"Pozor pozor! Hlásíme všem snílkům, aby při nastupování na palubu dodržovali bezpečnostní pokyny posádky a nevykláněli se přes zábradlí. Přejeme vám příjemný let!"
Milí snílci!
Je to skoro k nevíře, avšak je to tak, nová vzducholoď - a zároveň tak první vzducholoď roku 2015 právě vylétá. Přejeme všem nováčkům, ať se jim u nás líbí, a nepřijatým vzkazujeme - nezoufejte a zkuste to příště
znovu a lépe! Kdo jiný, než právě dnešní kouzelný skřítek pomocník,
Tea, by vám v tom měl jít příkladem - i ji jsme vzali až na několikátý pokus :)
Nabrali jsme zpoždění, ale nebojte, máme ho v plánu dohnat. Víme, sliby, chyby, ale atrium je v současné chvíli pořád plné adeptů a my si toho vážíme a víme o tom, takže nová vzducholoď se pro vás už chystá a měla by vyplout nejpozději v únoru.
Všem nesmírně děkujeme za zájem o členství a doufáme, že nováčci si svého přijetí všimnou a že s ním dobře naloží, tedy že se budou účastnit klubového dění a přispívat svými iluzemi a další snovou tvorbou. Nenechte si ujít žádný nový článek a sledujte nás na
Bloglovinu nebo na
Facebooku.
Jde se na to!
Nejdřív se podíváme, jak to dopadlo s adepty z minula:
Katy, Aranis a MedelinMedy bohužel dostaly od Snílků červenou, a to sedmi hlasy proti ku dvěma pro. Do Klubu je tedy protentokrát nepřijímáme. Budou-li mít chuť zkusit to znovu, budou se asi muset víc snažit.
A teď už k adeptům dnešním. Budou mít víc štěstí?
Opustivší všední realitu, vydávám se napříč krajinou vlastní psychedelické mysli. A rád bych nabalil diváky, které neodradí cynismus, lehká morbidita a nonsensy. A tak dál.
Zdeňka M.: Zajímavý blog, který je sice trochu negativní, což mi vůbec nevadí a články jsou rozhodně vhodné k přečtení. Sama se na tento blog určitě budu vracet, jen ty mrkající oči na straně mi lezou na nervy. Nakonec jsem je musela přikrýt papírem, abych se mohla začíst do článků. Jinak ovšem nemám nic proti, takže ANO.
M. Phoenix: Abych řekla pravdu, ten postranní obrázek mě děsí (a ruší ve čtení, fakt nemám v designu ráda hejblata), vadí mi nadměrné množství fontů použitých na stránce a ten, jímž jsou psány rubriky, působí rozostřeně. Troufám si tedy říct, že na prezentaci a na tom, aby byla stránka příjemně čtivá pro čtenáře, by se dalo pracovat. Obsahově mi to ale přijde poměrně v pořádku. Morbidita není mým běžným šálkem čaje (i když si občas ráda trochu srknu pro zpetření), ale nezdá se mi to přehnané, je to podle mě v rámci snesitelnosti a psaní je to místy úsměvné a celkově inteligentní. Takže nevidím důvod, proč se tomu protivit, jen zbožné přání úprav designu - ale možná je cílem autora, aby jeho blog působil trochu nepříjemně. Ostatně to podtrhuje ten lehce morbidní a divný koncept. ANO.
Tea: První, co jsem začala automaticky hledat, byly nějaké obyčejné, však důležité informace o autorovi a vlastníkovi blogu. Tohle jsem bohužel nikde nenalezla. Posléze jsem pochopila, že to je zřejmě záměr autora, aby si o něm každý udělal svou představu. Co se týče designu, vylekání z několik očí na levém obrázku mě neminulo a celý pobyt na blogu mě neustále provokativně sledoval, ale je to originální a za to chválím. Přešla jsem tedy na část písemnou, první rubrika s názvem
Uvažování mě mile potěšila, zajímavě vtipný článek:
Upínaní se k symbolům je jim příkladem. Mít vlastní názory a umět je podat, hrát si se slovy, přirovnávat, psát v metaforách, to vše je velké plus. Pak přišly na řadu povídky a básně, a kde bych začala... Tak tím negativnějším, ať pak můžu chválit nakonec. Číst taková psychologická, válečná, se špatným černým humorem, až některá nechutná slova v povídkách a básní nepatří mezi mé oblíbené čtení, některé to může pobavit a reakce některých pod těmito články jsou vesměs pozitivní, ale nesnese to každý, například já ne. Třeba
Běželo děvčátko nebo
Song zahořklého patologa. Příjemnější tvorba, která stojí za přečtení a není důvod ji nijak kritizovat, naopak zalíbí se, je
Hvězdář. Zda přijmout Znovuzrozeného jsem ze začátku malinko váhala, ale nebylo by ode mne fér, abych soudila jen podle tématiky, které nehoduji. Vlastní autorské povídky i básně splňuje, pokud se sem tam objeví obrázek, je řádně označen zdrojem, styl jazyka je vypracovanější a určitě bude přínosem sem mezi snílky.
ANO.
Protože jsem tvrdila, že jsem realista. A pak jsem se dozvěděla pravdu... :)
Zdeňka M.: Na první pohled to vypadalo velmi slibně, píšeš, básníš, fotíš či tvoříš, ale po podrobnějším průzkumu se dají nalézt nedostatky. Některé tvé Jednorázovky jsou docela krátké, ale za to bych hlavu netrhala. Co je ovšem
tohle? Pokud ti Téma týdne nesedí, tak nic nepiš, ale rozhodně to nekomentuj pár věty, že nemáš o čem psát. K čemu je to dobré? I ty výjevy u "deníku" bych skousla, i když tam nepíšeš nic zajímavého, takže tvým čtenářům je to na prd. Různé výzvy mohou být zajímavé, pokud se správně uchopí, ale v tvém podání mi nic nedávají. Hlavně mě zklamala "
10 days character challenge", kde píšeš o charakterech postav. Nešlo se více rozepsat? Pokud je nějaká postava tvá oblíbená, tak o ní jsi určitě schopna napsat více než jeden odstavec. Je to škoda. Ale největší výhrady mám k fotkám, které jsou často téměř bez popisků a náhodnému návštěvníkovi nic neřeknou. Abych jen nekritizovala, tak píšeš moc pěkné básně. Zatím říkám
NE, ale za čas to klidně zkus znovu.
M. Phoenix: Blog má celkem pohodový přehledný vzhled. Jako obvykle mě uhodí do očí špatná angličtina v názvu a opět pláču nad leností lidí, kteří se o AJ na svém blogu snaží, a přitom nejsou schopni si ty své krásné cool věty zkontrolovat alespoň v google translate. Mně to prostě přijde trapné, já nevím, jak vám. Najít v jádru blogu opravdového snílka dá trochu práci, ale v zásadě to odpovídá tomu, s čím se k nám sw hlásí - je to nejspíš snílek skrytý v ulitě realismu, která je tak silná, že pod ni nevidí ani ten snílek sám. V básních ho ale je vidět a někdy i v jiném psaní a v myšlenkách. Jen pár much by snad bylo k pozastavení, kde to lehce skřípe a váhám. Některé články jsou takové dost tuctové. Občas reagovat na řetězák - proč ne, ale člověk by si měl umět vybrat, kdy to stojí za to. Odpovídat na tuctové otázky jako kolik vážíš a měříš přece musí být nuda i pro tebe, co má teprve říkat čtenář. Nějaké myšlenky, sny, čím jsi chtěla být jako malá, čím chceš být teď, co pro tebe znamená, když se řekne "jahody", vymalovávala jsi někdy pokoj? Nač jsi přitom myslela? Čtenář je sice zvědavý, ale hlavně na tvé snílkovské nitro. Kolik měříš, mu o tobě vůbec nic neřekne a je to velmi nudné čtení. Že jsi zamilovaná? Roztomilé, ale prozraď víc, jinak je to zase informace, které se nikdo nenají. Oblíbená barva je modrá? Fajn, ale proč? Řetězáky jsou od toho, abyses čtenářům víc otevřela, a ty to přitom skoro vůbec neuděláš. Umožni jim nahlédnout do tvé duše a pak to bude to pravé ořechové. V challengích používáš jako bannery zřejmě cizí obrázky, které nejsou ozdrojované, to se k snílkovi opravdu nehodí, tím spíš, že si v zápatí nárokuješ autorská práva na veškeré foto na blogu! Toto je pro mě nepřípustná lež. A tvé fotočlánky jsou většinou opravdu jen fotočlánky, nic moc k tomu. Žádné pocity, žádné popisky. Záplava fotek tvých snídaní, z nichž se mohu jen domnívat, co žes to měla dobrého. Fotky navíc nahráváš ve zbytečně velkém rozlišení, stránka se mi hodně zasekává. Říkám NE. Naprav se a pak možná.
