2. května 2013

Ukázka z díla - Annika


Ráda bych zkusila přispět se svojí "básnickou" troškou do mlýna této rubriky. Mé verše (snad se to tedy dá nazvat jako verše) jsou povětšinou spíše vážnějšího charakteru, někdy vázané, povětšinou nevázané, občas to jsou jenom hříčky. A mezi hříčky bych si troufla i zařadit to, co právě posílám - v nudě vyučování splácaná Gymnazistova středeční pseudohaiku (aneb Variace na každodenní utrpení maturantovo na japonský způsob)

V zašlém sešitě
popsaném integrály
hledám svou Múzu.
Splašeně tluče
mé srdce při zkoušení -
zase mám okno.
Maličká rybka
v hlubokém moři nudy
pomalu tone
Matematika,
zlověstně rozšklebená,
zhltla mi mozek.
Drnčivý zvonek
je zvukem tolik milým
v pustině tlachů.

Doufám, že za to nebudu kamenována příliš prudce :-) Mé další výplody lze najít ZDE.

S přáním hezkého večera,
Snílek Annika (whiterosekingdom.blog.cz)

Zaujalo vás toto dílko? Chcete se nám představit nebo poslat něco z vlastní tvorby na ukázku?
Principia je tu jen pro vás. Více informací a již zveřejněných prací najdete ZDE.

4 komentáře:

  1. Připomíná mi to Přiznání ČVUT...
    "Nesnávidím matematiku. V životě ji využiju jedině ve chvíli, kdy mi spadnou klíče do záchoda a já z drátku zkroutím integrál, abych je vytáhla."
    Ale jinak... Nenadávat na matiku!

    OdpovědětVymazat
  2. Psaní Anniky vždycky vykouzlí příjemný úsměv na tváři, zamrazí nebo ukolébá mezi ta nejkrásnější přání :)

    OdpovědětVymazat
  3. Paci sa mi to velmi! A nie len obsahovo, ale aj po formalnej stranke, ze je to vlastne viacero haiku :)

    OdpovědětVymazat
  4. Hmm, také "milovník" matematiky. Ano, uznávám, že matematika může být zábavná, kouzelná dokonce zajímavá, avšak jen pro toho, kdo ji chápe. Žel já jsem ten, který pod číslem vidí maximálmě určitý počet kuliček na počítadle.

    OdpovědětVymazat