A máme tu třicátou první vzucholoď! Dostali jsme se zase blíž ke stovce, zase o míli dál od našeho vesmíru, naší mléčné dráhy, našich několika planet a našeho Slunce. Zase jsou naše vzducholodě trochu blíž ke snění a jedna k druhé. Do té minulé, bohužel, Smoke ani plumplox vzhledem k výsledku anket nebyly vzaty, ale v té dnešní máme hned pět přijatých a jedna další anketu. Vrána k vráně, Snílek ke Snílkovi!
Milujem písanie. Vždy ma vtiahne do môjho vlastného sveta. Do sveta, kde je možné úplne všetko. Snažím sa skúšať stále nové veci- od poviedok som prešla aj na recenzie a články a tiež sa nebojím písať o tajomstvách môjho života. Veľmi často snívam a nie len cez deň. O čom? Napríklad, že pôjdeme do Londýna :-D alebo že konečne nájdem niekoho, kto ma bude mať rád takú aká som, že stretnem upíra...sú to obyčajné sny, ale pre mňa sú veľmi dôležité.
Berenika:
Ilustrační obrázky k povídkám mi nevadí, ale jestli mě chcete mučit, dávejte na blog více drobných oznámení. Jeden odstavec, někdy dokonce tlustým písmem. Nestačilo by něco takového napsat do menu nebo do záhlaví? Opravdu to musí mít samostatný článek? Musím pochválit délku a úplnost článků, i když jsou jen dva, ale pro změnu u nich máte obrázky bez zdroje. Zde už nejsou vítané. Povídky jsou kratší, ale jistě mají, co říct a k vícedílným si vytváříte dokonce trailery, pěkné. Líbí se mi i ta recenze knih, jen tak dál! A váš blog je, mimochodem, založený v den mých narozenin. Jsem na vážkách. Přimhouřím nad těmi oznámeními oči, ačkoli zmizet musí a stejně tak ty dva obrázky beze zdroje. Jen díky tomu, že je jich tak málo, jsem pro anketu.
Proč si myslíte že k nám patříte: Miluju žánr fantasy a když čtu nějakou knihu tohoto žánru, jako bych byla uprostřed dění. Představím si každý moment knihy a dostávám se tak z reality do jiného světa. Sama se snažím psát fantasy povídky a denně se přistihnu jak sním o svých oblíbených knižních světech, oblíbených postavách, nemožných i možných věcech a často svými představami přesahuji hranice reality. Mám spoustu svých snů, u kterých je snad nemožné, aby se vyplnily. Krom toho, já jsem typ člověka, který věří v nadpřirozeno, ať už jde o upíry, víly a všemožné kouzelné bytosti.
Berenika:
Po dlouhé době jsem narazila na blog s klasickým designem. Měla jsem za to, že už je skoro nikdy nepoužívá, ale na druhou stranu je to po některých přeplácaných pestrobarevných výtvorech příjemný pocit pro oči. Nebudu ani zajíždět do rubrik, protože by mi po projetí hlavní stránky nebylo stejně umožněno tě vzít. Všechny články jsou krátké. Články o návštěvnosti k nám nepatří. Jediné, co stojí za zmínku, je projekt o "sbírání listí." Zbytek jsou naprosto nesnílkovské články, které najdeš na každém druhém blogu. Novinky u nás, Návštěvnost, Novinky ze světa knih... Krátké, odstavcové články, články s jednou větou a obrázkem... Jakmile toto nebude zabírat většinu tvých článků (příběhy chválím), pak se přihlaš znovu.
Schovaná v trnkách, snící o tom co není. Jsem zasněná bytost s duší elfky. Nejlépe mi jde snít za bílého dne. Brány do jiných světů hledám ve večerní obloze a lazuritovém nebi. Také věřím v nadpřirozeno a vášnivý čtenář ve mně nejde přehlédnout. Já nyní budu snít o tom, že mě přijmete, kouzelní snílci.
Berenika:
Další člověk s krásně snílkovským úvodem! A na první pohled mě nezklamal ani blog, i když se mi vše déle načítalo. Fotografie jsou doplněné minimálně jednou větou textu, odkazy na cizí obrázky přímo skrze kliknutí na ně a na to, že máš blog teprve čtyři měsíce, je tu spousta článků! Jen tak dál. Vytýkám jen pár obrázků se zdrojem "Google." Jakmile jsi začala dávat zdroj stylem kliknutí na obrázek, začalo být vše v pořádku. Jelikož tak drobných chyb není moc, budu doufat, že to napravíš a zavřu nad tím oči. Líbí se mi ta atmosféra přímo na míru pro sny, která čiší z každého pixelu tvého blogu - říkám ANO.