Tea: Mladá dívenka, s jemným příjemným vzhledem takové podzimní barvy, pravda, to zarovnání do pravé strany mi moc nesedí, ale každý má své svobodné právo, jak si to udělá, takové to má. Na Tvém blogu se mi pročítaly články jedním dechem, není nad to, když každý píše vše ze svého nitra a u tebe to šlo ihned poznat. Navíc se věnuješ focení, své pěkné fotografie máš označené svým symbolem, máš v oblibě básně, které jsou také moc vydařené, zápisky z Tvého deníku a Tvé vlastní myšlenky mi byly opravdu nejblíž a mně dělá radost, že máš upřímný zájem stát se členkou Snílků. Na Tvůj zatím nízký věk určitě budu ráda dál navštěvovat Tvůj zajímavý kouzelný svět. ANO.
Protože neustále sním a moje fantazie žije na vlastním ostrově obklopeném oceánem myšlenek, kam neustále s láskou cestuji.
Zdeňka M.: Co se týče nadpisů, tak písmo je trochu nesourodé, ale o tom se rozpovídala M. Phoenix. Jinak k blogu nemám žádné výhrady, jen u obrázků si pohlídej zdroje. A u tvých kreseb by neuškodily nějaké popisky. Za mě je to ANO.
M. Phoenix: Z tohohle blogu mám mnohem víc "snílkovský" dojem než z předchozího a jen za příklad dávám
tenhle článek, který je ve své podstatě taky tak trochu řetězákem, ale řekne mi mnohem víc o autorce než její výška. Nicméně zdroj obrázku by nebyl od věci, že. Stejně jako třeba
tu. Blog je ale celkem mladý a zdá se, že D. je otevřená konstruktivní kritice, tak věřím, že si z té zdejší něco vezme. Tak třeba štítky Deník autorky a Zápisník v horním menu opravdu potřebují fontovou údržbu. Nevím, kolik je to smíchaných fontů - dva, tři, víc? - ale každopádně to nějak hodně nehraje a ke všemu si autorka nedovedla poradit s tím, že jí vybraný font nepodporuje české symboly s čárkou. Takový malý tip - prostě použij krátké písmenko a třeba v Malování si tu čárku domaluj. Bude to vypadat mnohem elegantněji než nápis s rozbitým fontem. A nebo se dá prostě vybrat font takový, který ty čárky podporovat bude, neříkej mi, že je jich na internetu málo na výběr. Úprava by rozhodně nevadila ani samotnému pozadí, v němž je lampa barevně odlišená od pozadí zřejmě technikou
color splash a je to uděláno dost špatně. Pokud si s tím neporadíš sama, zcela jistě najdeš někoho s pevnější rukou, kdo ti s tím pomůže - přinejhorším se klidně nabízím jako dobrovolník, pošli mi barevný originál fotky na
em@phoenixrise.cz a já ti to opravím. Na vzhledu jsou drobné mušky, ale obsahem je blog podle mě docela vhodným materiálem ke čtení, takže proč ne. Jenže ty zdroje jsou prostě problém a já myslím, že na tom opravdu musíš zapracovat. Abychom to nekomplikovaly, řeknu teď
ANO, ovšem v příštím Repetiiu si na tebe posvítím a bude-li situace se zdroji stejná, upozorňuji tě, dlouho se tu neohřeješ.
Tea: Milá D., tys mi tedy dala do těla. První dojem z tvého blogu byl příjemný a milý, proti Tvému vzhledu nic nemám, líbí se mi tvé rozdělení rubrik, jak to máš roztříděné, není to přeplácané, celkově na mě působí Tvůj blog takový hezky skromný. Tvé vyprávění se pěkně čte, bez nějakých velkých chyb, u povídek jsem se dokonce zasmála (
tady nebo
tu), některé jsou zamilované, některé smutné, ale jde vidět a poznat, jak Tě psaní baví, jaké možné nápady a myšlenky do příběhů dáváš. Básně musím také pochválit, bezpochyby Snílek jsi, ale jeden problém tady je a nemůžu se tvářit, že nejde vidět. Mrzí mě, že jakkoliv je tahle výstraha popsána
ve článcích Klubu Snílků, které bysis měla přečíst, předtím než se zde přihlásíš, ty tu důležitou výstrahu nedodržuješ. Jak v hlavním menu, tak bohužel v každém článku, který jsem četla jsou všechny Tvé obrázky bez autora, zdroje, cokoliv. Píšeš v menu jasně, že je Tvůj blog autorský, ale co se týče obrázků (
zde,
zde,
zde a mnoho dalších) jsou jen tak vložené. Proto si nejsem jistá, jak rozhodnout, členka, jako ty, by určitě přispívala hezké básně i povídky, ale nedokážu říct ANO ani NE, takže záleží, jak rozhodnout další správkyně, ale já dávám
ANKETA.
