snílci!
Abych napravila svou lenost a nic nedělání, tak tu pro vás mám dneska ještě jednou Photo a to rovnou ve velkém stylu, protože Maglaiz se rozšoupla a poslala celou sérii fotografií s výzvou Plyšáci na cestách. A to je poslední příspěvek do letní výzvy, takže doufám, že se stejnou vervou zapojíte také do podzimní výzvy na verše.

Photo - Psi na cestách

Kdo vpluje do přístavu Phota?

23. září 2014

Týden sto dvacátý pátý - Temná půle


Principia - Síla duše (Dragita)

Zdravím veškeré Snílstvo!
Možná se vám zdá, že slečna Principia tento měsíc opustila své komnaty nečekaně brzy. Není se však čemu divit. Ze zajetí měkkých podušek a polštářů ji vylákal medailonek nadějné snílčí autorky.

Dragita nám dnes, kromě představení své osoby, dá nahlédnout i do fantasy trilogie Síla duše, který se odehrává se ve světě bytostí zvaných ještěři. Právě pro tento příběh se momentálně snaží sehnat vhodného nakladatele.
Tak co, budeme jí držet palce?


Info o Dragitě


Narodila se v červenci roku 1988 v Brně. Během studia na Střední zdravotnické škole Merhautova 15, oborem Dietní sestra, začala propadat kouzlu knih, především fantastice, scifi a hororům.
Ke čtení ji přivedly díla J.R.R. Tolkiena a Stephena Kinga. O psaní se pokusila až několik let po té, když zatoužila vytvořit vlastní světy a příběhy.
Napřed jen pro svou vlastní potěchu, ale potom v ní narůstala touha podělit se s ostatními. A tak stvořila civilizaci, hluboko skrytou uvnitř té naší. Své bytosti, připomínající člověka i draka zároveň, pojmenovala ještěři. Není před nimi úniku, jsou všude, v každé vrstvě naší společnosti.
Psaní se věnuje již osmým rokem, ale naplno do toho šla až poslední tři.

Blog: dragg.blog.cz
Goodreads: https://www.goodreads.com/book/show/18301255-s-la-du-e
Facebook stránka: https://www.facebook.com/siladuse

Anotace Síly duše:


Jedna noc, jedno rozhodnutí a Janin život se obrátí vzhůru nohama. Neexistuje cesta zpět. Co ji čeká uprostřed nové společnosti? Jak se vyrovná se změnami, kterým nemůže zabránit?
Jana bude muset najít sílu uvnitř sebe, jinak ji události strhnou sebou. Naštěstí nikdy nebude sama.
Lidé na naší planetě žijí v iluzi vlastní jedinečnosti. Nikdo za celá staletí neodhalil svět, skrytý za pláštěm naší nevědomosti. Denně ho máme na očích a přesto jej nevnímáme. Lidstvo jde tak snadno oklamat
.

Ukázka

Stala se ze mě nestvůra.
Utíkala jsem lesem a prodírala se křovisky, jako by mě honila hladová smečka vlků. Nevnímala jsem větvičky šlehající mou nechráněnou tvář, ani slzy deroucí se na povrch. Napínala jsem svaly, dech se mi krátil, ale stejně to nestačilo, nikdy to nebude stačit. Nemohu utéct sama před sebou.
Už nejsem člověk. Nejsem normální. Co teda jsem?
Pod nohy se mi pletl šupinatý ocas a drobné ostny na jeho hřbetě mi cupovaly hnědé kalhoty, až byly děravé jako řešeto. Snažila jsem se na to nemyslet. Chtěla jsem ovládat nové části svého těla, ale jako by měly svou vlastní hlavu. Připadaly mi cizí, děsivé… Nepřirozené. Běžela jsem stále dál a neohlížela se. Jestli zastavím, všechno na mě dolehne, všechno to bude pravda!
Přeskočila jsem spadlý kmen stromu a při doskoku zavrávorala. Suché větvičky zakřupaly. Když jsem konečně zase vyrazila vpřed, uvědomila jsem si, že vůbec nevím, kde jsem. Jak jsem se sem vlastně dostala? Mraky se nade mnou divoce honily, vítr nabíral na síle. Slyšela jsem burácení vzdálených hromů, které hlasitostí předčilo jen bušení mého srdce. A ty barvy, co jsem viděla… bože, všechny mi připadaly tak ostré a jasné.
Vzápětí jsem zakopla o kořen a sletěla na zem. Vykřikla jsem a narazila si už tak odřená kolena. Bezděky jsem zaryla rozechvělé prsty do hlíny a naplno se rozbrečela. Mé slzy kanuly na vysušenou zemi a vítr rozezpíval větvoví stromů tklivou melodií meluzíny. Neslyšela jsem okolní zvěř ani žádné kroky. Klečela jsem tu sama, ve zbytcích zetleného listí, a snažila se nepropadnout panice.
Chtělo se mi křičet, chtělo se mi přímo řvát až do ochraptění, ale nedovolila jsem si to. Co kdyby mě někdo uviděl? Co kdyby mě tu někdo našel? Strach mě svíral ocelovými kleštěmi. Sama jsem cítila váhu nových křídel na svých zádech a kdesi v koutu své mysli jsem si uvědomovala, že do tohoto lesa jsem musela doletět po svých. Jak jsem vůbec přistála? Proto mám tak odřená kolena a lokty? divila jsem se.
Rty jsem měla rozedrané od ostrých tesáků, chuť krve mi dráždila prázdný žaludek. Mé vzpomínky byly kluzké a zahalené mlhou zděšení.
Už nikdy nebude nic jako dřív.
Nikdy se nevrátím domů!
Štkala jsem do tvrdé zeminy, bušila do ní pěstmi, ale nebylo mi to nic platné. Jsem stvůra… a přitom to všechno začalo tak nevinně.


Jak se Vám líbilo představení? Zaujal Vás příběh Síly duše?
A co ukázka?
Zdraví zvědavá
Dragilia
Ps: I nadále na hloubavé Snílky čekají dračí indicie.
Pss: Oddračená oddělení se těší na další tvorbu Snílků. :-) A čím, že je vlastně zaplnit?
Psss: Pokud jste odvážní a nehořlaví, můžete se mezi draky vydat taky. :-) Kdo další se vypraví pro nápovědy?

20. září 2014

Velká kontrola - Vyhlášení

Zdravím všechny Snílky s vyhlášením zvláštního Repetitia. Hned se vrhnu i na standardní kontrolu, bohužel jsem válčila s přihlašováním na blog i se svým časem.
Snad už nemusím nic vysvětlovat, s dotazy i reklamacemi se na mě klidně obraťte, ale komentáře nekontroluji věčně, ideální bude tedy e-mail. Jsem velmi líný tvor, takže úvodní vysvětlení bude podobné jako minule. Jen kratší.


Jak tedy bude vyhlášení vypadat? Projdu členy, kteří minule neprošli, a vše uspořádám do přehledné tabulky s kolonkami:
Jméno - Přezdívka člena s hypertextovým odkazem na blog, který je v seznamu členů
Aktivita - Pokud je blog aktivní, je tam ano. Pokud není aktivní, bude tam ne. Jednoduché, že? Podotýkám, že za neaktivní blog je považováno vše s posledním článkem v květnu nebo dříve.
Vyloučení - Zde bude mít člen jasně řečeno, zda je vyloučen. Tady se systém obrací, je-li zde napsáno "ne", můžete si oddychnout. Objeví-li se tam "ano", je jen na vás, zda budete rozhodnutí z nějakého důvodu reklamovat.
Poznámka - Tento sloupeček budu využívat spíše výjimečně, a to u členů, kteří už nějaký protest podávali minule.

Jak už jsem zmínila, jediné, co vás může dostat ven z klubu, je neaktivní, zrušený nebo přesunutý blog. Ale nenechte se mýlit, chápu, že existují zvláštní důvody. Pokud se o této kontrole a svém vyloučení dozvíte příliš pozdě, je možné vše vyřešit. Neměli jste přístup k internetu? Přepadla vás zákeřná nemoc? Rodinné potíže? Budete mi moci napsat na e-mail a domluvíme se, jak vás dostat zpět do seznamu členů.

Pokud se divíte, proč zde není zmíněn e-mail, je to jednoduché: Pokud jste e-mail dodali, je to aktulizováno v článku velké kontroly.
Všechno chápeme? Pokud ne, nebojte se s dotazy ke kontrole obrátit do komentářů.

JménoAktivitaVyloučeníPoznámka
Abrahámova dceraneanoZrušený blog, nic nového k nám nedorazilo
Akiyama KaraanoanoPřesunutý blog, žádná žádost o změnu nepřišla
AngelaneanoPrázdný blog a od majitelky ani písmenko
Anvierneano
Anyneano
ArgonnaneanoPřesunutý blog.
AxolotíkneanoZrušený blog, nic nového
BabeanoneAlespoň náznak života, počkáme tedy
Bylinkaneano
CamillianeanoPřesunutý blog.
Dadieneano
Dětský senneanoPrázdný blog.
Dubious Catneano
Féeneano
Giornaleanone
Haňulneano
KatušneneKatuš se mi ozvala a podala přihlášeku do Repetitia kvůli přesunu. Objeví se tedy v říjnové kontrole.
Le Fille Ashanone
Leslie739neano
Leslie v komentářích sama požádala o škrtnutí.
Longanone
mariekeneano
@Miaanoano
Ukázalo se, že tato členka nikdy nebyla přijata. A pokud ano, není to dohledatelné.
miqelkaneano
Mňoukla&Vymňouklaanone
Nikaneano
NikaRoovyneanoPřesunutý blog
Ozzroneano
Pajussskaneano
Raiselneano
Ruppert Rupp Puppetneano
Scriptinaneano
Senseanone
Shayminneano
Veraneano
Wizieneano

A tímto je naše kontrola u konce. Všimli jste si chyby? Máte nějaký dotaz? Protestujete proti nějakému rozhodnutí? Nebojte se a ozvěte se do komentářů. Znovu se uvidíme co nejdříve u opožděné zářijové kontroly.
Anne Eyre

19. září 2014

Iluze stá čtyřicátá pátá

Tam, kde vrba nalézá zrcadlo, jest klíč i brána.


Neskutečně děkuji všem, kteří se aktivně podílí na chodu klubu zvenčí i zevnitř. Jste větrem do plachet kolosu jménem Klub Snílků.


Již je to mnoho prosněných let, co Pán Iluzí, kapitán Imaginarius, vyplul se vzducholodí, nesoucí přízračné jméno Aberratio, mezi neprobádaná souhvězdí, aby nalezl místo svých snů, jež střežil ve svých myšlenkách jako největší tajemství.
Na výpravu nepřizval žádné snílky a v době slavností v přístavu Aditu vyplul to temnoty nebes. Ovšem u hvězdy Aurory si s ním osud pohrál a jeho astroláb postihla porucha, která nemůže být opravena rukama lidí. Imaginarius už dlouho bloudí ztracen mezi hvězdami snaže se najít správný kurz.
U Aurory se na jeho počest konají klání ve snění. Snílkové s neutuchající snahou hledí k nebi v naději, že naleznou bájného kapitána. Řídí se dle stop, jež za sebou zanechal Imaginariův hvězdný koráb Aberratio. Tyto stopy se zovou Iluze, které každého snílka polapí jako siréna svým zpěvem a nutí ho tak dlouho snít a fantazírovat až k umdlení. Každý příběh odhaluje střípek toho, kam Imaginarius mířil. Bude však nalezen včas?

Dobré noci bych již měla přáti, jestli se nemýlím.
Pro mou osobu je to dnes poslední prázdninová Iluze. Pane jo! Celých dvacet dní prázdnin a ony jsou skoro za mnou. S tím by se mělo něco dělat. Ale co? T.A.R.D.I.S. mi Doctor asi nezapůjčí, kromě toho bych se mohla potkat. Zastavit čas je také hloupost. Nejenom že bych tím zmrazila zbylý Vesmír, tudíž žádná zábava, ale také si musím uvědomit, že jsem žena. Je absolutně nemožné, aby žena, tedy já, zastavila své myšlenky, ergo zastavila čas. Leda že bych šla do zastavárny, ale kdo by chtěl myšlenky magora, vlastně blbce, vyměnit za čas, že. Už vím! Popluji! A Vy poplujete se mnou, jelikož na imaginariovském záchranném člunu je dosti místa pro každou tvůrčí duši. Doufám, že jste si na cestu přibalili svačinu pro dva, protože začínám mít hlad. A když má striga hlad, je veškeré maso, i to Vodňanské, ve smrtelném nebezpečí. Pádla máte? Pak tedy vzhůru po proudu! Nebo proti? Proti - Skotové to rozhodli.

Autor: neznám, čmajznuto z Pinterestu skrze Kelly

Nebo byste raději objevovali svět skrývající se pod zemí? Inu, to ovšem budete muset prvně najít do toho světa bránu. Já bych o jedné věděla. Troufnete si?

Autor: neznám, čmajznuto z Pinterestu skrze Cruzine Magazine


Jaká byla správná odpověď na minulou hádanku? Nu, řekněme, že odpovědí je název této rubriky a jméno hrdinného kapitána. Vlajkonoše domu Prvních.

Tabulka lovců a jejich úspěchů - račte konfrontovat se svými výpočty.


Jak jste si mohli povšimnout, dnešní Iluze je ve znamení vody. Tak bychom mohli mít i tématicky zaměřené otázky. Ano, čtete dobře. Budu se ptát na více věcí, což znamená, že máte šanci buď získat lima, nebo celé zlaté bludišťáky.

Já se tedy ptám: Vzpomenete si (za 1 limo) z hodin alchymie, jakými dvěma písmeny a jedním číslem zaznamenáváme vzorec vody? Co se skrývá (za bludišťáka) pod oněmi dvěma literami? A latinsky (za bludišťáka)? Proč je tam to číslo a co znamená (za dva bludišťáky)? Může v onom vzorci být i vyšší číslo, než je + proč ano, proč ne (za tři bludišťáky)?


Enya je bez veškerých pochyb královnou New Age hudby. Nu, když jsme se tedy vydali na plavbu po řece či jiné plavby možné skutečnosti, měla by nám v uších znít správná motivační hudba. Nevím, jak Vaší mysli, ale mé se při poslechu písně níže uvedené vždy vybaví veslování a celkově plavba v člunu po řece s jejím líným olejem i zuřivými šlajsnami.



Pokud by Vám snad Enya svým hlasem vadila, měla bych zde pro Vás přijatelnější verzi písně. Osobně ji považuji za efektnější.



Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.




V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:



Páteční Iluze je již kompletní, ergo musíme vytáhnout šátečky a zamávat si alespoň pro tento pátek. Zítra se na Vás těším u uveřejnění dalších Vašich imaginariovských zlobišáren.


Hoj ahoj!
Vaše tetka Maglaiz

17. září 2014

Zadanie pre duel

Kto žil v srdciach tých,
ktorých opustil, ten nezomrel.
J. V. Sládek

13. září 2014

M. Phoenix - Imaginario Surrealio se skrytou narážkou

Dobrý podvečer Snílci,
vidíme se tento týden naposledy. Pevně věřím, že nikterak nepláčete pro to, že Vás již Maglaiz nebude otravovat s tím věčným promlouváním do duše. Všichni víme, že je to zbytečné Vás stále upomínat na zlepšení komunikace, ale holt už to patří k folklóru mých článků, že. A všichni dobře víme, že návyků, i těch špatných, se zbavujeme velice těžko.

Jako poslední pokládá hlavu pod gilotinu M. Phoenix. Viva la France! Jak to vidíte, drazí Snílci? Pustíte provaz ostří nebo dáte M. milost za její poezii? Ostatně neočekáváme s M., že se pouze vyjádříte k samotným literám, ale že si i zahádáte, jelikož, jak název ohlašuje, v básni jest ukryta i malá narážka, kterou Vy odhalíte a napíšete do komentářů. Co za to? Dobrý pocit, že jste Herloci Sholmesové.


