30. dubna 2016

Iluze pro Walburgu

Filipojakubská noc má zvláštní moc.


Poslední chrápající Dalekozraký byl vytáhnut z tunelu. Kolem praskajícího ohně v krbu nerušeně oddechovali zbylí Dalekozrací a členové posádky si vroucně tiskli ruce s muži v tak nuzném ošacení, že odít se v něj by bylo stydno i Paku Věchýtkovi. Nakonec i sám kapitán spatřil větší místnost obloženou dřevem s umně postaveným krbem, rozlehlou knihovnou a několika starožitnými stoly, na nichž tu byly vzácné tisky, tu zase spousta lejster s kalamářem a starými dřevěnými redispery a onde zase spousta drobných přístrojů, ozubených koleček, kladíveček, pinzet, lup a drátků. Za stolem s oním kovovým haraburdím seděla Chilias, obočí svraštělé, vážná tvář a oči probodávající každého ostřím podezření. Když si uvědomila, že se její pohled zapíchl do kapitána Imaginaria, vstala. Arcturovi se její výraz nelíbil a už vůbec ne to, že se k němu blížila. Z Chilias čišela předzvěst špatných zpráv a sám nevěděl, jak má informovat o osudu velikonočního zajdy Paschy.

"Musím s tebou mluvit, kapitáne," pronesla značně chladně Chilias a odmlčela se. "O samotě," dodala a pokynula Imaginariovi, aby ji následoval.

Dobrý večer dámy a pánové,
máme sváteční večer a tudíž by se nehodilo mít nějaké dlouhé proslovy. Vítejte.



Jen poslouchejte...


Minule jsme si řekli něco o beltainu - údajně lingvisticky správná výslovnost je "bjaultena", ale prakticky si to každý vyslovuje, jak chce.

Dnes:
Si jen zameditujte...


Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.


V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:


Krásné sny vinšuje
vaše tetka Maglaiz

1 komentář: