Aurora - čtrnáctý duel

Mno. Snílci, pět se vás přihlásilo a stejně musím zklamaně ohlásit, že se duel nekoná.

Možná, že je to moje chyba. Nedala jsem vám vědět, že se blíží uzávěrka. Nejsem zvyklá na to pamatovat, přece jen předchozí dvě rubriky, které mám na starosti, si můžu udělat "do zásoby".

Doufám, že až zítra vyhlásím zadání patnáctého kola, půjde to na obou stranách lépe =)

Dnes tedy kontumačně vítězí maglaiz (http://maglaiz.blog.cz).

Kolobuty su darek od ďabla!

Tož to bylo loni na jaře...šeci Ostravačti chataři přijeli na vykend a začli něbezpečně jezďať po te naši užasne sylnicy (tož abystě tam našli kusek rovneho asfalta,tak bystě si museli na to zebrať lupu) na kolobutach.Tož mňa i psinku malem zajela taka barbina.Vypadala jako po porodu šesterčat,ale makeupu měla,že na metr šlo poznať,že to nejni jejich gsicht.Tož aj pěkni synci na těch kolobutach vyjeli...tož sem si řikala,že bych to tež zkusyla.Ňakě kolobuty sem dostala ve svych desiti,pry nastavitelne...vyhrabala sem je z teho binca,čemu mama řykala precyzni pořadek.Byly čymsyk zgychane trošec to připominalo kompot.Tož sem to tam prohrabla a našla sem slivkovy kompot ročnik 90.Zebrala sem kus hadry (mam pocit,že byla asy na utřeni nadobi,bo mama začla ječať) a ten sajrajt sem z teho jakžtakž zmyla.

Chcela sem juž juž vylezť s kolobutama na nohach na tu našu asfaltku,ale hlasek v my pale mi řykal,že to mam prvně zkusiť na terase,pry abych sy nězrobila trapas.Syce su šikofna a užasna,ale todle se mi ryskovať nechcelo.Tož sem vlezla na terasu.Tata začal žgarať,že sy na tym rozbiju hubu a budu mať po prdeli.Sem mu řekla,že ať si teho něcha,že mu ešče vytřu bulvy.

A rozjela sem se na kolobutach.Drncalo to fest bo naša terasa je zrobena z take te idiotske dlažby,kdě su same šutry.Tak sem tam jezdila o ploše dvakrat jeden a pul metra jak krasobruslařka s epileptickym zachvatem po děcke obrně.Dobře se jezdilo,dyž sem sy zahradni nabytek rozestavěla tak,že sem se s jeho pomoci pohybovala.Tož a dyž se mi asy po třech hodinach podařylo jet bez drženi cele dva metry v kuse,sem sy řekla,že už možu na asfalt.

Tož sem vylezla na asfalt a rozjela se.Vyhybať se ďuram bylo celkem ok,pak (jak bych hrala ňaku hru na pc) sem se musela vyhybať ďuram a chodcum, (sem zkočila zas na dalši level) juž to bylo težši bo sem se aj k temu musela vyhybať dalšim lidem s kolobutama (přypominam,že sem furt jezdila na rovnym bez zataček),nakonec se k temu přydaly aj auta,tož to bylo na mňa moc juž aj s tema dalšima kolobutařema sem měla potiže a vražela sem do nich s pokřykem: "Bacha,jedu a něumim zatačať ani brzdiť!!!!!"Ty mladši a obratnějši na posledni chvilu stihli uhnuť,ale stare babky chodkyně juž take štigro neměly a tak sem to obvykle do nich nabuřila.Tož jedna začla vyryvať,že su zlodějka a vražedkyňa,bo sem měla v ruce jeji igelitku z Jednoty a zalehla jejiho psa.Tož chvilu sme cyvěly na tu pidi chlupatou placku,esly dycha.Ten zmetek dychal,ale dělal mrtvyho!Babka začla ešče vic vyryvať a bečať,ja řekla,že on určitě budě ok,bo dycha.Tož babka zaječela,že to němožu vědět,že něsu veterynař.Tož sem řekla :"Na,pyškotek." Tož a pes ožyl a dožadoval sa pyškotu.Tož babka začla bečať štěstim,že aj zapoměla na to,že sem ho zalehla ja a děkovala mi.Počkala sem,až ta babka odejdě a zkušala zas jezdiť.U nas u baraku je to trošec z kopca,což sem sy hned něuvědomyla.Rozjela sem se a ňak začla něbezpečně nabirať rychlosť.Jela sem jak Šumacher.Přede mnu se objevil taky fešny synek a bo sem ho něchcela přejeť,tak sem zařvala svoju oblibenu větu "Bacha,něumim zatačať a ani brzdiť!" Na to synek uhnul a řekl,že tak to mam menši problem.Jakmile mi odplul z horyzontu,uviděla sem před sebu prudku zatačku.Tož sem začla ječať o pomoc.Bližila sem se rychlosti snad 120 kylometru za hodinu k te zatačce a uviděla sem,že přimo v me cestě je jehličnaty stromek.Jako posledni věta před narazem mi vyplynula tato : "Su v řiti!" S velkym jekotem sem objala stromek a něpustila sem se.Přijel tam ten synek,co sem ho varovala a že pry za to moje varovani,mňa pomuže.Ja řekla,že děkuju,ale pomoct sem potřebovala před tym než sem se začla objimať s tym stromkem.A dovypluvnula sem jehliči,kere se mi při te sražce dostalo do huby.Synek asi něslyšel co sem řikala,že se od tama dostanu sama,a začal mňa tahať od teho stromka.Pomohl mi se postaviť na nohy,ale ty se v okamženi rozjely každa na jinu stranu (blbe kolobuty a blbe blato!).Hňapla sem sebu na gsicht přimo do teho nejhoršiho blata.Synek se začal řechtat,až sam sjel po prdeli do teho sameho sajrajtu.Sem se nasrala a se slovy,že mi každy muže polibiť řiť sem zula kolobuty.Vylezla z teho bahna,rozlučila se s řehnicim se synkem (vypadal jak by si něčeho šlehnul nebo šluknul) a šla dom.Tata pak zbytek dňa ryl,že to řikal od začatku.Od te doby zastavam nazor,že kolobuty su darek od ďabla a asy aj chapetě proč.

Tož zas někdy indy :-)

Vaša Křesomysla alias Křeslo

***

Zítra čekejte nové zadání =)