Imaginarius - Iluze sedmdesátá devátá

Hej, kostro, protřep hnáty! Čeká nás tanec poslední.

[Argonna], [Vivienne], [Telenta], [Luné], [V.]

---

Dobrý večer,

doufám, že jsem Vás hned na začátek nevyděsila. Holt Tance smrti byly ve středověku velice populárními (zvláště v obdobích morů) a nedávno jsem se musela učit literaturu první poloviny dvacátého století, kde je i poměrně dost autorů zaměřeno křesťansky, neřku-li katolicky, a taktéž i jeden spisovatel, pan Jakub Deml, sepsal knihu jménem Tanec smrti. Ovšem co to má společného s naší věcí? Dnes jsem si k učení pustila svou oblíbenou hudbu, samozřejmě jako vždy nejepičtější ze všech epických, a také na mne spustila svou poetickou vyřídilku melodie, kterou za chvíli uslyšíte sami. To ona jest původcem dnešní Iluze.

zdroj

Pro osazenstvo nedepresivní pozoruhodný obrázek podporující i jiné myšlenky než ty trudomyslné.

zdroj

A nyní moment, na nějž jste všichni čekali, ne, není to vyhlášení klání. Vím, napínám, napínám, ale aspoň sledujete tento blog, když už nic jiného, lajdáci. A nyní, dámové a pány, ona osudná hudba.

Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického či básnického charakteru vkládejte do:

Nu, a jsme opět u konce. Já nevím, jak Vám, ale mi to vždycky strašně uteče od jedné k druhé Iluzi. A zvláště když plácám po večerech novou Iluzi, tak koukám, koukám, koukám a vidím, že nevidím, a musím zapálit přinejmenším voskovici (při největším celý stůl i s notebookem).

Mějte se nádherně a sněte!

Vaše tetka Maglaiz ;-)