Autorem snění jsi vždy ty sám
krajinou brodíš se nepoznán
sám sebou a svých nočních můr se bojíš
kdo uvnitř jsi a za copak stojíš?

Jen kostlivci plní dubových skříní
a zlaté zámky uvnitř svých síní
jen ohryzky starých vzpomínek
a na kohoutu hřebínek
jen to, co tě s tebou samým pojí
před čím tak utíkáš a proti komu zbrojíš?

Jen jedinkrát mrkneš a jsi v loji.




Pokud byste rádi znali správnou odpověď na nevyřčenou otázku, pak s hurónským pokřikem navštivte originál této básně.

Jehane O´Tee - Kdybych byla královnou všech vod (Iluze 141)

Dobré odpoledne Snílci,
jsem tady zas a ještě jednou přijdu. Tentokrát se nám odhodlala Jehane a ať se po Iluzích koukám, jak se koukám, zdá se, že Jehane je v Iluzích zcela mladou a novou krví, tak bych prosila veterány, aby toto mladé maso moc nenaklepávali, ať nám ještě nezamře.

Jehane O´Tee se nám rozhodla představit se jako básnířka, ačkoliv v Klubu Snílků již nějaký ten pátek působí jako zdatná malířka, která po občasném pošťouchnutí i něco pošle do Creatia. Mimochodem kdy jste naposledy vzali Vy do ruky pastelky, tužku či štětec a paletu? No? No? No? Je to už také nějaký ten den nazpět, že. Co takhle o víkendu odložit veškeré starosti a patlat se s barvičkami? Po procházce v přírodě je to můj lék numero duo na pochroumané nervy.


KDYBYCH BYLA KRÁLOVNOU VŠECH VOD
a ty paprsek měsíce,
co se zamotal vrbě do vlasů,
přišel bys ozářit mé hladiny?

Kdybych byla vlnou na moři
i tichem skrytých tůněk
a tys byl jemný vánek,
přišel bys mě něžně pohladit?

I kdybys přišel,
z hlubin svých vod
nikdy nenajdu k tobě cestu,
můj větře,
usínající na křídlech racků.




Pravou báseň s komentářem Jehane O´Tee si prohlédněte na jejím velice zajímavém blogu.

Vivienne - Tanečnice (Iluze 43)

Hoj ahoj!
Dnes se nám Vivienne představí naposledy, ovšem pevně věřím, že se s ní na poli imaginariovském ještě mnohokráte setkáme. Pokud jste ještě nečetli její předchozí příspěvky, pak neváhejte kliknout semhle a tuhle. Jak můžete vidět, Vivienne není cizí žádný text. Ať už povídka, drabble nebo poezie vše nese otisk jejího já. To si zaslouží pozornost.



Vodní hladina,
roztančená,
měsíčním světlem,
ozářená.

Paprsky měsíce,
chladné jsou
a krásnou dívku,
do čarovných tajů nesou.

Bosá nožka,
vodu zčeří,
vlnky neposedné,
kol ní běží.

Lehounký závoj,
tělo halí,
před chladem noci
ji však neochrání.

Půvabná tanečnice
s vílí krví,
kouzla spřádá,
mate lidi.


Neměli byste zapomenout alespoň očíčkem mrknout na [Iluzi 74].

Vivienne - Seděla na té židli (Iluze 74)

Dobré odpoledne Snílci,
opět se hlásím o slovo a to s druhým Vivieniným příspěvkem, který můžete naleznout zde. V této Iluzi si pro nás Vivienne připravila dvojitou dávku drabble. Prosím, vyjádřete se k dnešním příspěvkům. Každá z přispěvatelek si dala na svém textu či básni záležet a chtěla by slyšet nějakou zpětnou vazbu. Já sama si kousek času na jejich dílka našla a ještě najdu. Je víkend, myslím, že Vás neinhumuje pověnovat trochu času, bez tak jinak promrhaný bezcílným bloumáním internetem či facebookem, lidem, kteří si to bezpochyby zaslouží.

Seděla na té židli, kam až její paměť sahala. Nemohla se pohnout, i když nebylo zřejmé proč. Neměla na sobě žádná viditelná pouta, ani zranění, které by jí neumožňovalo vstát. A přece tam seděla a krom drobného chvění nejevila žádné známky života.
Mnozí z těch co ji spatřilo srdce sevřela bolest. Ale co se skutečně dělo v ní samotné? Necítila své tělo, kterému stejně nevládla. Ale hřejivé sluneční paprsky hladící její tvář, cítila.

Kdysi dávno její mysl byla obrovskou úrodou zemí, ale i tam přišla neviditelná pouta a duševní svoboda umírala. Uvědomovala si blížící zánik zbytku sebe samé. Chtěla se osvobodit. Bylo to jediné po čem toužila. Už dávno ztratila kontrolu nad svým tělem a teď ztrácela tu nad svou myslí. To nesměla dopustit.

A nakonec když už nedoufala, našla cestu ven. S vypětím všech zbývajících sil to dokázala. Odpoutala zbytky své duše od těla. Opanoval ji děs a hrůza z toho co dělala, ale nemohla jinak, neexistovala jiná cesta. Necítila již hřejivé slunce, pouze chlad prázdnoty, ale ač by snad chtěla nemohla zastavit. překročila mrazivá pole, brodila se močály bolesti až nakonec se to stalo. Byla volná. Navždy…
Nad bezvládným tělem poletovaly barevní motýli, kteří se vydaly vstříc svobodě…



Rozhodně byste se neměli vyhnout její minulé práci [Příběh z Tenthu].

Vivienne - Příběh z Tenthu (Iluze 31)

Dobré dopoledne Snílci,
bylo ode mne hrubé, že jsem zanedbávala uveřejňování příspěvků našich drahých odvážných, toho jsem si zcela vědoma. Otázkou je, zda je možné své provinění odčinit. Co myslíte?

Každopádně dnes přichází sobota plná zábavného čtení, jelikož se nám za těch pár týdnů nashromáždilo dosti dobrého materiálu. Pokud dovolíte, jako první bych uveřejnila alá triptych Vivienne a její tvorbu, jelikož čekala na uveřejnění nejdéle.


Tenth bylo obrovské město na soutoku Verny a Lafy, nejzvláštnějších řek Říše. Těžko říci, zda-li existovaly další řeky tak rozdílné a tak zvláštní, neboť sotva opustily město opět se rozdělily. Byly zde i další podivné záhadnosti, ale je zbytečné je zmiňovat, neboť se nijak nedotýkají tohoto příběhu.

O Tenthu se říká, že pohltí každého, kdo do něj vstoupí a dovolí odejít jen skořápce ani zdaleka nepřipomínající bývalého člověka. A takový byl i úděl jistého velmi talentovaného malíře. Maloval jako nikdo jiný, neboť se nechával unášet čirou fantasií. Ve svých snech navštěvoval prapodivné světy, setkával se s roztodivnými tvory a ty pak maloval. A ač jeho díla byla přenádherná a živá, nikdy nebyl pochválen ani oceněn. Živořil. A přesto vytrvale maloval dál.
K jednomu z jeho posledních děl se váže tento příběh. A to k modrému koni s pavími pery místo ocasních žíní.

Ten den byl vskutku výjimečný, neboť za malířem přišel šlechtic. Přítomnost bohatého a vznešeného muže byla v ateliéru něčím úplně novým. Předmětem jejich jednání byla poněkud zvláštní a neobvyklá záležitost. Šlechtic s vrozenou pýchou a zhýčkaností, která je snad přirozeným znakem všech, kteří patří do stejné společenské skupiny. A tak ani jeho přání nebylo příliš skromné, avšak mnoho společného s malířovou profesí nemělo. Nebo snad ano? Výsledkem dlouhé hovoru, byl slib, který malíře pálil, ale až bolestně si uvědomoval, že peníze potřebuje. Nezbývalo mu nic jiného než souhlasit.
Až do večera nic nedělal, psychicky se připravoval na večerní setkání. Šlechtic přišel přesně na čas, celý nadšený a rozradostněný. Když spolu usedli, nastalo zvláštní ticho, ale stále bylo plno šlechticova nadšení.

