M. Phoenix - Imaginario Surrealio se skrytou narážkou

Dobrý podvečer Snílci,

vidíme se tento týden naposledy. Pevně věřím, že nikterak nepláčete pro to, že Vás již Maglaiz nebude otravovat s tím věčným promlouváním do duše. Všichni víme, že je to zbytečné Vás stále upomínat na zlepšení komunikace, ale holt už to patří k folklóru mých článků, že. A všichni dobře víme, že návyků, i těch špatných, se zbavujeme velice těžko.

Jako poslední pokládá hlavu pod gilotinu M. Phoenix. Viva la France! Jak to vidíte, drazí Snílci? Pustíte provaz ostří nebo dáte M. milost za její poezii? Ostatně neočekáváme s M., že se pouze vyjádříte k samotným literám, ale že si i zahádáte, jelikož, jak název ohlašuje, v básni jest ukryta i malá narážka, kterou Vy odhalíte a napíšete do komentářů. Co za to? Dobrý pocit, že jste Herloci Sholmesové.

---

Autorem snění jsi vždy ty sám
krajinou brodíš se nepoznán
sám sebou a svých nočních můr se bojíš
kdo uvnitř jsi a za copak stojíš?

Jen kostlivci plní dubových skříní
a zlaté zámky uvnitř svých síní
jen ohryzky starých vzpomínek
a na kohoutu hřebínek
jen to, co tě s tebou samým pojí
před čím tak utíkáš a proti komu zbrojíš?

Jen jedinkrát mrkneš a jsi v loji.

Pokud byste rádi znali správnou odpověď na nevyřčenou otázku, pak s hurónským pokřikem navštivte originál této básně.