Skutečný život je častokrát hrubý a každý člověk má "něco", co mu pomáhá přežívat dál. Donedávna jsem se "hledala". Hledala jsem svůj smysl života, proč žít. Častokrát jsem se cítila na dně a doufala, že v mém životě se ukáže něco, na co se smím spolehnout. Pak jsem objevila chuť v psaní a častokrát i focení. Objevila jsem v ní takovou chuť, že mně jednu dobu napadla myšlenka, se psaním živit. Některým se můj styl psaní líbí, ostatní ho šíleně kritizují. Člověk pak neví co si má myslet. Ale hlavní je to, že mé snění v podobě tvůrčího psaní mně naplňovalo a bavilo. I když do teď nemám dostatečnou důvěru ve své znalosti v tvůrčím psaní, stále ráda píši. Aspoň nějak něco zažiji. A když nepíši, častokrát sním. Kolikrát hodiny. Žiji pro okamžiky mého snění. Žiji pro to, že ve mně něco říká "Zasloužíš si, aby tvé sny se staly skutečností". Tak přežívám dál. Přežívám díky důvěře vlastním snů. A to byl měl každý. Už si nedokážu představit život bez snění.
Berenika:
Juj, design v mých oblíbených obarvách! Stejně jako předchozí slečna máš blog jen čtyři měsíce a jsi stejně tak aktivní. Rubrika Fitness mě ale trochu vyděsila, upřímně se na mnoha zdejších blozích nenajde. A oba články v ní mě, bohužel, zklamaly - chybí ti zdroje. V prvním článku sice jen u tří obrázků, ale co se týká druhého, je jich tam trochu víc. Vyrovnává to pár pěkných veršů. Prozatím. Některé rubriky jsou prázdné (Myšlenky) a skrze 30 days song challenge tě neberu. Článek s jednou větou, uvozovacím obrázkem a několika hudebními videi opravdu nemohu přehlédnout.
To je otázka! Za všetky centy čo čakajú na svoju príležitosť v pokladničke tvaru tučnej lienky. Popravde, či patrím sem, alebo nie, to netuším. Viem, že ja seba samú často považujem za stratenú v oblakoch a môjmu okoliu to brnká na nervy, ale čo narobím? Samozrejme, ak sa pozriete na môj blog, pravdepodobne budete mať z mnohých článkov pocit, že som skôr realistka ba až pesimistka, niekto kto k vám nepatrí. Teraz si pravdepodobne klepkáte po čele a uvažujete, prečo sa chcem pridať. Úprimne? Som za (skoro) každý špás a prečo to neskúsiť ak je možnosť? Čo horšie ako to, že budem neprijatá (a poprípade aj skritizovaná, ak motyka vystrelí) sa mi môže stať? Nič. A mne to žily trhať nebude, nech už to bude akokoľvek. Veď je to hra! My, naša tvorba, naše sny, hry, náš život - to všetko je hra a je len na nás, či hodíme jednotku alebo šestku...
Berenika:
Jsem ráda, že ti nebude trhat žíly, když nebudeš přijatá. Takovou větu jsem opravdu ještě v odůvodnění "Proč patřit do KS" asi nečetla (a nebo už je to tak dlouho, že se mi vykouřila z hlavy). Nicméně k tvému blogu, zdá se, že se k nám přihlásil další otaku. Bohužel, už po projetí hlavní stránky ti budu několik věcí vytknout. Jedna z prvních věcí, které vidím, je článek o LoLku - krátký, s obrázky odkudsi z neznáma. Hned pod tímto článkem byl jeden z rubriky "Blog," která mi po projetí připadá jen jako rubrika pro oznámení. Až na vyjímky obsahuje vcelku krátké články a články, které neřeknou nic, co by se nedalo napsat i jednou větou a co nikoho nezainteresovaného asi příliš nechytne. Poslední naději jsem dala rubrice Hudby, která ovšem dle nejčernějších očekávání obsahuje jen úvodní obrázek, pár slov + video. Máš ještě hodně, co napravovat, než se k nám budeš moci přihlásit znovu, ale doufám, že budeš chtít. Sice již bloguješ dlouho, ale k nám se to stále nehodí, je mi to líto.