Protože mě velmi láka, patřit do komunity lidí, kteří jsou (stejně jako já) uzavření v sobě samém, jenom se svou nekonečnou fantazií a sny.
Zdeňka M.: Nevím, jestli je chyba u mě v počítači, ale text stránky se mi zobrazuje vpravo místo uprostřed. Také by to chtělo jiné pozadí, takhle se písmo hůře čte. Snílek rozhodně jsi a tak nejsem proti. ANO.
M. Phoenix: Další v zástupu zájemců - Whovianů. Napadá mě, že ta zdánlivá protekce vzniká z postulátu, že kdo je blázen do DW, musí být nutně snílek a tak trochu fakt blázen, protože to by přece nikoho normálního nemohlo zaujmout. To je ovšem čistě můj osobní názor a nijak to samo o sobě nepředznamenává, že bude dotyčný vhodným kandidátem na připojení se k posádce. Tak se na to podíváme. Aktivita v pořádku. Blog by vizuálně užil trochu úprav, font použitý ve sloupku je trochu strohý, RUBRIKY na mě řvou, a přitom celkem zbytečně, i osel pozná, že to pod tím nápisem jsou rubriky. Oceňuji to zápatí ohledně autorství, ale abych řekla pravdu, tenhle způsob řešení mi přijde dost nešikovný. Je to tam špatně nalezitelné, stejně jako zdroje ke všem fotkám na konci článku (s výjimkou toho prvního). Je to matoucí a kdo čirou náhodou nesescrolluje dolů, může tvůj blog považovat za poněkud neautorský. Pokud si nechceš kazit článek cpaním odkazu hned pod první obrázek, co udělat odkaz z toho obrázku samotného? Nikdo nebude moct říct, že není ozdrojovaný, sám povede na místo svého zdroje, a ty nebudeš muset mít v článcích žádné textové odkazy. Stejně jako jsem psala výše kolegyni, pozor na
trochu tuctové řetězáky, ačkoli musím říct, že tys mě svými odpověďmi zaujala o kapku víc. Jinak se mi blog líbí a jsem rozhodně pro.
ANO.
Tea: Podruhé hezky potěšena. Zaujalo mě symbolistické menu, se šipkami a dalšími znaky, rubriky jsou přehledné, jen mi chvíli trvalo než jsem nalezla zdroj obrázků v perexech, dole tedy je napsané, že se nachází pod článkem, ale v novějších článcích opravdu nenalezeny, např.
tady a
tady (
pozn. M.: Domnívám se, že to by klidně mohly být vlastní fotky, ale prosíme Nolmë o vysvětlení, těžko se to pozná) a u ostatních po zřetelnějším pátrání šel zdroj vidět, ale bílou barvou, což docela splývá se vzhledem, u starších už je barva černá, doporučovala bych kouknout na to a dát to nejlépe jen černou barvou, aby návštěvník viděl hned. Proti vyprávění příběhů o zážitcích a povídkám nemůžu nic namítat, dokázala jsem si skoro vše živě představit a styl psaní není nudný a negativní, snílek mívá výjimečně špatné chmurné dny, kdy se to odvíjí na tvorbě, ale jde poznat, že ty se jimi nenecháš ovlivnit, to je dobře. Tvé Haiku mě moc krásně potěšilo, ještě jsem takové vlastní pěkná a upřímná slova upravená v obrázcích neviděla, někomu může vadit pár kratších vět v této rubrice, ale já bych to za problém nevnímala, někdy vážně pocity a myšlenky jdou vyjádřit lépe třemi slovy, než celou stránkou. Pozitiva převažují nad malichernými negativy, která budou určitě opravena, takže pro mě zde zaslouženě patříš.
ANO.
Myslím si, že mezi vás bych velice rychle zapadla..koukám se na svět tak trochu jinýma očima, píši zajímavé názory..sním o lepším světě, který jev mích představách a je to místo kam velice ráda chodím ;) Ráda si jen tak lehnu a sním ;)
Zdeňka M.: Všude u ilustračních obrázků chybí zdroje, což je velký nedostatek. Hodně článků je vlastně jen jeden odstavec, celkově je všechno jednoduché a chtělo by to se více rozepsat. Zatím říkám NE, ale za čas to můžeš zkusit znovu.
