Každý, kdo má co dočinění s perem a papírem či klávesnicí a souborem wordu, se jistě za své působení setkal se zásekem alias tvůrčí krizí. Ve chvíli, kdy si takováhle potvůrka udělá hnízdo za vaším krkem, přichází čas na otázku: Co s tím?
Jestli si zoufáte, že na takovou věc neexistuje recept, tak vám gratuluji, neb jste se proměnili z realistů na pesimisty. Ovšem že jsou možnosti, jak se oné nežádoucí spolubydlící zbavit! Avšak máme několik různých záseků, což znamená i několik řešení. Nuže, jděmež na ně pohlédnouti.
Zásekus nevímcodálus
Jedná se o nejčastější typ pisálkovské nemoci. Převážně napadá tzv. psavce zahradníky, již zasadí a čekají, co vyroste a jestli vůbec něco. Choroba napadá jedince, kteří ztratili nit příběhu a marně ji hledají. Zde má domácí lékař tři možnosti medikace.
První: Sepsati si koncept díla a modliti se, že během jeho sepisování se pod vrstvou volných papírů bude schovávat konec nitě.
Druhá: Vzíti do rukou pero, položit onu psací pomůcku na psací látku, domácí lékař doporučuje čínský vynález, a psáti tak dlouho, dokud bude vaše mysl vyhánět myšlenky, asociace a slova do ruky. Automatický text zabírá velice často a velice účinně.
Třetí variantou jest hovor se zasvěceným do daného problému. Může poskytnouti cenné informace a snad i děj.
Osobní zkušenost: Osobně užívám první a druhou možnost, nebo nechám věc plynout a věnuji se něčemu dalšímu. Nikdy není dost rozepsaných textů. V mém případě je jich na vkus normálního člověka až moc.
Stereozáseknitída
Tento bacil útočí na stereotypem znuděného pisatele. Ačkoliv je jistý rituál aspoň pro začínající pisálky důležitý, je třeba někdy onen rituál narušit, aby přítel slova neochuravěl touto zákeřnou chorobou. Proto když je zásek, narušit stereotyp, narušit stereotyp, narušit stereotyp. Osobní zkušenost: Stereotyp narušuji tak často, až bych nějaký dokonce potřebovala.
Zásekus Psychicusblokitída
Nejzáludnější ze všech onemocnění je psychický blok. Nejen proto že tuto chorobu může spustit cokoliv a jen máloco ji může odstranit. Většina domácích lékařů se však shoduje na pozitivním přístupu k věci a zahození veškerých pochyb. Osobní zkušenost: Po dešti bude zase krásně.
Článek najdete také ZDE.
S pozdravem
tetka Maglaiz
Jéé, to je dobré, zrovna se to hodí :) Díky ;D
OdpovědětVymazat[1]: Není zač, hlavně že pobaví a pomůže
OdpovědětVymazatTaky se někdy poštěstí.. ale momentálně mám úplně opačný problém
OdpovědětVymazatChci psát tak strašně moc, ale musím se učit češtinu a hromadu odborných předmětů, které mě zoufale nebaví :(
Znám krize i naprosto zoufalé touhy v psaní. Obojí je příšerné. Musím ovšem podotknout, že ovládnout touhu je o kapičku snazší, než vyrovnat se s faktem, že psát prostě kdovíproč nejde. Proto musím poděkovat Maglaiz za její účinné rady na jednu z nejzákeřnějších chorob spisovatelů. Nuže, děkuji, milá snílkovská psycholožko.
OdpovědětVymazatTen pocit, když se u mě střídá snad úplně všechno... Jsem tak nějak seklá, ale... Strach z chybějící zpětné vazby patří pod psychicusblokitídu?
OdpovědětVymazat[5]: Ano, dá se tam zařadit a omlouvám se, že jsem na něj zapomněla. No, ono to bude asi tím, že takovýhle strach jsem už překonala, tedy aspoň u blogu.
OdpovědětVymazat