Odvaha je vaša snaha konať bez garancie výsledkov.
Brian Tracy
Brian Tracy
Tak milí snílkovia.
Je pondelok 28.4. čo znamená, že nadišiel čas aby si pani Aurora v ďalšom článku ukradla malé miestečko v priestore zvaný internet. Nuž aby som ďalej neplytvala slovami len podotýkam, že došlo k menšej zmene "programu" a namiesto predstavenia dvoch duelantov a uverejnenia ankety prejdem rovno k vyhláseniu víťaza, ktorého odmena v podobe krátkej upútavky na jeho blog neminie.
Tým víťazom sa stáva D@ave(blog) so svojou úvahou na tému nových začiatkov, ktorá rozhodne nebola písaná zbytočne.
Nové začátky (Symfonie pro Auroru)
Už několik let jsem členem Klubu snílků a dlouho jsem tam nic neposlal, takže tato úvaha by mohla být novým začátkem mé větší aktivity přispívání do klubu. Že by to ovšem byla aktivita "při zpívání", o tom pochybuji, jelikož si nyní nezpívám. Ale moje prsty vlastně ano! Tím, že slyším zvuk klávesnice, kterou rozeznívají! I když nejsem klavírista a ani nepíšu všemi deseti, docela se mi líbí ta pravidelná symfonie přerušovaná jen mými myšlenkami, abych tady nepsal úplné hlouposti. Že by toto mohl být začátek hudební kariéry mého noťásku? Pokud ano, měl by jen jednoho vděčného posluchače - mě, protože například moji spolubydlící by se asi netvářili moc nadšeně, když by chtěli už spát a já bych chtěl ještě "hrát". Zřejmě by měli sto chutí mi noťásek vyhodit z okna, což by byl začátek jeho konce. To však nyní nehrozí.
Předehru v podobě prvního odstavce máme za sebou a nyní se rozehrává další část. Mám radost z toho, že se v Klubu snílků zase obnovil projekt Aurora. Je to jeho nový začátek. A o co v něm jde? První dva snílci, co napíší například básničku, úvahu či cokoliv jiného dle zadání a pošlou to, se dostávají do duelu. Jejich dílka se zveřejní a ostatní snílci v anketě rozhodnou o tom, které dílko je lepší.
No jo, ale o čem mám psát, abych se třeba netrefil do tématu, o kterém bude dumat můj soupeř? Může se třeba zamyslet obecně nad novými začátky, může třeba popsat studený restart svého počítače, vylíčit své dojmy z filmu Noe (potopa - nový začátek), nebo se třeba nechá unést Velikonocemi a předpoví, jak neslavně začne příští týden, když si na zadek plný modřin pravděpodobně nesedne...
Ale taky se může stát, že nebudu mít soupeře a duel "vyhraju". Co bych si pak ale počal? Už slyším svůj noťásek, jak by mi až do vybití baterie vyčítal, že hrál tu symfonii pro Auroru zbytečně. V tom případě bych mu připomenul, že nebýt mě, nevznikl by ani notový zápis v podobě těchto slov, ani ten rytmický zvuk při jejich pořizování. Navíc podle těchto not si skladbu může zahrát kdokoliv na svůj "nástroj", nebude-li improvizovat...
Raději bych však byl se svým noťáskem zadobře a těšilo by mě více, kdyby to vítězství bylo zasloužené. A i kdyby ne, tak se alespoň Aurora může radovat ze své symfonie. Nevzniká sice při ranních červáncích ani ve výškách od 80 do 1000 kilometrů, ale ze srdíčka. A o to přeci jde, ne?
Někdo chytrý prohlásil, že snadnější je chytit člověka pod krkem než za srdce. A když by se každý snílek rozhodl usilovat o to chytat druhé spíše za srdce než pod krkem, myslím, že by to byl dobrý začátek hlubších vztahů mezi lidmi. Souhlasíte?
O výpovednej hodnote posledného odstavca ako aj celej úvahy snáď nebude treba diskutovať a verím, že mnohých naozaj chytí za srdce.
Avšak v neposlednom rade ešte uvoľním pľac aj pre samotnú pani Auroru, ktorá sa už nedočkavo mrví v kresle v kútiku izby, čakajúc kedy nadíde čas aby Vám predstavila ďalšiu duelovú tému: Strach.
Aktuálne zadanie teda znie:
Básnenie na tému strach.
Respektíve na to čo si pod daným slovom prestavujete, čoho sa bojíte, prípadne k čomu podľa vás vedie strach (viď pálenie čarodejníc v stredoveku či rôzne konflikty zapríčinené strachom z neznámeho). Myslím, že je to dosť široká téma, na ktorej sa dá skutočne "vybúriť".
Svoje príspevky tak môžete posielať na mail klub.snilku@email.cz s predmetom Aurora, do 11.5.2014.
Neskôr 12-teho by došlo k predstaveniu duelantov a nasledovný týždeň by sa hlasovalo o víťaza, ktorého odmenou by bola krátka upútavka na jeho blog, na facebookovskej stránke Aurory.
Informácie na záver:
Počet duelantov:
Aktualizované pravidlá Aurory v článku: Aurora, nový vek
S pozdravom
vaša na príspevky sa stále tešiaca
Dorka Jeseňská
a pani Aurora (ktorá by mi dolámala prsty keby som nebola spomenula aj ju)
Sice bych D@veův článek nenazývala úvahou, ale jinak se mi tento text líbí. Vyhlíží, že byl napsán intuitivně, jen tak, že lehce prsty pobíhal po klávensicové klaviatuře a čekal, co z toho vzejde. Netuším, zda svůj notový zápis ještě různé škrtal a opravoval, u mé osoby vyvolává text impresi, že tomu tak nebylo a že máme před sebou text ještě čerstvý, inkoust ještě nestačil zaschnout.
OdpovědětVymazatJak jsem řekla, úvahou se to nedá nazvat, spíše zamyšlením, volným během myšlenek. Ale to je jen detail, za nějž by ve škole trhali uši , u nás však ne zas až tak.
Volný tok myšlenek. To jsem už dlouho neviděla. Zamáčkni dotčenému notebooku slzu. Symfoniím přeci nedávají smysl "soupeři", ale už samotní umělci, kteří je hrají.
OdpovědětVymazatDěkuju za zveřejnění a milý popis [1]: Máš pravdu, když jsem to dopsal, taky mi napadlo, že je to spíše freewriting než úvaha (byl jsem v časovém tlaku ohledně školních věcí, takže to vznikalo spíše jako relax). Pro pěknou úvahu bych si nejspíš vybral konkrétní téma ze spektra nových začátků a pak bych prezentoval své myšlenky a podpíral je argumenty. A určitě bych víc škrtal... Tak snad se příště polepším! [2]: Můj noťas pod klávesnicí obsahuje kanálky, které veškerou tekutinu zachytí a odvedou na stůl, takže není potřeba nic zamačkávat Navíc, podle technického popisu je můj noťas odolný, tudíž jsem u něj nezaznamenal známky pláče ani vzdoru. Je to prostě pašák!
OdpovědětVymazat