Na křídlech váhavosti.
Děkuji všem, kteří se aktivně podílí na chodu klubu zvenčí i zevnitř. Jste větrem do plachet kolosu jménem Klub Snílků.
Zdravíčko, přátelé,
ano, je to k nevíře, ale opět zde máme pátek. Dnes si dovolím bez nějakých velkých okolků přejít k Iluzi. Avšak ještě mi dovolte se Vás optat na pár věcí. Jak se máte? Jste spokojeni s Klubem Snílků? Jste spokojeni s Imaginariem? Co říkáte na novou rubriku Interestio? Zaujalo Vás znovuvzkřísení Artia?
Autorka: Isriana
To bylo pro ty akcechtivé Snílky, jenomže hudba Mike Oldfielda je agresivní a klidná zároveň. Jako voda prohánějící či plížící se korytem řeky, jako vlk slídící po večeři, jako letní déšť neustále se proměňující z lehké přepršky do nelítostného slejváku, jako let orla.
Autor: taenaron
Jaká byla správná odpověď na minulé otázky? Tím pravým interpretem byli Manau a píseň se zove La Tribu De Dana. Gratuluji všem.
Tabulka lovců a jejich úspěchů - račte konfrontovat se svými výpočty.
Dnes hrajeme o bludišťáka s Mikem Oldfieldem. Větříte? Nemohu se nezeptat na nic jiného než-li na to, jakou spojitost má interpret a píseň níže s Londýnem a rokem 2012. Prosila bych odpověď celou větou, tedy co je tím pojivem, jak bylo uskutečněno a pokud mi řeknete, zda zazněl přesně tento kus či jiná z tohoto cyklu a jak se jmenuje onen cyklus melodií, pak nevidím problém Vám bludišťáka udělit.
Pro tuto Iluzi jsem zvolila skladbu Sentinel z prostého důvodu neuvěřitelné snivosti, jež je obsažena v této skladbě. Lehkost a přitom obsahuje snad nejslavnější melodii, kterou pevně věřím zná celé Snílkovstvo. Pokud se někdo neznalý objevil, měl by okamžitě posadit na svou tvář ruměnec a skrýt obličej pod křídlo, neb neznalost onoho nápěvu (od asi 0:30) je fatální hudební negramotnost.
Výzva všem:
Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.
V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!
Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:
Jsme u konce, a tak jako každý jiný týden se opět setkáme v páteční večer. Budu se těšit nejen na Vaše příspěvky.
Nechte minulost minulostí!
Vaše tetka Maglaiz
Tákže - mám se dobře, jelikož včera odjela "šéfová" na dva týdny do Itálie, takže máme po sto letech víkend jak se patří, za tři dny mi sem doletí máma a pak mě čeká příjemná týdenní dovolená. S Klubem Snílků jsem spokojená, jen mi přijde, že je tu nějak málo komentářů, třeba pod iluzemi, a že se tu o tom obecně málo ví. S Imaginariem jsem spokojená navýsost. Baví mě, že se drží tak dlouho a tak neochvějně, i když je třeba aktivita nižší. Nic mě nemrzí víc, než když se po nějaké době, kdy jsem neměla čas, chci vrátit ke své oblíbené rubrice, a zjistím, že její správce to pro neaktivitu vzdal. Interestio je interesantní a jsem ráda, že jsem se v něm hned napoprvé objevila :) Doufám, že se to bude dít častěji. Artium mi nic neříká, ale je fajn, že je tu dost rubrik na výběr.Spojitostí Mikea Oldfielda s Londýnem 2012 jsou Olympijské hry, během niž předvedl své světoznámé skladby z prvního alba Tubular Bells z roku 1993, a poté plynule přešel k Tubular Bells 3 z roku 1993. Ta hlavní melodie je z kousku názvu Far Above the Clouds. Jak to bylo provedeno? Jako pozadí k ději na "jevišti", kde šlo, tuším, o dětský svět fantasií, jak se při usínání s pomocí knížky dostanou do všech vysněných světů od Petera Pana a jeho Neverlandu k Rowlingovskému světu kouzel (scéně dominovala obří figurína Voldemorta a vůbec to bylo fajn ). Technicky vzato si nejsem jistá, jestli nešlo o playback, spekuluje se, že totiž neměl zapojenou kytaru (teda Oldfield, ne Voldy).Na Oldfieldovi jsem vyrůstala a furt ho zbožňuju (jeho Top of the morning jsem se naučila na klavír a Summit Day zase byla první věc, co jsem hrála na elektrickou kytaru) , takže výběr kvituji s nesmírnou radostí 8)
OdpovědětVymazatTeda, teda, to je nějak moc otázek na jednoho bludišťáka, ne? Každopádně, aspoň snad nějaké limo - hudba Mikea Odlfielda byla podkresem pro úvodní vystoupení na zahájení Olympijských her v Londýně 2012.
OdpovědětVymazatMám za to, že tam to byl mix více skladeb, každopádně se dobrovolně (byť se studem) přiznávám, že jsem líná si to dohledávat v tuto pokročilou hodinu Radši ale ze sebe teď vyplivnu to, co vím, rovnou, než to zase zazdím...