M. Phoenix: Blog vypadá velmi jednoduše a celkem pohodově, ale bohužel všem ilustracím kompletně chybí zdroje, tvé články jsou přeplněné hrubkami, překlepy, chybami a nesmyslnými formulacemi a abych byla upřímná, tak co do myšlenkového obsahu to taky není žádný objev roku, neboť si myslím, že fakt všichni víme, co si představit pod pojmem "oblíbená píseň" (a že to tudíž není třeba obsáhle vysvětlovat). Formulace jako "V představách si představuji", nebo věty jako "Také si chci pamatovat i věci o kterých sním v mích představách i ve dne, když nespím, také sním.", mají prostě příliš velký
wtf faktor, a myslím, že je dost alarmující i počet hlasujících, kteří v anketě ve sloupku zvolili možnost "Tvoje názory mi přijdou nesmyslné". Tak kratičké štěky jako
tento taky nejsou nic moc. Snílek jsi, tomu věřím. Ale tvé psaní má hodně co dohánět a řekla bych, že to ještě potřebuje pár let se vypisovat a vypisovat, než se do toho líp dostaneš a bude to o něčem. A mimochodem,
Google není zdroj! (a už tam musím dát vykřičník, protože mě lidi fakt nebavíte) Protože chybí zdroje a protože si myslím, že by členské blogy měly být nejen snílkovské, ale i zajímavé a trošku reprezentativní, říkám
NE. Zkus to za čas.
Tea: Začnu tedy u toho méně zlého. Levý bok stránky, hodiny s peřím, proč ne, vypadá to mile, ale malý slon uprostřed stránky a zbytek celého horního boxu čistě bílé? Takhle ten blog na mě působí tak prázdně, bohužel. Profil- radila bych přečíst si po sobě pár vět, které mají dát info o autorovi, a dát trochu seřazení, nebo strukturu, protože například: "Jsem fajn holka, která je blázen do zvířat.. miluji je doma jich mám 10 a brzy přibudou jistě další..." Možná bych upravila také pořadí menu, proč na prvním místě máš, kam patříš, když pro každého nového návštěvníka je nejdůležitější autor, jeho tvorba, popřípadě aktuální články? Dále jsem v některém z článku pochopila, že chodíš na gymnázium, ale v Tvém psaní jsem se cítila naprosto zmatená, se přiznám. Je samozřejmé, že člověk se sem tam překlepne, ale v jednom článku dvě naprosto stejné chyby, zvlášt jako studentka už ne základní školy? ("v mích představách, to vše je v mích představách.") Dálě mě zklamaly články, ve kterých se strašně opakují stejná slova dokola a nakonec význam článku mi příjde naprosto nepochopitelný a omlouvám se, ale zbytečný.(
zde,
zde nebo
tady). Uvádíš, že krom Tvých fotografií jsou všechny obrázky z Google, což mi příjde až moc jednoduché napsat je to prostě z Google a dát za to ironický smajlík ( ;) ) Všeobecně prezentovat se na svém blogu smajlíky, jako někde na sociální síti s kamarádkami, je smutné. V rubrice
Sním se nachází pouze jeden článek, aspoň v téhle rubrice jsem hledala malou naději. Bohužel nepřišel žádný dojem ani z jediného příjemného článku, který by mě něčím oslovil a to je podle mě ještě důvod nevyzrálosti, nevyspělostí, omlouvám se, ale za mě zatím určitě
NE.
Moc ráda píšu fantasy povídky, při hodině nedávám pozor a jsem mimo kvůli tomu, že přemýšlím nad nemožnými věcmi, nebo si vymýšlím příběhy. Ráda kreslím a to využívám k vymyšlení různých hrdinů či příšer.
Zdeňka M.: Ta angličtina by chtěla trochu zlepšit, já sice nejsem žádný expert, ale chyby vidím na první pohled. Občasný překlep či chyba by se ovšem dala přejít, všichni jsme jen lidé, dá se topochopit. Píšeš povídky a básně, které mi přijdou jako snílkovské, ale některé starší články (v říjnu) mi přijdou docela krátké. Celkově na mne tvůj blog působí jednoduše, což není na závadu. Ale jsem trochu na vážkách. Ale jo, nakonec říkám ANO, ale ať se na tebe v Repetitiu podívají pořádně pod lupou.
M. Phoenix: Tramdadadá, máme tu dalšího "vinra", aneb nerada bych se opakovala, ale říše se anglicky řekne "realm", ne "relm". Vzhled blogu je takový všelijaký (ten přerušovaný rámeček není nic moc a strohý font černého názvu blogu se nehodí k té pěkně zasněžené fotce) a pro tvou informaci, anglicky se tomu řekne design, ne desing. Psání je to takové neškodné, mladé, u tvého hororového snu mě trochu zamrazilo, ale prznit si blog rádoby angličtinou, když to neumím, je trapné, neupřímné, a z duše ti doporučuji, abys to nedělala. Máš přitom zcela zjevně co dělat i v dohánění mateřštiny - tvé články jsou často "zdobeny" překlepy a hrubkami jako ""ozývali se hlasy a zvuky" a naprostou neznalostí používání interpunkce, takže bych se na tvém místě nejprve zaměřila na to, a teprve až budeš ovládat vlastní jazyk, zkus to s cizím. Strašně ráda bych tomu blogu řekla ano, ale v současném stavu se pod to nemůžu podepsat, nehledě na to, že z těch ikonek ve sloupku mám trochu pocit, jestli ti nejde spíš o sbírání ikonek než o faktické členství. Máš zájem se u nás účastnit dění v rubrikách? Zapracuj, přesvědč mě a zkus to znovu. NE.
