Principijské líhnutí - Dopis drakům (m.)

Drazí Snílkové,

před týdnem jsem slibovala, že vám dnes představím první příspěvek k Líhnutí. M. pojala představování autorky jako otevřený dopis drakům. Tematicky se na její blog (prý) nehodí - proto ho exkluzivně dostanete pouze zde.

Pokud byste se chtěli ucházet o dalšího dráčka z Líhnutí (dle omezené nabídky jsou k dispozici už jen dva), kreativitě se meze nekladou. Portrét? Oslavná báseň? Vše je dovoleno. Jen, když se z toho draci dozvědí o novém a zajímavém autorovi či autorce!

Ale teď už je na čase přestat povídat a svěřit slovo samotné M.

Prozatím se loučí

Dragilia

---

Milým drakům.

Vaše záliba v knihomolství a touha poznávat nové autory je vskutku inspirující a zaslouží uznání. A také odměny, a proto jsem si pro vás připravila krátké seznámení s jednou z mých oblíbených spisovatelek. Seznamte se tedy, ráčíte-li, s Cathy Cassidy, která je mou oblíbenou snílčí autorkou ;)

Cathy je britská spisovatelka s dětskou duší, bohatou fantazií plnou barev a třpytek a kouzelným porozuměním pro to, o čem si chtějí děti číst.

Svou prvotinu napsala, když jí bylo osm let, pro svého mladšího brášku. Bavilo ji také kreslit komiksy, které pak prodávala za pět pencí, aby si je posléze vyzvedla zpátky a prodala dalšímu čtenáři (to ještě neexistovaly kopírky :-)). Vystudovala uměleckou školu, po víc než dvanáct let umění také vyučovala na několika základních školách, v současnosti žije ve Skotsku v domku s krásným výhledem na jezero a psaní knih a nezbytné denní snění jí zabírá většinu času.

Co je na jejích knížkách tak zvláštního?

Cathy je blázen do krásných a lákavých věcí, a tak i její knížky jsou krásné, třpytivé, barevné a plné postaviček, které si prostě musíte zamilovat. Spousta z nich má jména po ruzných sladkostech nebo po něčem skvělém, třeba jako Summer, Savannah, Skye, Mouse, Cat a podobně. Zároveň to jsou ale děti (obvykle kolem 12+ let, ale i starší) s velice reálnými problémy, z komplikovaných rodinných zázemí, s traumatickou minulostí, s hlavou plnou myšlenek a potíží, zkrátka postavy, u nichž se schyluje k něčemu důležitému - jejich potíže musí být vyřešeny, jejich sny splněny (a že jich mají a hodně o nich přemýšlejí, jako každý pořádný snílek), jejich boje s nepřízní vyhrány a často v sobě musejí najít neobvyklou mravní sílu, odvahu a další potřebné vlastnosti k tomu, aby se jim nakonec všechno obrátilo v dobré.

Osobně jsem od Cathy četla jen dvě knížky, ale mnohokrát, a v budoucnu bych si jich ráda přečetla víc, mimojiné i proto, že spolu mnohé souvisí, tvoří minisérie, věnují se postupně různým postavám z jednoho příběhu, a snad v každé se najde něco, kvůli čemu má člověk doslova chuť číst dál, ať už něčí závislost na snickerskách nebo lahodné popisy něčího obchodu s dorty a dortíky a co všechno v něm mají. Ok, draci, prokoukli jste mě, i já jsem na sladké! :-)

Nějakým záhadným způsobem ve mně tyhle příběhy cosi napravují, jsou podivně reálné, byť plné půvabností. Snad je to tím, že jsou často zasazeny do ne tak půvabného prostředí a do problematických kulis, čímž nás učí, že krásné věci se mohou dít úplně všude a že je to jen a jen o nás. A že i lidi, co se celý život topili v potížích a nic jim nevycházelo, z toho jednou mohou zničehonic vybruslit, ani nebudou vědět jak.

Táhne mi na třicítku a stejně neodolám krásně stříbrnému obalu Lucky Star a příběhu o klukovi - sprejerovi - jménem Mouse, kterému se smůla celý život lepila na paty, byť se jí snažil vyhnout, dokud nepotkal holku z lepší společnosti, Cat, která si o problémy vyloženě říkala. Ve stejný den taky našel Luckyho, opuštěného pejska, z nějž se posléze vyklubal ne tak opuštěný pejsek, což do Mousova života přitáhlo spoustu dalších problémů. Díky téhle knížce se můj blog jmenuje tak, jak se jmenuje, a vzpomenu si na ni vždycky, když potřebuju povzbudit a ověřit si, že má smysl neúnavně bojovat proti lidské zlobě, proti krutosti, útlaku a zastrašování. A že se nikdy nemáš vzdát.

A taky si rozhodně občas připomenu Angel Cake, knížku plnou dortů a sněhových polev, kde se Polka Anya snaží přizpůsobit novému životu v Anglii, když v tom potká kluka, v němž všichni vidí výlupek všeho zla. Jenže Anya si je jistá, že v něm je i dobrá stránka. Jak by mohl být tak zlý, jak všichni tvrdí, když jí je s ním tak dobře?

Zkrátka Cathy je můj oblíbený snílek, hrozně mě baví její styl psaní, humor, smysl pro ironii a sarkasmus, cit pro uvěřitelné konce, láska, kterou věnuje svým postavám, to, že v žádném příběhu není nic navíc, a i když jsou to svým způsobem dětské knížky, jsou plné postav problematických, z různých důvodů nepříjemných a často notně neprůhledných. Nejsou to černo-bílé příběhy, je tam plno šedi a motivů, které zprvu nemůžeme znát. Cathy tak učí své čtenáře umění číst v lidech a nesoudit podle obalu, naopak poslouchat, zkoumat, ptát se a dávat pozor. Všechno není tak, jak by se to mohlo zdát.

První knížku od Cathy, právě Lucky Star, jsem si koupila, když jsem poprvé odjela do Anglie. Půjčila jsem si ji v knihovně, kde mi padla do oka právě tím krásně třpytivým stříbrným obalem, a po přečtení jsem ji prostě musela mít. Uchvátilo mě, jak inteligentní čtení se může pod tím pozlátkem (postříbrkem?) skrývat a že to vlastně až tak pro děti ani nemusí být…

A mimochodem, jméno Cassidy jsem svého času taky používala jako pseudonym, když jsem na internetu potřebovala vystoupit anonymně. Někdy si člověk ani neuvědomí, jak moc ho některý autor zasáhl… :-)

Tak snad se vám dnešní představení líbilo a třeba vám něco od Cathy taky padne do noty ;) Podle mě je to hrozně příjemná relaxační četba, ať je vám kolik chce, protože ostatně - snílčí duše nestárne!

S pozdravem M.