Seděli naproti sobě a drželi se za ruce. Malíř dýchal klidně s plně se soustředil na vstup do jiných světů a tentokrát nešel sám. Šlechticova duše pevně se držící těla ho brzdila, ale on byl silný. Nakonec se i ona odpoutala a tak se malíř šlechticem mohli vydat na cestu. Malíř, jež byl v těchto toulkách zběhlý, vodil svého hosta jen bezpečnými cestami po světech plných mírumilovných bytostí. A ten byl nadšený, nejvíce se mu líbil zvláštní modrý kůň s pavími pery místo ocasních žíní.

Velmi dlouhou dobu strávil v jeho společnosti a v koni našel věrného a milého společníka. A když se čas nachýlil, velmi nerad ho opouštěl. Ale nebyla jiná možnost.

Po návratu pro něj okolí bylo obzvlášť šedé a nudné. Chtěl zpět, ale malířův verdikt byl nemilosrdný. Rozpolcený dvěma úplně odlišnými pocity se vydal šlechtic domů, aby nabral další síly. Malíř zatím přemýšlel o to, co přijde. Věděl, že mladý muž bude opět chtít vyrazit snovou cestou za svým modrým přítelem. Uvědomoval si, že pro něj samotného to bude více než náročné, brát ho sebou, starat se o něj a přebývat jen v bezpečných koutech. Rozhodl se, že to nechce a tak pomalu sestavoval jiný plán. Přemohl únavu, vzal barvy a dal se do práce. Tvořil velice rychle, i když to bylo dílo veliké, ale než šlechtic příští týden dorazil, byl hotov.

Celý nedočkavý usedl šlechtic ke stolu. "Nauč mě cestovat," vychrlil svoji prosbu. Malíř stojící u zakrytého plátna se jen usmál.
"Chápu tě, příteli, a proto jsem si pro tebe něco připravil." Pomalu odkryl plátno. Šlechtic se zvedl ze židle a přistoupil k obrazu, nemohl uvěřit svým očím. Kůň byl tak skutečný, jen vyskočit z obrazu… Malíř začal tichým hlasem šlechtici vysvětlovat, jakou cestou může za svým přítelem opět jít. Ještě téhož večera to zkusil a výsledek jej mile překvapil. Druhý den si obraz odnesl a každou další noc trávil se svým přítelem. Bylo to jako droga, kterou nelze přestat brát. Když jednou pohlédl na tu barevnost a živost druhého světa, šeď vlastního ho mučila.Čím dál tím více toužil mít koně napořád v reálném světě, ale s tím malíř nemohl anebo možná ani nechtěl pomoci. Obrátil se tedy jinam, ale to už je jiný příběh.

A co se stalo s naším malířem? Vrátil se zpět ke svému životu, toulal se po neznámých světech bez ohledu na hrozící nebezpečí a zažil mnohé podivnosti, ale o těch možná až někdy příště.


Za povšimnutí stojí také Vivienniny předchozí práce: [Iluze 58], [Mobilní střípečky] a [Nedokončená]

12. září 2014

Iluze stá čtyřicátá čtvrtá

Světší kráčí světem. Co vidí?

[]

Neskutečně děkuji všem, kteří se aktivně podílí na chodu klubu zvenčí i zevnitř. Jste větrem do plachet kolosu jménem Klub Snílků.


Již je to mnoho prosněných let, co Pán Iluzí, kapitán Imaginarius, vyplul se vzducholodí, nesoucí přízračné jméno Aberratio, mezi neprobádaná souhvězdí, aby nalezl místo svých snů, jež střežil ve svých myšlenkách jako největší tajemství.
Na výpravu nepřizval žádné snílky a v době slavností v přístavu Aditu vyplul to temnoty nebes. Ovšem u hvězdy Aurory si s ním osud pohrál a jeho astroláb postihla porucha, která nemůže být opravena rukama lidí. Imaginarius už dlouho bloudí ztracen mezi hvězdami snaže se najít správný kurz.
U Aurory se na jeho počest konají klání ve snění. Snílkové s neutuchající snahou hledí k nebi v naději, že naleznou bájného kapitána. Řídí se dle stop, jež za sebou zanechal Imaginariův hvězdný koráb Aberratio. Tyto stopy se zovou Iluze, které každého snílka polapí jako siréna svým zpěvem a nutí ho tak dlouho snít a fantazírovat až k umdlení. Každý příběh odhaluje střípek toho, kam Imaginarius mířil.

Dobrý večír vespolek.
Čas radovánek sice neskončil, leč je také čas se na chvíli zastavit a zapřemýšlet. Dnes jsem z vlaku zahlédla šapitó slovutného pana Berouska. Překvapilo mne, jak je onen cirkusový stan malý. Dala bych krk za to, že kdysi býval byl dvojnásobně větším. Nebo si snad se mnou pohrála optika dětských očí a vzpomínek? Každopádně se mi zdá, že toto umění tak obletované poetismem, poněkud upadá. Co myslíte?

Autorka: JMXD


Jaká byla správná odpověď na minulé otázky? Správná či špatná odpověď v tomto případku neexistuje. Jsme rádi, že jste se odhodlali sdělit nám svůj názor. Neskutečně si toho vážíme a proto každému z Vás uděluji dva bludišťáky a limo k tomu.

Tabulka lovců a jejich úspěchů - račte konfrontovat se svými výpočty.


Na co bych se tak mohla zeptat? Už vím, budete řešit hádanku.

Do neznáma vydal se,
bez bázně a hany.
Na cestě životem ztratil se.
Teď líže si rány?
Astroláb zradil vzduchoplavce.
V slzách teď brodí se?
Skolil příšeru i dravce,
poslouchá, jak sny rodí se.
Kdo to jest?


Jsme Klub Snílků, proto není divu, pokud tíhneme k hudbě a zvláště hudebním interpretům, kteří mají na obalu alba létající plachetnici.



Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.




V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:



Konec článku, konec Iluze, ovšem Imaginaria není konce. Příští pátek tedy naviděnou! 

Hoj ahoj!
Vaše tetka Maglaiz

5. září 2014

Iluze stá čtyřicátá třetí

Lednice a květinače zasednou svorně ku hostině, ke stolu prohýbajícím se pod množstvím kamenných zvířat.


Neskutečně děkuji všem, kteří se aktivně podílí na chodu klubu zvenčí i zevnitř. Jste větrem do plachet kolosu jménem Klub Snílků.


Dobrou noc přeji.
Milá Snílčata, Maglaiz se ocitla na Lysé hoře. První večer nemohl dopadnouti jináč, než-li Maglaizíčkem ve vskutku rozmarné náladě. Inu, několik skotských a domácí meruňkovice v kombinaci s dvanáctkou udělala své. Všem se tedy omlouvám za svůj projev, neb je celý, celičký tvořen ve značně pozměněném vědomí. Snad laskavý čtenář promine, že Maglaiz podlehla jásotu z titulatury. Není každý den svátku a měli bychom hleděti, aby onen svátek stál tedy za to.
A propos pozměněné vědomí. Co takhle trochu surrealismu či rovnou dadaismu? Snílci, osahejte si různá zákoutí literatury, nikdy nevíte k čemu se nachomýtnete.

Autorka: JustTheThing


Jaká byla správná odpověď na minulé otázky? Vezmeme to tedy od konce, tedy od mé ušlechtilosti. Maglaiz - 120 Iluzí; Berenika - 12 Iluzí; Venom - 6 a půl; Destinateus - 3 a půl. Úvodní článek se nepočítá, jelikož neobsahoval zadání jakékoliv Iluze.
Gratuluji Jehane, Dragilii a Vivienne.

Tabulka lovců a jejich úspěchů - račte konfrontovat se svými výpočty.


Dnes se Vás táži takto: Jak se Vám líbí Klub Snílků a Imaginarius? Změnili byste či doplnili něco? Schází Vám zde něco? Jen se nebojte. Naopak odvaha se cení dvojnásob.


