V. - Jsi (Iluze 120)

Zdravíčko!

Tento týden se nám toho moc neurodilo. Vlastně Imaginariovi a Iluzím zůstala být věrná pouze V. Nevím, nevím, Snílčata, ale s takovouhle si na bludišťáky a následné ceny sáhnete za dlouho. V. je na velmi dobré cestě získat limo zdarma jako věrnostní odměnu. A co Vy? Škrábete se nyní na hlavě?

Ještě než dám V. slovo, dovolím si připomenout, že můžete přispívat i na starší Iluze a nově i úvahové texty.

---

Věnováno hudbě sté dvacáté iluze

Jsi dítětem půlnočně padajících hvězd,
jsi semínko naděje unášené chmýřím,
jsi majákem života mých bloudivých cest.

Slzami radosti se ve tvých očích pýřím,
tvůj charismatický žár mé já přeměňuje,
v tvé přítomnosti do opojných výšin mířím.

Zlatý déšť štěstí na mé pocity bubnuje,
zní orchestr láskyplných vibrací,
má múza si v radosti beze slov libuje.

Zamlčený Bůh se na mě obrací,
má mi jeho mlčenlivost poradit?
Mé srdce bije, rozum se vytrácí.

Připomínám i další skvosty naší V.: [Srdeční proudy], [Zamrzlé vzpomínky], [Konec starých časů], [Všem zraněným duším], [Ticho je vzduchoprázdná věčnost], [Souhvězdí sněžného vlka], [Day becomes night], [Zastavte mě], [Příběh planety], [Půlnoční slunce], [Probuzená melancholie]

Snění zdar!

Vaše tetka Maglaiz