27. srpna 2011

Aurora - 26. duel

A teď vážně nevím, jestli je to tím horkem, ztrátou krve způsobenou tím nevděčným hmyzem, nebo jestli jsem skutečně tak hodná, ale dnes se v duelu dočkáte tří básní. Ano, bylo mi líto, aby jedna skončila jen jako odkaz u vyhlášení, na který stejně půlka lidí neklikne. Snad se kvůli tomu nebude na mě nikdo zlobit :)
Přišly mi tedy tři básně, nikdo se nevrhl na úvahu (ani na fejeton, ale s tím jsem ani nepočítala), což je možná trochu škoda, ale zase ty básně za to stojí. A tady jsou:
1)
Báseň oslavná o hrdinném komářím cestovateli
Byl jednou jeden hmyzák,
spíše komár, řekl bych.
On mezi hmyzem byl jak cizák,
vždyť krve sání - jeho pych.
Nikdo ho kvůli tomu neměl rád,
když dokázal tolik krve sát,
proč by nechtěl další?
Třeba hmyzí?
Na co taky sát krev cizí,
když jinou mám už doma na talíři.
Však komár takový nebyl.
Rád by se s ostatními přátelil,
ale oni nechtěli.
Jen špatné si o něm mysleli.
A tak si ten komár řek':
"Co bych se tu s nimi pachtil,
silnější je předsudek."
Raneček si sbalil
a utek'.
Odletěl až za moře.
Už od malička chtěl být
moskytem, komárem exotickým
a krásným turistkám krev pít,
ne být jen obyčejným českým.
Jenže intelektem lidským
bylo dáno, že je éra,
kdy u moře frčí moskytiéra.
Tedy si komár řek':
"Fuj to jsem se lek'!
A já myslel, že za mořem je líp...."
Raneček si sbalil
a letěl krev jinam pít.
Kam, to se neví,
nikomu se nesvěřil.
Lidé jsou však taky leví,
kdo by tomu nevěřil?
Proto je neubíjejme
planými představami
a nehrajme si na bohy.
A kdyby snad byli námi
znechuceni
a rozhodli se odjet,
třeba i za moře,
poslouží jim celkem dobře
naše české batohy.


2)
SLASTNÉ BYTÍ KOMÁŘÍ

Kdybych byla komárem
Tak bych byla seděla
Celý život na lustru
A škodolibě se smála
Těm hlupákům dole
Co snaží se mě srazit k sobě
Potrhanými novinami
Posetými skvrnami
V barvě jejich všedních dnů

A kdybych byla komárem
Třeba jen jedinkrát
Roztáhla bych křidélka
(co na tom, že jsou falešná)
a ukázala všem,
co to znamená létat

Ale ze mě se komár nestane
A tak mi nic jiného nezbude
Nežli bdít stále vysoko
(možná v oblacích? Kdo ví?)
a přesto být stále hluboko
V propadlinách světa

(vesmíre! Volám tě - pomoz mi!)
)a ulev mi z mé bolesti…(

3)
Kámoš Raid

Culex pipiens moleskus
jako upír krev saje.
Zabít komára v létě zkus,
schválně - kdo vyhraje?

Člověk sladký jako Fanta (-ghira)
komára pisklavého láká.
Stačí jenom kůže škvíra
- do komára krev hned cáká!

Množí se v louži
potvory samice,
v horku nás souží
moc a moc, velice!

Komáří samice,
největší letní šmejd!
Jsou jich snad tisíce,
pomůže kámoš Raid!

Někdy vlastními kecy
lidem prý krev piji…
Kdo zná budoucí věci?
Snad mě nezabijí…

3 komentáře:

  1. Nemůžu se rozhodnout..
    Taky asi "Slastné bytí komáří"

    OdpovědětVymazat
  2. Láká a cáká.. to je má volba.
    Jistě to moc někomu, kdo nečetl všechny básně nedá. Ovšem má volba padla na tuto báseň. Byl to velice vyrovnaný boj.

    OdpovědětVymazat
  3. těžký rozhodování, ale nakonec vyhrálo slastné bytí komáří

    OdpovědětVymazat