Pokud pocházíte z plemena nadšenců pro vše psychedelické a vskutku divné, na první pohled nepochopitelné, pak vřele doporučuji anime film Paprika. Nejen že Vás neskutečně nadchne soundtrack (tak jako mou nadutost), ale i samotný film.


Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.




V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:


Jsme u konce, a tak jako každý jiný týden se opět setkáme v páteční večer. Budu se těšit nejen na Vaše příspěvky. Taktéž mne budou zajímat Vaše odpovědi.


Bum!
Vaše značně veselá tetka Maglaiz

Třicátá šestá vzducholoď

Zdravím,
přijímání nováčků se poněkud zašprajclo. Ono se nedá divit, když všechny tři Grácie jsou na roztrhání povinnostmi klubovými, školními i osobními. Inu, stalo se, že jsme se absolutně nemohly sejít. Ovšem vše bude napraveno a my bychom snad mohly tento měsíc vypustit hnedle dvě vzducholodě jako náhradu za tak dlouhou prodlevu. Ovšem s jednou menší změnou. Na scénu přichází M. Phoenix jako nová Grácie.

Ostatně celý Správcovský tým by chtěl připomenout, že pokud máte vůči přijetí či nepřijetí určitého adepta pochybnosti a máte dojem, že jsme rozhodly špatně, pak se nebojte ozvat. Vše lze vysvětlit, vyřešit. V žádném případě nevylučujeme z přijímání hlas snílkovské obce. Pokud máte cokoliv na srdci, rády Vás vyslyšíme.

Z minulé vzducholodi nepochodili u Snílků všichni tři anketovaní, tedy Norrora, Tea a Pražský poděs. Je nám líto, avšak neznamená to, že jsou pro Vás brány klubu zavřeny do konce časů. Dejte si vše do pořádku a zkuste štěstí znova. Ostatně v mnoha kulturách bývá zájemce třikrát odmítnut, aby dokázal své chtění náležet ke skupině a vytrvalost.


1) Alžbeta Šedá - alzbetaseda.blog.cz NE
Proč si myslím, že bych k vám mohla do "party"? :-? Snad pro dostatek humoru, dostatek kreativity, neutuchající múzu, bezbřehou fantazii, chuť vymýšlet stále nové a nové věci. Psát různé styly, legrační, vážné, k zamyšlení a hlavně má nejoblíbenější kategorie a tou je lechtivé psaní. ;-)
Zdeňka M.: Na první pohled se mi zdá nápad tvého psaní velmi originální, v blogovém světě nevídaný. Romantické a erotické příběhy dnes obvykle patří na stránky knižních "bestsellerů", ale na blogu jsem se s tím ještě nesetkala. Tuhle literaturu čtu docela ráda jako nenáročnou oddychovku. Dokonce skládáš básně a píšeš zajímavě, jen bych doporučila používat oddělovače, protože takhle to vypadá nevzhledně a předlouhé články mohou někoho hned na začátku odradit. Ale co mi vadí nejvíce, jsou neozdrojované obrázky, které slouží jako ilustrace u každého článku. Takže zatím říkám NE, ale klidně to v budoucnu zkus znovu.
Maglaiz: Ze vzhledu blogu nejsem dvakrát nadšená, ale není všechno zlato, co se třpytí. Osobitý styl dští téměř z každého článku, jenomže jsou zde věci, které mne značně znepokojují. Ku příkladu volně přístupné erotické povídky. Zajisté, jsme ve věku internetu, v němž lze stáhnout cokoliv a hlavně si to může stáhnout kdokoliv, přesto mi nějak nejde přes prsty, že bychom měli v Klubu Snílků někoho, kdo neumí využít funkce blog.cz s upozorněním na erotický obsah. Ke struktuře textů se již vyjádřila Zdeňka M., já jen připomenu absenci zdrojů u obrázků, které evidentně nejsou autorčiny. Také se mi jeví v rámci zdrojů značně pofidérní rubrika Pictures of Life. Sečteno a podtrženo: zatím raději NE.
M. Phoenix: Povídky lechtivého charakteru by mi nevadily, celkem jsem se i začetla a jsem pro, aby se snílek i s takovým typem psavcovství prezentoval - aspoň dostane zpětnou vazbu. Mám ale pocit, že nevyvěsit na takovém blogu upozornění pro 18+ je proti pravidlům blog.cz, rovněž se mi nelíbí neozdrojované obrázky a v neposlední řadě bych měla pár výtek detailních. Třeba design je takový dost neumělý - není to něco přednastaveného? Jsem si jistá, že tenhle blog jsem už jednou hodnotila a přesně tyhle věci už vytýkala, takže teď je jen otázka, kde, a mám pocit, jestli to náhodou nebylo osobně po mailu? Každopádně mě netankuje představa, že někomu něco ohodnotím a on s tím nic neudělá. Pak je tu "problém" těch fakt brutálně dlouhých článků. Aby to vůbec někdo četl, doporučovala bych je dělit na víc částí, protože na tohle prostě většina lidí nemá, a to ti říkám jako letitý psavec fakt dlouhých slátanin. Pokud tě ten někdo už vyloženě nesleduje, tak do toho nepůjde. Dál by to chtělo používat perexy, protože takhle je blog děsně nepřehledný a neuklizený a nikdo neví, co má od kterého článku čekat. Mimoto by to chtělo sjednotit používání avatarů/ilustrací v článcích. Myslím, že by měly být ideálně někde na začátku, v patě článku moc parády neudělají, a nebylo by na škodu je umět zarovnat aspoň na střed, když je to jediná věc na řádku. Pictures of Life je fakt poněkud pofidérní rubrika, to má být vlastní psaní? A vlastní fotky? Nebo co je to za tvorbu? Říkám NE. A jestli ten blog budu muset někde hodnotit potřetí a pořád se stejnými připomínkami, tak asi nebudu milá.

2) Schmetti - blumensprache.blog.cz NE
Protože sním s otevřenýma očima, představuji si různé věci, někdy aniž bych chtěla. Miluji psaní, fantazie je má kamarádka.
Zdeňka M.: Blog vedeš již dlouho a povídky máš velme zajímavé. Němčinu sice příliš nemusím, ale obdivuji tě, že v ní dokážeš psát. Jenže jsou tu velké problémy se zdroji u obrázků, prtože nevěřím, že například v rubrice Pics, jsou tvoje. A co tva videa z youtube? Takže říkám NE.
Maglaiz: Stejný případ jako Alžběta. Autorka zpracovává skutečně originální téma. V povídkách se objevují postižení lidé a řeší své problémy. Skutečně ojedinělá literární tvorba. Za to dávám ohromné plus stejně jako Alžbětě. Jak by mi plesalo srdce, kdyby nebylo těch skvrn na kráse! Mám dojem, že nikdo nečte Zlobišárny, které nepromíjíme. Zdroje, zdroje, zdroje. Rubrika Pics rozhodně nemůže být akceptována. Totéž platí pro Schmetti´s music. Videa bez kouska textu jsou neodpustitelná. Máš můj obdiv za psaní v němčině. I přes všechna nej, nemohu přivřít oči nad ignorací. Oprav vyčítané a přijmeme tě s otevřenou náručí. ZATÍM NE.
M. Phoenix: Ať se propadnu, ale tenhle blog taky nevidím a nekomentuji poprvé. Jakkoli podporuji povídkovou tvorbu a jakkoli se mi líbí vzhled blogu, nemám dost dobře pochopení pro blogy, stojící převážně na sdílení cizí tvorby. Mám za to, že k něčemu takovému má sloužit tak maximálně facebook, ale ne blog - pokud tedy chcete, aby k něčemu byl. Ne, kopírování už opravdu nefrčí a celé složky cizích obrázků - bez zdroje, to jako vážně?? co si takhle přečíst pravidla klubu, než se do něj přihlásím? - nebo cizích videí, to prostě není cool a nemyslím si, že by to tu mělo co dělat. Možná nejsme Autorský Klub, ale autorskou tvorbu máme rádi a nevidím důvod propagovat blog, který není tak docela tvůj. Takže NE.