Tea: Na Tvůj blog jsem už jednou či dvakrát díky Tématu týdne zabloudila a vždy mě ten článek potěšil. Což znamenalo, že jsem už docela tušila, co tady čekat. Na blogu vnímám tu dokonalou skromnost, jak ze zasněženého obrázku, který dodává nostalgii Tvému blogu, tak samotné menu, vše působí tak hezky skromně, někdy vážně málo znamená víc. Opět další výborné, procítěné, smutné, veselé, s dobrým koncem, některé až reálné příběhy. Pojetí Tvého vyprávění mě baví, do toho píšeš i básně, které si zaslouží pozornost také. Já musím naštěstí říct jediné - ANO.
Odmalička jsem byla snílek, ztrácela jsem se ve své fantasii a za to byla i psychicky šikanována. Nezměnila jsem se, oni mne prostě nepřijmuli takovou, jaká jsem. Ale snílkem zůstávám a moc bych si přála být mezi svými...
Zdeňka M.: Blog se déle načítá, ale vzhled je krásně snílkovský a většina obsahu také. Máš tu několik krátkých informačních článků nebo různých řetězáků - opravdu se to nedá dát na blog nějak jinak, třeba informovat své čtenáře někde v menu? Ovšem se domnívám, že Affs ke Snílkům nepatří. Takže zatím říkám NE, ale za čas to můžeš zkusit znovu.
M. Phoenix: Loudavě se načítající design od Dincie už je pro mě stará známá. Pozor, ať si neodradíš čtenáře s pomalejším připojením. Nabroušená z předchozích zájemců projíždím sloupek a máš štěstí, že mluvíš česky. Až na ty
affs, tam skřípu zuby, a celkově máš ten sloupek chaotický a nepěkný - nemůžu pochopit, proč máš na konci sloupku rozcestník na Rubriky, když ty jsou přitom úplně normálně uvedené v horní navigaci. Na co to tam potřebuješ dvakrát? Pozor na krátké
oznamovací články. Problém s přihlášením jsme měli mnozí, takže přivírám oko a chápu, ale bohužel to není jediný případ. Za neaktivitu se můžeš vždy omluvit v příštím článku, který bude o něčem. Tyhle oznamovačky jsou na nic - totéž platí o
tomhle štěku. To je přece naprosto zbytečný příspěvek. Představ si, že tě někdo sleduje, vidí na Bloglovinu nový článek, a najde tam tohle. No to ho asi moc nepotěší. Info o rubrice jsi mohla vepsat do jejího prvního příspěvku. Kdo je
autorem banneru? A proč je písmo v tom článku totálně nečitelné? Pozor na množství řetězáků. Zase, když je jich moc, zavání mi to tím, že bloger se nudí a nemá o čem psát - a v takovém případě je rozhodně lepší, když radši nepíše vůbec, já si mileráda počkám. A pak je tu
tohle - nic než dlouhý list videí z youtube. Co je na těch skladbách tak zvláštního? Proč se ti líbí? Mám pocit, že na blogu je až příliš much na to, abych mu dala bezproblémovou zelenou, zároveň mi ale přijde snílkovský a články z dřívějška se mi celkem líbí. Prosinec ovšem proběhl ve znamení čistě jen zombíkovské povídky, která mě nezaujala. Obávám se, že než tady odevzdám kladný posudek, budu potřebovat vidět víc práce a zájmu. Zatím je to
NE.
