30. ledna 2015

Iluze pro Robina

Děti a zvířena... nejlepší vařená?


Vítr opět nadouval plachty a na sametově tmavé obloze se zatřpytily hvězdy - příběhy, jež byly jako lampióny štěstí vypuštěny do hvězdného prostoru nejvěrnějšími mezi věrnými. Cestovatelé - dušezpytci - Snílci svým blouzněním pod náporem Iluzí dali universu nový život. U kormidla nyní vzpřímeně stojí muž ostrých rysů, černého vlasu a mušketýrských vousů a svým jasně zeleným okem probodává temnotu. Astroláb je stále pochroumaný. Posádka ví, že budou muset v nejbližší době přistát v nové zemi. Nechtějí myslet na nepříjemnosti, jež je dozajista na nové planetě čekají, ostatně jako obvykle, dnes však mají velice dobrou náladu. Kapitán se uzdravil a myšlenky hvězdoplavců se mohly pro jednou upnout k domovům, k rodinám, jež zanechali na planetách Snílčí galaxie. Jakpak se vede jejich ratolestem a láskám?

Hola hej drahé snílčí osazenstvo!
Imaginarius si zažil menší proluku, jež byla způsobena mou dlouhodobou indispozicí. Zkrátka Vaše drahá Maglaiz měla asi dva týdny čtyřicítky horečky a nakonec se ukázalo, že ten druhý týden horeček byla JEN alergická reakce na antibiotika. Každopádně horečky drahou Maglaiz upoutaly na lůžko a nutily ji i přes její nesouhlas k spánku. Aby toho nebylo málo, musela si Maglaiz všechny zkoušky přesunout na poslední dva týdny zkouškového. První týden martyria je za Maglaizíčkem, přichází na řadu druhý. Úterý bude pěkně jedovatý den, to Vám povím, neb dvě ústní zkoušky jsou dvě ústní zkoušky.

Eh, ale nyní jsme tu proto, abychom se ponořili do snění. A co je lepšího pro snění, než pořádná dávka stimulujících prvků. Takže si uvařte nejlepší čaj či kávu, co přebývá ve Vašich domovech, pohodlně se usaďte a sledujte, co si pro Vás zase tetka Maglaiz připravila.


Po dvoutýdenním mlčení by mi bylo hanba Vám nabídnout pouze jeden obrázek, proto dozajista všichni zaplesáte nad zprávou, že budou dva. Tak jako budou i dvě melodie ku potěše Vašich citlivých oušek.

Autor: 2DCale

Vydržte, Vaše odpovědi na otázku se zpracovávají.

Dnes bychom se mohli kouknout na další zajímavý obor. Schválně jestli poznáte, o jaký obor půjde (tento úkol je součástí soutěžní otázky). Kdopak přišel s teorií komparativních výhod? Kdypak na to přišel a co to je za teorii, resp. vysvětli tuto teorii VLASTNÍMI SLOVY.



Ne že bych se nemohla rozhodnout. Já Vám chtěla udělat radost a alespoň trochu odčinit svou nepřítomnost. Proto mám pro Vás trochu oné známé Lindsey Stirling a také něco pro jemnější duše.



Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.




V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:

Máme už dost hodin na to, abychom šli spát. Pořady s hvězdičkou už totiž nejsou to, co bývaly za našich dětských let, kdy jsme si o jejich sledování mohli nechat leda tak zdát. Copak se to stalo s televizní či jinou zábavou?


Hoj ahoj!
Vaše filosoficky laděná tetka Maglaiz



"Televize není nepřítel, televize se dá vypnout."

4 komentáře:

  1. Hohó, že bychom se dnes dívali na zoubek ekonomii?
    Dle tetičky W. je autorem této toerie  Robert Torrens, který ji zveřejnil v roce 1815. Do širšího podvědomí ji však rozšířil až David Ricardo v knize Principy politické ekonomie a zdanění (vydané 1817).Teorie pak vysvětluje možnost výhodnosti obchodu mezi dvěma subjekty (lidmi, firmami i státy) v případě, kdy jeden je schopen vyrobit všechny požadované výrobky rychleji.V takové chvíli totiž přichází s porovnáním, kolik ostatních výrobků by subjekt ztratil, zaměřil-li by se pouze na výrobu jednoho (pro porovnávání samozřejmě vztáhnuté na čas výroby 1 věci).Jestliže tedy stát 1 předmět A vyrobí desetkrát rychleji než B, při zaměření na B by na každý výrobek ztratil možnost udělat 10 A. Opačné zaměření přináší "pouze" ztrátu možnosti vyrobit 1/10 B.Pokud stát 2 nezná technologické postupy státu 1 a oba výrobky kvůli tomu vyrábí stejně pomalu, zaměřením na kterýkoli z nich ztratí možnost vytvořit jeden kus jiného druhu.Pokud se tedy stát 1 zaměří na A, které dokáže vyrábět velmi rychle, a bude je vyměňovat s 2 za B (i v poměru 9 A za 1 B), je to pro oba výhodné. Subjekt 1 by se totiž na výrobu 1 B musel normálně vzdát 10 A, subjekt 2 pak dokonce 9 B na 9 A. Huh, snad to bude strozumitelné.

    OdpovědětVymazat
  2. Jedná se o můj maturitní obor Ekonomika A první, kdo ji popsal Robert Torrens ve stati Essay on the External Corn Trade (1815), ale o obecné rozšíření a rozpracování se postaral David Ricardo v knize Principy politické ekonomie a zdanění. Je to tedy skvělý postup některých firem, které mají schopnost vyrábět a prodávat výrobky a zboží s co nejnižšími náklady, než jiné firmy, při stejných možnostech jako například stroje, zaměstnanci, prostředí, materiál, ale vyrobí víc výrobků než druhé firmy.

    OdpovědětVymazat
  3. Jde o teorii z oboru ekonomie, popisující výhodnost výměnného obchodu mezi dvěma subjekty (může jít o země, ale třeba i firmy či jednotlivce) v situaci, kdy je pro jeden ze subjektů výhodnější specializovat se dejme tomu na výrobek X a ostatní výrobky odebírat od druhého subjektu, než aby sám vyráběl všechny výrobky, a naopak pro druhý subjekt je výhodné vyrábět výrobek Y a odebírat výrobek X od první země. Dva subjekty se v takové situaci mohou dohodnout na výměnném obchodu.Výhodnost výroby produktu - neboli kdo má komparativní výhodu (=výhodu při srovnání) se hodnotí srovnáním výše nákladů ušlé přiležitosti mezi dvěma subjekty. To znamená, podle toho, co by jeden subjekt musel obětovat na výrobu určitého výrobku v porovnáním s tím, co by musel obětovat druhý subjekt. Pokud se dva subjekty dohodnou, že pro jeden je výhodnější z hlediska těchto nákladů vyrábět výhradně produkt X a pro druhý naopak výhradně produkt Y, může dojít k dohodě, protože pro každou zemi je lepší vyrábět to, co ji stojí míň obětování.Tuto myšlenku poprvé popsal Robert Torrens v roce 1815, do povědomí se ovšem dostala až díky Davidovi Ricardovi o dva roky později.

    OdpovědětVymazat
  4. Tady jsem teda musela zagooglit...Přišel s ní Robert Torrens roku 1815. Je to ekonomická teorie.
    Hmm, ekonomice moc nerozumím, takže nevím, jak dalece jsem to pochopila, ale mělo by to ukazovat výhody mezinárodního obchodu v okamžiku, kdy jeden stát je schopen vyrobit více zboží s nižšími náklady, než jiný stát.

    OdpovědětVymazat