Protože, když jsem se před dvěma měsíci zeptala kamarádů, jak by mě popsali jedním slovem 8/11 řeklo Snílek. :)
Zdeňka M.: Přiznám se, že mi tvůj blog rve oči. Modré pozadí a na to růžové písmo...no, určitě bys mohla brát více ohledu na návštěvníky, protože za chvíli budu slepá. Naštěstí nemáš ještě moc článků, od února tohoto roku jen sedm a poslední je z června. Navíc většina z nich jsou jen na pár řádků. Až blog více rozjedeš, tak se klidně zkus přihlásit znovu, ale momentálně říkám NE.
Maglaiz: První chyba - nečitelný vzhled; druhá chyba - krátkost článků; třetí chyba - jen sedm článků za víc jak půl roku existence. Sice umím vařit z vody, ale tohle je jako poušť Góbi. Jediné, co mohu konstatovat je, že v současné době rozhodně NE.
M. Phoenix: Trošku nešikovně zvolená barevnost by mi až tak nevadila, nízká aktivita taky ne, pokud vyloženě nepřekračuje tříměsíční hranici, ale myslím si, že Mia se potřebuje rozepsat. Myšlenky jsou takové dětské, nedotažené, pro mě nezáživně podané. Snílkovský nádech to má, ale jsou to taková drabblátka neopeřená. Nicméně nevidím vyloženě důvod proti přijmutí. Byla jsem přehlasována, ale stejně za sebe říkám ANO.

4) MeiAri - red-rose-lady.blog.cz NE
Protože moji kamarádi řekli, že moje fantazie překračuje hranice. :D Fantazie je v mém srdci :-)
Zdeňka M.: Přiznám se, že tohle není zrovna můj šálek čaje, ale blog jsem si článek po článku prošla. Některé obrázky u článků (třeba tady, tady, tady nebo třeba tady) jsou tvé, nebo zkopírované? Zdroje jsem nikde nenašla, tak nevím. A domnívám se, že Affs nebo spřátelování k nám příliš nepatří, i když jsi to pěkně napsala. Jinak ovšem jsi všestranná, píšeš básně, povídky, zajímáš se o hudbu... Ale pořád nevím. Nakonec říkám NE.
Maglaiz: Jsem v rozpacích. Prohřešky nejsou velké, ovšem děsí mne kultura projevu. Autorská tvorba je mnohdy dehonestována právě projevem autorky. Ano, v postmoderně existuje všechno možné a dokonce obstojně vydělává. Ostatně již Egon Bondy se svým absolutním realismem započal éru bezprostředního, neautocenzurovaného projevu. Přesto se nemohu ubránit tomu svíravému pocitu. Chvílemi mám dojem, že se autorka snaží stylizovat do Julie, jenomže na to nestačí jen být vulgární, chce to vymýtit překlepy a hrubky. Dávám NE.
M. Phoenix: Asi je to předsudek, že snílka vnímám jako takovou éterickou, něžnou bytost, ale nemůžu si pomoct, ta vulgarita to zabíjí. Nic proti občasné prdeli či kurvě, když to má říz a je to nějak opodstatněné, tak to tam často pasuje a blogu to může i dělat image, když se to umí používat. Ale tady mi to přijde nadbytečné a agresivní a nemyslím si, že by někdo takhle se vyjadřující měl své místo na Vzducholodi. To, že umíš utíkat před realitou do Fantazie, z tebe ještě vhodného kandidáta nedělá, Snílci by se taky měli umět chovat slušně. Přitom některé míň vulgární články jsou úplně normálně čitelné. Ovšem ty víc vulgární, pokud si u nich pomyslně vyškrtám všechna sprostá slova, pak mám mnohdy pocit, že ten článek vůbec o ničem není, jen vzteklá snůška sprosťáren. Pak je tu otázka autorství obrázků, jímž si fakt nejsem jistá. Celkově je zjevné, že jde o hodně nevyrovnanou osobu s problémy, které si fakt musí vyřešit, než se bude moct skutečně postavit na nohy, a ačkoli plně podporuju ventilování se blogem, ventilovací blog není zrovna něco, co bych chtěla mít v tomhle klubu a čím bych se jen tak báj d vej jako bloger chtěla v jakémkoli blogerském klubu chlubit. Takže za mě NE.

5) Barunka - colors-of-world.blog.cz NE
Protože jsem nenapravitelný snílek, který se neustále ztrácí ve vlastním světě/světech, protože můj svět není jen jeden. Žiji tisíce životů a procházím nespočtem existencí. A to nejen ve své hlavě. Často se mi stává, že moje fantazie doslova překročí hranice a přetváří moje okolí, když chci. (Je vtipné, když váš matikář vipadá jako velký růžový krokodýl :-D .)
Zdeňka M.: Knižní blog, ten vždy ráda vidím, jenže je u nich velmi často problém se zdroji u obrázku. Ty ses sice znažila, ale nemyslím, že třeba deviantart.com jako zdroj je dostatečné odkázání na autora. Obálky knih se pochopitelně dají sehnat v každém e-shopu, ty bych nehrotila, jenže v recenzích máš plno ilustračních obrázků, u kterých mám jako zdroj uvedeno pouze google.com nebo oblíbený deviantart.com. A například tohle by šlo řešit odkazem v menu a ne samostatným článkem o jedné větě. Navíc si nejsem jistá, čím bys do našeho klubu přispívala. Proto za mne NE.
Maglaiz: Na knižní blogy začínám být alergická. Člověk by očekával, že tyto blogy budou inspirativní, nabídnou knihy, které nikdo nezná a doporučí nebo naopak nedoporučí je. Jenomže blogosvětu vládnou YA a tudíž veškeré knižní blogy působí tuctově a jako novodobé kopírky. Design blogu je snový, menu už je velice chaotické a nepřiměřené k celkovému vzhledu blogu. Další "lahůdkou" knižních blogů jsou seznamoidní nic neříkající články, které mohly být klidně někde v PC, a samozřejmě všemi zbožňované knižní výzvy. Opět zcela zbytečné seznamoidní články. Neupírám slečně osobní originalitu, leč koncept blogu je zcela dle šablon. Zdrojům autorka také moc nedala. Zajisté jsem si i všimla autorčiny originální tvorby, avšak v záplavě recenzí na jedno brdo se tato originalita ztrácí. Za mou osobu je to razantní a jednoznačné NE.
M. Phoenix: V té záplavě fontů, barev, velikostí a neozdrojovaných obrázků je strašně těžké ocenit - a vůbec jen najít - nějaké vlastní kvalitní jádro. Tenhle blog potřebuje jarní úklid jako já stopangin (chjo, už mám zase angínu...), Barunka to naprosto neumí s nastavováním designu ani nerozumí estetické stránce článků (jestli s tím chceš pomoct, ozvi se mi na em@phoenixrise.cz a vynasnažím se poskytnout co nejlepší pomocnou ruku). Ty jsou do editoru naflákané, jak to tam padlo, a ne, tumblr nebo deviantart nejsou zdroje! S takovým blogem je úplně jedno, jestli budeš své čtenáře vybízet k reakcím červeně nebo puntíčkovaně, tučně nebo gigantickým capslockem s padesáti vykřičníky, problém je totiž v tom, že žádné čtenáře nemáš a mít nebudeš. Pokud s tím máš zájem něco dělat, zase, ozvi se. Ale na členství v KS to momentálně fakt není. NE.

6) Sarah - trtrtre.blog.cz NE
Kolikrát ve škole se zahledím z okna a je mi celkem jedno, co se děje okolo mě. Hlavně že já jsem ve svém světě a jsem někdo jiný a zároveň já. Mám svojí planetu a někdy mívám pocit, že je skutečná :) Říkám své názory a je mi šumafuk, že ostatní si zacpou uši.
Zdeňka M.: Nějak tu prostrádám nějaké rubriky nebo nějaké orientační body. Docela jsem se lekla tvého posledního článku, ale v předposledním píšeš o stěhování na novou adresu, takže se pak zkus přihlásit znovu... NE.
Maglaiz: Blog přestěhován - nehodnotím - automatické NE.
M. Phoenix: Mrtvo, twittropříspěvky mě fakt neberou a pokud došlo k přestěhování, očekávám, že se regulérně přihlásíš s novou adresou. Ta stávající dostává i ode mě NE.

