Drama je takový docela opomíjený literární druh. Když už v dnešní době někdo něco píše, tak je to buď poezie nebo próza. Já osobně na dramatech oceňuji to, že nemusím nijak řešit popisy a další věci - bohatě si vystačím s monologem nebo dialogem. Pokud by se našel někdo, kdo by si chtěl nějaké to drama zkusit napsat, tak tady je návod, jak by měl vypadat scénář. Netvrdím, že je to jediná správná verze.
Já vždycky na začátek vypíšu všechny postavy s krátkou charakteristikou.
POSTAVY:
Albert - nejstarší syn Dona Daniela
Božka - dementní dcera Dona Daniela
Celestýna - snoubenka Alberta
Don Daniel - majitel rodinného podniku
Pak už začnu se samotným scénářem. Napíšete OBRAZ 1, dva řádky pod to místo děje (Obývací pokoj) a další dva řádky pod krátký popis onoho místa (kurzívou - všechno co není řeč by mělo být kurzívou).
OBRAZ 1
Obývací Pokoj
Velký pokoj se spoustou obrazů. Na zemi leží koberec. Uprostřed místnosti je pohovka, v koutě klavír. U klavíru sedí Božka a hraje.
Je dobré mít to nějak rozlišené, takže proto je OBRAZ 1 psáno velkými písmeny a tučně, Obývací pokoj jenom tučně a popis jenom kurzívou. Při změně místa děje (nebo i při ukončení nějakého dialogu a odchodu všech postav z jeviště) se začíná nový obraz.
Pak může začít děj. Můžete začít řečí nebo tím, že se něco stane. Znovu upozorňuji, že všechno, co není řeč je kurzívou.
Náhle do pokoje vběhne Albert.
Albert: Pivo, pivo, pivo? Kde je pivo?
Pro lepší přehled je dobré vynechávat mezi jednotlivými řečmi nebo ději řádek. Jména postav by měla být tučně nebo velkými písmeny. Mezi jménem postavy a řečí by mělo být odsazení, aby všechny řeči začínaly ve stejné vzdálenosti od okraje, ale blog se mi s tím nějak nekamarádí.
Pokud potřebujete, aby postava něco prováděla během řeči, tak nejen, že to napíšete kurzívou, ale ještě to dáte do závorky.
Albert: Cože??? Ty jsi- (je přerušen příchodem Celestýny)
Jak vaše drama bude dlouhé, kolik bude mít postav, jestli to bude komedie nebo tragédie, to už je všechno na vás. Tak co, zkusíte si někdo napsat scénář?
Pokud by vás zajímalo, kde je pivo, můžete se podívat sem: http://fantaghira.blog.cz/1009/pivo-aneb-radoby-fraska-o-jednom-obrazu
Vypadá to dobře, je to šikovný návod, jen poslední dobou nemám na nic čas, jinak bych se do toho s chutí pustila...
OdpovědětVymazatscénař jsem psala jen jednou, bylo to do školy, kde jsme měli zahrát nějakou pohádku a my jsme se chtěli opravdu snažit. Jednalo se o pohádku z Fimfára, o králi a jeho třech synech. Naší skupince se to líbilo, ale, bohužel, nikdy jsme to nezahráli, protože jiné holky přinesly scénář ke Královně koloběžce (který hrály v místním divadle a ani ho nepsaly ony, což je myslím trochu nefér) a potřebovaly prakticky celou třídu.
OdpovědětVymazatAle aspoň jsem si to zkusila. Není to lehké, ale myslí mvelmi vhodné pro ty, kteří mají problém s dostatečným popisem situací (jak říkáš, zde stačí nápadité dialogy a hlavní je charakter postav) nebo naopak neumí při psaní udržet nit a skáčí někam jinam. Drama člověka nutí držet linii a mnohem lépe se zde zapracovává pointa.
Pškná návod, všechny důležité základní věci jsou řečené pěkně pohromadě :)
Scénář jsem nepsala. Ale ráda je čtu... přelouskala jsem takhle celého Romea a Julii a ještě něco (nevzpomenu si), to je jedno.
OdpovědětVymazatAle návod hezký... možná ho někdy využiji
Pěkný návod :) Myslím, že zrovna scénáře jsou fajn i pro ty, co naopak moc s dialogy pracovat neumí a potřebují se v nich procvičit :)
OdpovědětVymazatuž za sebou pár scénářů mám, teď zrovna jeden pojedem hrát na soutěž možná bych ho mohla zveřejnit? :) nicméně, návod je zajímavý :)
OdpovědětVymazatTak to je zaujímavé. Začínam sa o scenár vážne zaujímať a tento článok je super návod ako na to.
OdpovědětVymazatMy s kamarádem spachtili šílenou frašku řešící dědictví mrtvého zbohatlíka Jaromíra Nováka a 18. března hrajeme ve Valmezu ALe jinak se scénáři nemám úplně nejlepší zkušenosti. To byl první, co se mi/nám povedl.
OdpovědětVymazatTak to jsem ráda, že jsem vás tak inspirovala (teď myslím tu soutěž) [3]: Jo, Shakespeare se čte dobře. Já třeba četla i Revizora, nějaké Cimrmany a mým vrcholem byla Médeia od Euripida a Král Oidipus od Sofokla. No jo,m jsem blázen [5]: Zveřejni, já bych si ráda nějaký přečetla [7]: Do Valmezu se fakt nedostanu Ale zní to zajímavě. Já třeba na psaní scénářů musím mít chuť a určitou náladu, což není tak často. Ale pak mě to baví
OdpovědětVymazatScénář jsem zkoušela jen jednou. Když si naše třída vymyslela, že chce na dni předvádět francouzsky hranou Sněhurku. S chutí jsem se toho ujala a popravdě jsem se dost nasmála.
OdpovědětVymazatDramata mám celkem ráda k počtení, ale pár mi jich nesedlo. Shakespeare mě nevysloveně nudil, Revizor pro příšerně roztahaný a Radúz a Mahulena? Monology na téma "ják-já-ho-příšerně-miluju" byly vražedné.
Celkem jsem si užila Antigonu a Élektru, bavil mě Poprask na laguně a naprosto mě nadchl Wilde a jeho Jak je důležité míti filipa. :)
Wow, vypadá to, že by mě to mohla bavit, ráda zkusím :)
OdpovědětVymazatVypadá to zajímavě, něco takového bych si chtěla zkusit :).
OdpovědětVymazatDobrý nápad, nikdy by mě nenapadlo psát drama, ale mohlo by to být fajn . Musím něco zkusit .
OdpovědětVymazat[8]:já jen cimrmany
OdpovědětVymazatZajímavý článek, je dobřde, že scénáře nenecháváte stranou. Já sama se jejich psaní věnuji.
OdpovědětVymazat