Tea: První dojem z blogu - úchvatný. Samozřejmě nechybí řádné označení vlastníka designu, ale výběr barvy, hlavního obrázku, který má v sobě nespočet scénářů o snění, menu je nezvykle na pravé straně, ale nic v něm nechybí, hodnotím naprosto kladně. Zatoužila jsem začíst se do nějakých příběhů, které by mě přenesly do toho krásného světa plné fantazie a očekávání se naplnilo. Delší příběh (Za hranicí reality) byl až strašidelný, každou chvíli jsem čekala to vypuknuté napětí. Při čtení Vlk a čarodějka mi trochu přišlo vtipné, jak až příliš zafungovala fantazie, ale příběh mě jinak celkově potěšil, není to myšleno špatně o té fantazií, ty představy o tom, jak cizí kluk ve městě si koupí dům a bude žít s čarodějkou, kterou zná dva dny. Líbí se mi, jak každý příběh na nějaké téma je úplně odlišný, obdivuji tvé nápady na náměty, mohly by některé být delší, propracovanější, ale na tom se dá pochopitelně pracovat, každopádně píšeš, sníš, představuješ si různé situace, ač někdy příliš nereálné, ale pro Klub Snílků je to správné, pokud budu moct, ráda budu dál číst tvé méně hororové příběhy. ANO.
Som fotograf a myslím že každý kto sa díva na svet cez objektív je tak trochu "snílkem". tak isto rada píšem a veľkú časť dňa trávim v svojich vlastných svetoch a dúfam teda, že by som medzi vás zapadla, pretože hoci v realite som samotár, na blogu by som rada niekam patrila :)
Zdeňka M.: Vážně nádherné fotografie, mají velkou kvalitu a za to máš můj obdiv. O vzhledu psát nebudu, to odvedla M. Phoenix, jen to obří písmo v Menu úplně bije do očí a naopak tvé oblíbené blogy téměř nepřečtu, což je škoda. Jen pozor na některé kratší články. Přiznám se, že mne tvůj blog příliš nezaujal, ale to je pouze můj osobní názor. Naopak jako správkyně Phota tě vítám, protože doufám, že bys mohla přispívat svými fotografiemi. Takže ANO.
M. Phoenix: Blog se mi hodně líbí. Vzhledově je to příjemné, oceňuju profilovku ve sloupku a celkově je v tom vidět hodně práce. Nad uměleckými fotkami mi spadla brada a musela jsem si jít na DA ověřit, že jsou fakt tvoje, protože tak vysoký level obvykle na zdejších bložínkách nepotkávám. Samozřejmě jsem jenom laik, ale přijde mi to povětšinou fakt dobré, což ohromně zvedá laťku celému blogu. Nicméně si myslím, že to chce ještě na spoustě věcí zapracovat: zarovnání na střed se pro dlouhé celistvé texty nehodí, text vypadá neuspořádaně a neučesaně a hůř se čte. V zářijovém článku jsi přešla nalevo, což je rozhodně vhodnější, ale v prosinci už to tam zase sypeš, jak ti to zrovna přijde pod ruku. Mixovat různá zarovnání je znakem toho, že nevíš, co chceš, a že nemáš jako blogerka jasno.
Středové zarovnání se používá pouze na kratší popisky. Trochu porůznu ti utíkají i odstavce. Občas je to odsazné entrem, občas není. Tvé starší články bez odstavců se opravdu špatně čtou. Není třeba vyloženě otrocky začínat každou myšlenku na nový řádek, ale alespoň větší souvislé bloky je nutné občas rozdělit, ať se čtenář může nadechnout, a tu a tam pokud možno zvýraznit nějaké klíčové slovo, aby se neztrácel ve změti písmenek a měl se čeho chytit. Hlavně si ale zvol jednu formu a té se drž! Sloupek je zbytečně dlouhý a chaotický. Až cca k MENU tedy vypadá všechno slibně (až na chybějící odsazení obrázků), a pak najednou perda do očí tím gigantickým písmem, jímž máš vyvedenou navigaci, což naprosto nechápu. Jelikož všechno ostatní písmo ve sloupku je titěrné, ten kontrast se tím ještě prohlubuje a bije to do očí. Vždyť teprve když uberu stránce na 67% přiblížení, začne to vypadat normálně O.o Používat navíc při tak obrovském písmu ještě Caps lock už je fakt na pováženou - nevystačila bysis s tučností a menším písmem? Dál nechápu bílé přeškrtnutí prvních dvou rubrik - obě fungují, tak to asi nebude znamenat, že jsou mimo provoz, jak jsem si myslela původně. A když přes ně přejíždím, udělá se na nich rovnou pruh. Chyba? Takové věci bys ale měla opravit. Stejný pruh se taky dělá za sociálními ikonami. V některých článcích se nezobrazí žádné fotky, třeba
tady. Odkazy na tvé oblíbence vůbec nejdou přečíst! Barva textu je velmi blízká barvě pozadí, takže to splývá, bílé podtržení je naprosto zbytečné a rušivé a mimochodem se domnívám, že fakt nevypadá hezky uvádět odkazy napsáním celé url adresy. Nedá se v tom orientovat.Jinak u tebe celkem chápu potřebu užívat angličtinu - britofil se pozná - přesto ale pozor na to, aby to nepůsobilo nadbytečně. Třeba u "menu" a "toplistu" nebo občas v článcích je to něco jiného než když doprostřed seznamu věcí, které chceš udělat (psaného hezky slovensky) prskneš najednou hesla "books" a "in general". Je to prostě divné a navíc tomu spousta lidí nemusí rozumět. Nepředpokládej automaticky, že každý tvůj čtenář umí AJ. Nejsem si jistá autorem té
lištičky ve vánočním článku. Je to tvá tvorba? Závěrem: Myslím si, že na členství tady to má a určitě jsi zajímavá blogerka, kterou by stálo za to sledovat, ale aby to bylo fakt čitelné a nebylo to spíš utrpením, chce to doladit a mnohem víc myslet na čtenáře. Všechny tyhle do očí bijící věci mě odradily sledovat tě na Bloglovinu. Nečtu blogy, co se čtou špatně. Pro ten obsah mi stojíš za pokus, ale dám si na tebe pozor a pokud neuvidím žádnou reakci, usoudím, že o to členství zase až tak moc nestojíš...