7) Katy, Aranis a MedelinMedy - mybuterfly.blog.cz ANKETA - hlasují pouze členové klubu
Jsme dlouholeté kamarádky a protože se známe už dost dlouhou dobu, tak o sobě dost víme. Třeba to, že máme rády fantasy knihy a spoustu věcí co souvisí s tímto žánrem. Na našem blogu píšeme fantasy příběhy, každá píše svůj. Snažíme se nechodit v houfu, tedy nepsat příběhy s upíry, vlkodlaky a podobnými bytostmi o kterých píše mnoho lidí, my se raději ponoříme do svojí fantasie a vymýšlíme něco o čem jsme ještě neslyšely. Potom to rozebíráme mezi sebou a o těch nejlepších námětech začneme psát.
Nejsme sice snílci na plný úvazek, ale když chceme tak se dokážeme na dlouho zasnít.
Zdeňka M.: Píšete povídky, poezii nebo něco na TT, to bych viděla slibně. Je hezké, že Katy upravuje fotky, ale ty originální jsou tvoje, nebo bys měla uvést zdroje, kdes je vzala. A tohle bylo nutné sdělit? Jinak ovšem nemám více méně žádné námitky. Ráda bych řekla ANO, ale raději bych to nechala na Snílcích, takže ANKETA.
Maglaiz: Tři tvořivá děvčata. Přiznejme si hned na počátku, že několik škraloupů by zde bylo. Rozhodně jedním z nich je poněkud značně nevyvážený design - mám na mysli především menu a zápatí. Uchází mi význam rubriky Zprávy od nás pro vás. Je skutečně důležité upozornit na neaktivitu celým článkem? Nestačila by poznámka do volitelného horního boxu? Podobný problém mám s rubrikou Akce známá firma - postačil by jen článek, nebo máte v plánu zveřejňovat fotografie účastníků? Jako zbytečné a de facto nic neříkající se mi jeví dva březnové články: dobrý den a Info. Musím pochválit za snahu zdrojovat, ačkoliv bych uvítala zdroje i u upravených fotografiích. Co s tímto blogem? ANKETA.
M. Phoenix: Blog má fakt nevychytaný design, to vám řeknu rovnou. Je to přeplácané a nesourodé, vypadá to asi jako takové ty kolážičky s kočičkami a růžemi, co vyrábí obvykle ženské kolem padesátky, co nemají co lepšího na práci a objevily PhotoFiltre. Jo, moje máma je dělá taky.
Jako grammar nácka mě do očí štípe ta chyba v adrese a názvu blogu. S adresou asi nic neuděláte, pokud vyloženě nebudete ochotné se stěhovat, ale aspoň v tom názvu by to mohlo být správně - butterfly se píše se dvěma t a tak nějak bych očekávala, že někdo, kdo si chce pojmenovávat blog anglicky, si to zjistí. Proti povídkám a obrázkům nic nemám (až na to, že u koláží by bylo na místě uvést autora originálů, z nichž jsi vycházela), ale dál mi to přijde jako takový dost nevyspělý blog, v čemž mě utvrzuje ona Akce Známá firma, což není nic jiného než jinak pojmenovaní affíci s obíhačkou. Hrozně ráda bych tomu dala šanci, líbí se mi ten pozitivní přístup, ale myslím,že tu je na čem pracovat a že je to takové dost tuctové. Takže říkám NE.

8) Lucia - crazynewdays.blog.cz BLOG NENALEZEN, TUDÍŽ AUTOMATICKY VYŘAZEN Z PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ.
Od malička jsem seděla u knížek. Když jsem došla do puberty a ostatní chodili do hospod, kouřili trávu a pařili na diskotékách, já seděla u knížek a do notýsků jsem si psala všemožné poznámky,připomínky a kritika ke knížkám, které jsem zrovna přečetla. Později se to překlenulo na psaní příběhů, básniček a recenzí. V tuto dobu píšu recenze jako divá, spolupracuji se dvěma nakladatelstvími a neustále nosím hlavu oblacích a sním,sním a sním :)

9) Aerosol - in-air.blog.cz ANO
Prečo? Spýtajte sa mojej mamy, ak túžite po kvetnatej odpovedi :D Za seba vravím len toľko, že do sveta snov a fantázie som odhodlaná ponoriť sa kedykoľvek, vyzbrojená úsmevom, foťákom a niekoľkými zápisníkmi.
Zdeňka M.: Blog vedeš už dlouho a máš různorodé zájmy. Nenašla jsem nic, co by bránilo tvému vstupu do řad Snílků. Takže ANO.
Maglaiz: Pozoruhodná autorka s mnoha zájmy. Neskutečně se mi líbí první článek na blogu, vskutku neotřelé představení, které jsem si nazvala "Prichádzam" - ostatně tento název by k článku seděl daleko více. Slovo prichádzam v sobě nese esenci očekávání a váhání. Přichází dobré či zlé? Být tebou nezahazovala bych slovenštinu v rámci názvů článků a rubrik. Ostatně to je má jediná výtka vůči blogu. Taktéž se mi líbí, jak pracuješ, Aerosol, s grafickou stránkou textu. Prošla jsem blog křížem krážem a nic špatného nenalezla, proto spoléhám, že nějaké pochybení objeví sami Snílci. Dávám tomuto blogu zelenou. ANO. Mimochodem jsem ráda, že nepadl argument "protože Doctor".
M. Phoenix: Takhle nějak může vypadat blog, kterému dám zelenou. Příjemný jednoduchý design, relativně přehledná navigace, usměvavá profilovka, perexy a zajímavá vizuální stránka článků, a ke všemu mi to nejspíš nedá, abych si aspoň trochu nepočetla, protože Doctor (:D) a Irsko... což samozřejmě neznamená, že to beru jako argument k přijetí. Jedinou nepochopitelností jsou pro mě anglické názvy rubrik - protože jako proč proboha, když je to blog na české platformě pro české a slovenské čtenáře?? Ten blog ti sledují asi tak čtyři lidi a všichni mluví česky. Tak co to má za smysl mít navigaci v aj? Nicméně i tak dávám ANO, protože je to zase jednou někdo, kdo ví, jak to udělat přehledné a pěkné.

