18. května 2014

Leslie739 - Nezapomenu (Iluze 127)

Dobré sváteční jitro, milé Snílkovstvo,
jak jste se vyspali do nedělního rána? Doufám, že jste nevstávali pozadím napřed. Nevím jak Vy, ale já mám pak den celý zašmodrchaný a celkově zralý na to se strčit do pytle, zavázat a pustit po Ostravici.
Tak mne napadlo. Máte vůbec nějaké nedělní ranní rituály? Speciální hrnek na kávu či čaj, speciální snídani, konkrétní čtivo či něco podobného? Jak prožíváte nedělní ráno? U pohádek, u pohádek? Nebo se rovnou vrháte s hurónským pokřikem Kdož jsú bó-ží bo-jo-vní-ci do denní vřavy úkonů a úkolů?
Každopádně ať už začínáte jakkoliv, věřte, že bych ráda zasvětila nedělní ráno minimálně jednomu z iluzorních příspěvků do Imaginaria. Rádi si zajdete na inspiraci takhle poránu? Poohlédnout se po novém tématu, podívat se, jak to válí či neválí konkurence. Nebo jen tak potěšit oko nad vybraností autorova jazyka.



Věnováno jemu a zařazeno do světa snílků...

Když zradím a podrazím nohy, očekávám nenávist a špatné jednání,
jelikož mi na tom záleží, celé tělo se mi svírá úzkostí a napětím.
Chci odplatu a krutá slova, odmítnutí omluv a uzavření se mi,
zároveň doufám v zázrak, že všechno bude jako dřív, že mi to odpustí,
i když si to nezasloužím.

A pak přijde ta chvíle, kdy si říkám, že jsem připravená na vše, i na to nejhorší,
ale zeptám se sama sebe: "Snesu vše?" a tělo mi neodpoví... nejsem připravena.
Naplněná očekáváním, touhou, zoufalstvím pak jen čekám a doufám.

Co spatřím mi vyrazí dech, už nesnesitelná úzkost odpadá, ale nahradí ji cosi jiného,
je to svědomí, špatné svědomí a nenávist sebe sama, výčitky a hlodavé pochybnosti.
Na druhou stranu jsem ale šíleně ráda a nálada se skokem zlepšuje.
Hlodavý pocit ale přetrvává.

Každý soudíme sám sebe a přesvědčujeme druhého o nevinnosti.
Samozřejmě je vina na mé straně.
Mám pocit, že už to nikdy nebude jako dřív, že už nikdy neuvěří, že to skončí.

Ale to bych nesměla potkat člověka lepšího, než jsem já sama.
Jedinečného, výjimečného, důležitého.
Někoho, kdo mi otevře oči a ukáže smysluplnější směr.

Jak hlásná trouba, ale já se chci poučit, že se to nedělá a že to hodně znamená.


Autor: chrisnfy85


Leslie je nová v těchto vodách, ale pevně věřím, že nezůstane s příspěvky pozadu.


Snění zdar! A v neděli zvlášť.
Vaše tetka Maglaiz

5 komentářů:

  1. Nedělní ráno musím bohužel trávit nad povinnostmi ze školy - sobota je v tomhle většinou taková volnější :)Báseň je hodně k zamyšlení, dost se mi líbí :)P.S.: Na klubový e-mail jsem vám posílala jeden svůj výtvor do Artia, teď si nejsem jistá, jestli vám to přišlo :) (už je to několik týdnů, co jsem to posílala :) )

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Už se na tom pracuje. Děkujeme za upozornění. S personálními změnami v kapitánské kajutě to bylo asi přehlédnuto. 0:)

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Ano, ano. Došel, jen si toho asi nevšiml správce Artia. Žárovcežel netušíme, zda bude příspěvek uveřejněn již dnes, každopádně osobně Ti garantuji, že pokud ne dnes, pak bude na 100% uveřejněn příští neděli odpoledne. Děkujeme za připomenutí, to víš správci si většinou nekontrolují činnost navzájem.

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Jsem ráda, že se TO líbí, ale za báseň bych to asi ani přímo nepokládala. Díky. :)

    OdpovědětVymazat