ANO.
Tea: Tady jsem opět v takovém stavu, kterému se říká - v rozpacích. Blog jako takový se mi moc líbí, autorka, musím pochválit, s pěkným jménem Alexandra, hezky píše, má takový svůj pořádek v článcích, kde nechybí ani v jednom článku píseň, která se do článku příjemně hodí, styl jakým se svěřuje ve svých zápiscích v deníku se mi také líbí, některé mírně vulgární výrazy bych možná vynechala, to samé některé anglické názvy, ale to je jen vlastní věc názoru. Málo bych upozornila na chybějící zdroje u dvou článků (
viz výš: lištička) a zde
gif, který zřejmě není vlastní výroby
(pozn. M.: gify většinou promíjíme, neboť obvyke pochází tumblru, kde je obtížné dohledat původního autora, a navíc tento člověk vlastně ani není autorem, vzhledem k tomu, že gify se tvoří z filmových či seriálových záběrů, k nimž ani on sám neměl autorská práva). Jsou zde taky dvě úžasné rubriky, ve kterých nejde přehlídnout talent autorky, což jsou nádherné fotografie a vlastní výroba doplňků na mikinách a triček. To se jen tak často nevidí, tedy u mě to byla premiéra. V menu i v článku jsem četla o tom, jak miluješ psaní povídek, a dokonce, že se čtenáři dočkají některých povídek, tady jsem trochu zklamaná, protože, jak jde vidět, já to štěstí ještě neměla a to mi přijde veliká škoda, podle mého názoru by to blog velmi obohatilo a nemusela bych teď váhat nad Tvým přijetím. Není nic špatného na tom, mít blog zaměřený spíše jako deník, psát o svých každodenních situací a zážitcích, sama takový blog provozuji, ale krom zatím focení a kreativních výrobků mi zde něco chybí, nějaké zamyšlení nad něčím, nějaké příběhy třeba. Šanci si zaslouží každý, nechci ji někomu odepírat, když aktivita vidět jde, ale jsem pro, aby se autorka Sasha za měsíc přihlásila sama do kontroly Repetitia, zda nějaké menší změny k lepšímu budou (
pozn. M.: Jo, to by bylo hodně fajn)
ANO.
A to je pro dnešek všechno, milí snílci! Sláva vítězům, čest poraženým. Háčků dnes máme na pořádku nemálo, ale nedá se svítit. Mnozí z vás se neobtěžují ani přečíst si naše pravidla pro přijímání, nedodržujete Autorský Zákon a to se nedá přehlížet. Tam, kde bychom za starých časů přivřely očko, je dnes již třeba uznat, že zájemce asi nemá až takový zájem, když si nedočte našimi gráciemi pracně sepsané zlobíšárny, které nepromíjíme (a že na ně přitom upozorňujeme, kudy chodíme), a to nám dost říká o tom, jaký ke Klubu Snílků máte/nemáte respekt.
Takže tytyty, nenene. Kdo neprošel vůbec, sáhněte si do svědomí a pak to zkuste znovu. Kdo prošel s háčkem, nechť očekává svůj brzký výskyt v Repetitiu, neb naší vášní jsou především snílci, kteří mají chuť na sobě pracovat. Naše dveře jsou kažopádně pořád otevřené a Klub Snílků rozhodně vítá novou nebojácnou krev ;) Naviděnou v příštím díle.
S podravem M. Phoenix, Zdeňka M. a Tea
