Dobré poledne vinšuji.
Už jste po obědě? Nebo právě hledáte čtivo vhodné k polednímu menu studenta na kolejích o zkouškovém? Ať ten či onen, rozhodně by si neměl nechat ujít další z odvážných Snílčic.
Ellnesa, elfí pisálek se spousty projektů, toť má nabídka. Doufám, že jí využijete a odměníte Ellnesu za její úsilí smysluplným komentářem, neb jedině ty mohou být pravým umělcem kvitovány s povděkem.
Dlouhé vlasy tmavé barvy,
koho popisuji víš?
Teď dopustím se malé zrady,
když mi něco slíbíš.
Chci věčný slib,
zpečetit to tvojí krví,
že nikomu nepovíš
to málé, neznámé tajemství.
Dlouhé vlasy tmavé barvy,
modré oči,
dlouhé nohy,
špičaté uši.
Štíhlá postava,
pihami obličej posetý,
láska a něha:
Ztělesnění lesní víly!
Teď už to víš,
pamatuj co slíbil jsi -
že to nikomu nepovíš,
musím věřit, že čestný jsi.
Kolem je tráva a mech,
však na řece loďka chybí,
aby ses mohl dostat na druhý břeh
a seznámit se se stromy s dušemi lidí.
Za tebou nenápadná kaple,
značně rozpadlá,
řada schodů taky tam je,
schovává se za nimi cesta nekonečná.
Teď se podívej do dály,
vidíš ten zámek?
Tak na dálku pokloň se králi,
po řece pošli dárek.
Netušíš, co bys mu věnoval,
moc ho ani neznáš,
on je totiž lidí král -
teď vážně - co mu dáš?
V tu chvíli vynoří se,
z tvého soukromého jezírka,
dobrovolník sám sebe ti daruje -
je to zlatá rybka.
A ty ji pouštíš,
posíláš jí po řece dál,
míří stále níž -
teď kdyby ses viděl, možná by ses smál.
Doporučuji si všimnout i předchozí práce: [Tulák]
Snění zdar!
Vaše tetka Maglaiz, jež se dnes ještě jednou ozve
Žádné komentáře:
Okomentovat