Terra Australis aneb jak dosáhnout země Snílkům zaslíbené

Při každé vzducholodi se setkáváme, my Správci, s několika blogerskými neduhy. Je to stokrát omíláno, a přesto se mnozí nepoučí z cizích chyb a páší totožná zvěrstva. Pevně věřím, že se po tomto osvětlení eliminuje obec hříšníků. A pokud ne. Nu, více již nemůže naše správcovské kolegium učinit a já budu moct pouho pouze si zahrát na tetu Kateřinu a suše konstatovat: "Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí."

---

Přejděmež k oněm prohřeškům, jež drtivou většinu z Vás stahuje ke dnu a tam valchuje.

Kopírování bez uvedení původního autora. Sice je tento prohřešek již unikátním, přesto se občas objeví a nelíbí se nikomu. Vám by se také nelíbilo, kdyby nějaký bloger okopíroval slovo od slova Váš článek, s nímž jste si dali práci od nadpisu až po podpis. A dosti se kopírování týká těch blogů, kteří mívají minimálně na dvou viditelných místech napsánu formulku: Tento blog podléhá autorskému zákonu. Kopírujte se zdrojem. Promiňte, ale v tu chvíli si my Správci pomyslíme něco o inteligenci autora a pokrytectví. Jak někdo může s takovou drzostí vypustit tuto otřepanou frázi a přitom si vesele kopírovat?! Je to více než trapné a sami se tím škatulkujete do dosti umolousaného pytle s ještě více nelibou společností. Pomineme samolibost autorovu. Uvědomují si vůbec blogeři, že tím porušují zákon?

Flek od zeleného čaje: Uvedením zdroje se nemíní Google či DeviantArt a podobné. Je tím myšleno uvedení plného jména autora, odkaz na stránku, kde jste si obrázek vypůjčili, případně odkaz na autorovu stránku. Co se týče tumblr a podobných služeb - obrázek má jistou adresu na oné službě, ne? V tom případě vložíte jako zdroj adresu obrázku.

Krátkost článků. Milí, zlatí, nežádáme po Vás, abyste psali slohové práce na čtyři A4. Ale považte, že v přehršli článků o rozsahu jednoho odstavce, vejda se na čtvrtinu A5, krátkost působí nemístně. Nechceme, abyste zabředávali do blábolismu, ale rozvést své myšlenky, ověnčit krátkou báseň legendou o stvoření, podmalovat Vaši fotografii několika řádky o tom, kde, kdy a jak jste fotili, proč Vás to zaujalo, co by v tom měl, nebo mohl čtenář vidět, to vše byste mohli už jen proto, že to i většinu snílkovstva zajímá.

Dobrá, uznávám, že blog, který obsahuje výhradně takto krátké články (míněno krátkostí literárního textu), může mít i umělecký záměr, ovšem tento záměr by měl být objasněn, alespoň v názvu blogu (ku příkladu Malé formy či podobně). Tudíž blogům s drabble není vstup zakázán.

Dalším neduhem i vysoce kvalitních blogů jsou tzv. informační články. Promiňte, ale snad každému dojde, že jste pryč, když nepřispíváte, pravidelní čtenáři si všimnou nového vzhledu a těm novým je to šuma fuk a omluvy za nepřítomnost jsou již také pasé, čtenáři by raději věděli, co jste dělali v době nepřítomnosti, co je nového, jakou novou knihu jste přečetli a líbila se Vám, jaká povídka se Vám tetelí v šupleti či krásná fotografie ve fotoalbu. Věřte, že nejlepší omluvou za nepřítomnost je opětovné oživení blogu.

Nečitelný design. Neposuzujeme, zda je design Váš či cizího autora. Máme jen dvě podmínky: 1) aby články na něm byly čitelné a barevný kontrast nerval oči z hlavy, 2) pokud nejde o Váš výtvor, pak se sluší napsat do zápatí, odkud jsou obrázky či kdo je pravým autorem layoutu.

Udávání neaktivních kontaktních údajů. Zaslat nám přihlášku k blogu, který zrušíte, nebo nám dáte nefungující e-mailovou adresu. Co to, prosím, je?! To už rovnou volá po tom nepřijmout už z principu. Pokud blog rušíte, či stěhujete, je zdvořilé napsat (jako reakci na svou přihlášku) komentář o změnách. Pokud totiž tropíte takovéto poťouchlosti, máme dojem, že jste se přihlásili do klubu spíše z nudy, než-li z touhy fungovat v rámci komunity.

Neaktivnost na vlastním blogu. Jeden článek měsíčně (mnohdy i pofidérní kvality) bez jakéhosi prokázání aktivity v jiných klubech, kde jste členy. Nuže, dobrá, chápeme, že ne každý má toliko času a že ne každý bere blog za smysl života. Ovšem musíte pochopit i naše stanovisko. Hledáme lidi se společným cílem, s chutí se bavit v rámci komunity a s chutí přispívat do našich/Vašich projektů.

Snílkovství. Tento pojem již byl jednou v minulosti klubu jasně specifikován, proto si dovoluji přiložit citaci Destinaetovy definice. Již předem avizuji, že se po třech letech dozajista definice ještě doplní o detaily, ačkoliv si myslím, že Desova verze je naprosto vystihující.

"Snílek je v podstatě takový rebel v reálném životě. Je jedno jestli píše povídky, kreslí nebo jen vede deník. Jeho blog vás okamžitě něčím nadchne, něčím zaujme, chcete se vrátit. Z jeho povídek se vám rozproudí fantazie. Z kreseb dýchá vlastní život. Při čtení deníku se svalíte smíchy. Jeho úvahy vás donutí utvořit si i svůj názor. Snílek je prostě osobnost."

Nejsme odznáček pro chlubení. Jsme komunita, která chce komunikovat, chce tvořit, podporovat se. Zkrátka plnohodnotně fungovat. My, Správci, nejsme páni, ale služebníci. Sloužíme sobě. Dovolte mi jednu parafrázi, jíž naprosto skvěle vystihneme podstatu Klubu Snílků:

Snílci sobě!

Pokud si myslíte, že jste všechny nemoci, zde výše popsané, na svém blogu vykurýrovali či vůbec nenalezli, račte tedy vstoupiti do atria našeho letiště. Hodně zdaru!

Vaše tetka Maglaiz

za pomoci Sussanah a Zdeňky

Pro případné dotazy využijte možnosti komentářů, nebo e-mailu klub.snilku@email.cz. Rádi Vám odpovíme.