21. června 2014

V. - Srdeční proudy (Iluze 35)

Dobrý večír vinšuji,
a jsem tu zas. Dnes již naposledy a citím se tak slavnostně, jelikož se mi jeví, že pro dnešní den, pro tento večer nemohl být příznačnější příspěvek do Imaginaria. Jak svou povahou a obsahem, tak i písní jej doprovázející je skvělým podbarvením dnešního svátku Litha. Mimochodem dnešní otázka nebyla za bludišťáka a ani za limo z Vaší ledničky. Avšak limo ze své ledničky si může vypít V. vzhledem k tomu, že nám přispěla do Imaginaria.




Přála bych si někdy zaposlouchat se do svého srdce. Ne do těch rytmických period uvnitř mě, ale do melodie hloubi vlastního já. Co bych právě teď slyšela?


Tichý šustot otáčení papírových stránek neobyčejných knih.
Zpěv ranních ptáků v korunách čerstvě zelenajících se stromů.
Hřejivě mrazivý chlad, když na zem poprvé spadne čerstvě bílý sníh.
Neslyšně hlasité cvaknutí zámku dveří vedoucích domů.

Neobyčejně přirozený smích vycházející z jeho nitra.
Bzukot včel mezi lipovými lístky, který hlásá příchod léta.
Stupnice prvních slunečních paprsků časně probuzeného jitra.
Radostné třepotání křídel motýlů, když květina rozkvétá.

Tříštivě bouřlivé ódy vzpomínek v hlubinách potopených.
Každé jeho slovo, pronesené jen tak mimochodem pouze ke mně.
Němé výkřiky do bezesných nocí nešťastně probrečených.
Dlouhá symfonie rozladěného lesního rohu znící jemně.


A co byste slyšeli vy?



Nu, myslím, že otázka je položena, dychtivě tedy čekáme (já a V.) na Vaši odpověď. Ostatně já se těším na cokoliv od Vás, ať už je to nový příspěvek, odpověď na bludišťácké otázky, odpoveď na obyčejné otázky, na něž mi odpovídá vždy jeden z milionu, či obyčejné pochvalné či kritické komentáře pod příspěvky našich Snílků, jelikož tyto všechny projevy mi říkají, že Vám není lhostejný klub a lidé v něm. Co víc by si mohl správce KS a člověk všeobecně přát?



S pozdravem a dnes již naposledy
Vaše tetka Maglaiz

Žádné komentáře:

Okomentovat