10) Sarah Delwans - possible-impossible.blog.cz NE
Snění je ráj, z kterého nás nikdo nemůže vytrhnout! :-)
Zdeňka M.: Během prohlídky menu mě upoutal seznam SB a nabídka k SB, což k nám nepatří. Píšeš povídky a básně, ale některé tvé úvahy (například tady a jiné) jsou dost krátké, to by ovšem nemusel být problém. Nechceme po nikom, aby ze sebe vypotil slohovou práci. Ale co je tohle? Velikán Antonín Dvořák by si zasloužil trochu delší povídání. A co znamená tohle osamělé video? Proti citátům nic nemám, ale tohle řešení se mi zdá velmi nešťastné. Ale v posledních měsících už je vše dobré, ale nevím. Proto bych to nechala na Snílcích. ANKETA
Maglaiz: Milá Snílčata, troufám si říci, že blog jako takový začíná až červnem 2014. Veškerý obsah před (tedy až do října 2012) by mohlo klidně skončit v koši nebo alespoň v rozepsaných. Články o dvou videiích skladeb Antonína Dvořáka, citátech či krátkém nijak podstatném infu?! A co rubriky Úvahy ostatních a Básně ostatních? Pevně věřím, že to autorka blogu nemyslela vážně. NE.
M. Phoenix: Přiznám se, že na první pohled se trochu lekám layoutu. Obrázek je to pěkný, ale děsivě veliký a řešit jeho použití za pomoci statických okrajů a pohyblivého jádra mi nepřijde nejlepší. Další věc, co mi nesedí, jsou dva různé fonty, pak tu jsou sbénka a ta úžasně světoborná anketa... no, ehm, myslím, že pokud chceš slyšet zpětnou vazbu na svůj blog, dalo by se to udělat lépe než nicneříkajícím hlasováním. Dál mě dost zaráží ikona Klubu Snílků, kterou bys na blogu mít neměla, dokud nejsi členem - a to nejsi. Je to ikonka, kterou má buď člen dát najevo, že je členem, a nebo ji může mít v Oblíbených, aby bylo jasné, že KS podporuje a má rád. Ty ji ale v Oblíbených nemáš, máš ji přímo pod menu a to je zavádějící. Nejsem si úplně jistá, jestli má na blogu co dělat rubrika plná cizích děl. Upřímně si myslím, že nemá. Není to tvá tvorba, a pokud k ní nejsi schopná dodat něco ze sebe, nemá podle mě vůbec smysl ji sdílet, neboť tím do světa nic nepřidáváš, jen kopíruješ. Pokud bys třeba k cizí básni byla schopná něco nakreslit nebo vyfotit, nějak se jí inspirovat, pak by to působilo jinak, podobně kdybys k cizí úvaze dokázala přidat úvahu vlastní - nebo si jen vypůjčit její téma a jakoby na ni reagovat. U spousty cizích věcí navíc vůbec nemáš zdroj (třeba tady, a mimochodem ten článek by potřeboval změnit barvu) nebo ho máš uveden špatně (jako tady. Název webovky fakt není zdroj. Zdroj = autor, ideálně tedy autorovo jméno nebo konkrétní url stránky, kterou když rozkliknu, okamžitě vidím originál té věci). Taky nejsem fanoušek velmi kratičkých bezobsažných příspěvků jako je tohle, tvé básně jsou plné hrubek, chyb a překlepů ("ruce ji objali", "na mě by si nikdy nepohlédl", "dobré umysly" atd.), tady taky totálně chybí autor citátu a tohle je nejevidentnější příklad věci, která nemá na blogu co dělat, jaký jsem kdy viděla - ten obrázek byl zcela zjevně míněný pro Facebook, takže mi vysvětli, proč ho dáváš na blog? Tam ho asi těžko někdo nasdílí na svém profilu, že? Zase - pokud bys k tomu uměla něco říct, něco svého napsat, nemusel by to být problém, ale takhle blogový příspěvek vypadat nemá, nemá to hlavu ani patu a není v tom vůbec nic z tebe. Blog přijímáme celý tak, jak je, takže ani náhodou. Kdyby snad došlo k promazání či úpravě blogu tak, aby tam tyhle blázniviny nebyly a abys mohla fakt s čistým svědomím prohlásit, že je to tvůj tvůrčí blog, s tvými básněmi a vlastními úvahami, tak neřeknu, ale takhle rozhodně NE.

11) Tea - teubujackova.blog.cz ANO s Repetitiem za měsíc - v říjnu se přihlas jako dobrovolník
Má poslední snaha dostat se mezi Snílky nedopadla nejlíp a já bych tímto ráda se pokusila opět dostat šanci dokázat, že celých 19 let jsem snílek, miluju svou fantazii, své představy, které vkládám do mých povídek a příběhů, které bych ráda psala i zde do klubu. Ponaučila jsem se z designu, který je změněn a budu psát víc povídek a víc příběhů a úvah na Témata Týdne, abych dostala šanci být Snílkem i tady pro Vás.
Zdeňka M.: Obdivuji tvou vytrvalost, s jakým zápalem chceš patřit k nám, Snílkům. Náprava oproti minule proběhla, je tam sice ještě pár maličkostí, které by potřebovaly doladit, např. se podívej do menu, některé rubriky odkazují na rubriku Koncerty, přestože má jít o TT, Movies a Books. Píšeš pěkné povídky a deníčkové záznamy. Takže říkám ANO.
Maglaiz: Zamlouvá se mi tvá neodbytnost. Prostě chceš k Snílkům patřit a zapojovat se do projektů a uděláš pro to všechno. Jsem z tebe nadšená! A ne, není to tím, že jsi Ostravak. Na blogu jako takovém jsem chyby nenašla, vše spíše je formálního, vzhledového rázu. Projeď si odkazy rubrik, v drtivé většině odkazují na jednu rubriku (Koncerty), nebo blog vůbec takovou rubriku nezná. Druhá věc v rámci menu, která poněkud bije do očí, je česko-anglické menu. Když jsem Čech, píši česky. Kdybys psala celý blog v angličtině neřeknu ani popel vůči anglickým názvům rubrik. Poslední zlobišárna je asi nejhorší. Vždy jsem si myslela, že největším zlem je nechat text bez zarovnání do bloku, pak se ale objevili v mém životě lidé, kteří se zamilovali do centru. Ty k nim evidentně patříš. Prosím, zbav se toho zlozvyku! Každopádně nevidím důvod, proč bych neměla říci ANO.
M. Phoenix: No. Design by to chtělo doladit. Ten posunutý sloupek vypadá podivně, myslím, že by blogu víc slušelo, kdyby byl zarovnaný podle záhlaví. Mix čj/aj prostě nechápu, není pro to jediný rozumný důvod, a tudíž se mi to nelíbí. Neumíš zarovnávat. Názvy oddílů ve sloupku jsou doprava, rubriky a další věci v nich jsou někdy doleva, někdy na střed. Text blogu je většinou doleva, fotky na střídačku, jak ti to tam padne. Umět věci zarovnat by měla být základní blogerova schopnost a měla bysis v tom utvořit jednotný systém, protože takhle tvůj blog vypadá jako by nastala v systému nějaká chyba a všechno se ti rozhodilo. Taky pozor na odsazení odstavců, někdy tam máš zbytečně moc enterů. To adresování pod obrázky je sice roztomilé, ale celkem k ničemu. Pokud chceš své obrázky označit svým jménem, dej ho do popisu obrázku, ať je to přímo součástí toho obrázku, nebo si do fotek přímo dělej nějaký nenápadný vodoznak, co je nebude rušit, psát to pod obrázek naprosto nedává smysl, jelikož pokud si ho někdo stáhne: 1) on ví dost dobře, odkud ho stáhl, děkuji pěkně, nemusíš mu to říkat, 2) pokud ten obrázek potom někde publikuje, tu adresu tam fakt nikdo neuvidí. Jediný způsob, jak si fotky opravdu chránit a dát světu vědět, že jsou tvoje, je vodoznak. Nicméně pokud mám být brutálně upřímná, tvé fotky jsou vesměs úplně obyčejného ilustračního typu. Nejsou nijak vychytané, nejsou umělecké, a i když svou funkci coby ilustrace v článku plní, nejsou nijak originální. To neříkám, abych tě shazovala, ale opravdu si myslíš, že ti je někdo bude chtít vykrást?? V téhle době, kdy si každý může vyhledat miliony krásně upravených obrázků na tuctech fotobank, Pinterestů, Deviantartů a všeho? Bitch, please...
Myslím, že obsahově ten blog špatný není, ale formou to vypadá, jako bys k tomu blogování sedla poprvé a neměla nejmenší představu, jak čtenářovi usnadnit a zpříjemnit pobyt na tvé stránce. To na mě nepůsobí dobře ani jako na čtenáře, ani jako na příručí, a jako správce tu hledám blogy, které budou příjemné na koukání, kde mě nic nebude rušit od čtení a kde se můžu zasnít. V tomhle stavu tomu zelenou nedám. Věřím, že na tom pracovat chceš, a pokud si něco odneseš ze zpětné vazby, tak nevidím důvod, proč by to v budoucnu nemělo jít - však už jsi upustila od centrování, tak jen tak dál a zabrat víc. Ale zatím NE.

A tím dnes končíme, milí zlatí. Doufáme, že jste s verdikty spokojeni. Pochopitelně přijímáme reklamace a seriózně se jimi zabýváme.

Nováčkům gratulujeme k přijetí a srdečně je vítáme, odmítnutým děkujeme, že projevili zájem.

Krásný den přejí
Tři nové Grácie

Chcete patřit k nám? PŘEČTĚTE SI PRVNĚ TOTO. Myslíte, že na to máte? Nuže, stačí jen kliknout zde a podat přihlášku.

Chcete vědět o čerstvých zprávách v klubu? Nezapomeňte se stát fanoušky naší facebookové stránky.