Protože dáváte inspiraci...
Berenika:
Vzhledem k opravdu krátkému přihlašovacímu komentáři jsem byla při otevírání stránky skeptická a na první pohled příjemně překvapená. Známý citát Oscara Wilda, hvězdná stampka v menu... I nejmenší obrázky mají zdroje, píšeš toho spoustu a z toho, co jsem četla, soudím, že velmi pěkně. Dokonce ani rubrika "Blogu se týkající" není vůbec ve špatném stavu! Naprosto perfektní, jednoznačně ANO!
Ahoj :) Zasněná Mločice konečně našla místo, kde se jí doopravdy líbí. Mezi snílky. Tak proto jsem tady, tenhle klub mě dočista nadchnul svojí atmosférou a prostředím. Bude mi ctí být tu s vámi.
Berenika:
Wau, ty už máš v menu originální ikonku pro náš klub! Obvykle by se mi to moc nelíbilo, ale myslím, že si to zasloužíš a že je u tebe přijímání jen formalitou. (Což znamená, že tu ikonku musíš poslat na ukázku všem do naší grafické rubriky, přece o ni Snílky neochudíme!) Ani u hudby nemohu nic vytknout. Máš jí sice spoustu, ale jako kdyby ani jeden článek nebyl přebytečný, nicneříkající a krátký, jak to u takových rubrik bývá. Skvěle, vítej na vzducholodi!
Protože sny sou základ umění. A být snílkem znamená mít možnost být i umělcem :)
Berenika:
...Blog nenalezen, je mi líto.
Váš koncept mě velmi zaujal a myslím si, že mi je blízký, dokonce se podobá jednomu mému projektu, na nějž byla, bohužel, jakákoliv komunita příliš uzavřeným prostorem. Kreativní koutek spojující snílky - umělce, jakkoliv tak trochu outsidery společnosti (minimálně s tím mám zkušenosti, že takoví lidé nejsou v "normální" společnosti tak úplně doma. Ale jistě je to individuální), kteří by se rádi nalezli a třeba i snili společně. Máme podobnou představu a myslím, že bych dokázala přispět. Sama jsem kreativní, snad i inspirativní a inovativní.. a tak trochu snílek, i když záleží na tom, co za snílkovství považujete. Co jsem se dočetla v jednom článku, myslím si, že vaše definice snílka na mě sedí, avšak jaký je rozdíl mezi realistou a snílkem? I ten realista vidí svět vlastníma očima, které zachycují i jeho vnitřní pohnutky, přístup atd., nikoliv realitu samotnou. Prakticky pak člověk žije snem i v realitě, akorát snílci možná zasahují ještě hlouběji - "vidí" do jiných světů, jsou citliví na mnohé podněty, jsou často kreativní, podivní až nepochopení, dívají se svým způsobem až prozíravým zrakem po světě a může to být jejich dar i prokletí. V mém případě to vypadá právě takto. Myslím si, že každý tvoří vlastní specifický význam toho daného slova - snílek - nejzásadnější ale je, pokud se s tímto slovem člověk sám dokáže i ztotožnit. Já se s ním ztotožňuji.
Berenika:
Menu stylem veršů vidím poprvé, nádhera! Po zběžném projetí marně hledám cokoli, co by se dalo vytknout, ačkoli již při čtení přihlášky mi bylo svým způsobem jasné, že nic takového neexistuje. Kdybys k nám nepatřila ty, tak snad nikdy. Vítej na palubě!
Ahoj snílci, už tu sice jednou jsem jako lenicky-zahradka.blog.cz, mám ale nový blog psaný jiným stylem. Hlásím se s ním proto znovu jako nováček (pokud projdu, prosím o nahrazení starého blogu tímto novým). ... Protože jsem pořád stejný snílek jako dřív, i když už mě život donutil aspoň chvílemi myslet naprosto realisticky (ale pořád mi to moc nejde :))
Berenika:
Jediné, čeho je mi po projetí tvého bezchybně Snílkovského blogu líto je, že jím budu muset nahradit ten předchozí. Nuže, ať se ti s tímto na vzducholodích cestuje lépe.
To je pro dnešní přijímání vše, další vzducholoď připluje již brzy.
Přihlásit se do ní můžete ZDE.
