23. ledna 2020

Creatio - Zlatá růže

Dobrý den, milí snílci. Dnešní den mám tu čest vám představit tvorbu od Alissy. A řekla bych, že tentokrát se to obzvláště vydařilo. :-)


A co nám o svém díle Alissa píše?

Ahoj Rajo,

uvedla jsem do praxe pár vánočních dárků a rozhodla jsem se, že Ti pošlu výsledek, ať se pobaví taky někdo další :)

V zásadě bych to nazvala "Alissa a akrylové barvy aneb Komedie plná omylů".

Prvním dárkem, který posloužil, byla malířská sada obsahující mimo jiné stolní stojan a sadu akrylových barev, druhý potom bílé puzzle určené k omalování. Omyl první - přišlo mi jako zajímavý nápad vzít si na první pokus s barvami právě puzzlíky, a ne jednu z těch připravených pro malbu určených destiček, které ležely v krabici spolu se stojanem a barvami.
Přečetla jsem si něco málo o malbě akrylovými barvami (ze všeho nejdůležitější je poznatek, že rychle schnou, a když zaschnou, už je nedostanete pryč), podívala se na pár videí a začala přemýšlet, co vlastně chci namalovat. U videa ze série The Beauty of Oil Painting od Garyho Jenkinse jsem se rozhodla, že zkusím právě tohle, a když se budu držet postupu, mělo by to dopadnout k světu. (https://www.youtube.com/watch?v=GBySg6z3cts) Omyl druhý - na první pohled sice malba jako malba, ale olejové barvy se zřejmě chovají jinak než akrylové.
Jako první jsem se snažila namalovat pozadí. Stačilo o maličko víc namočit štětec a vyrobila jsem si z barvy vodovku, naprosto nekrycí, stékající a tvořící pod štětcem bubliny. Dobrá, tedy méně vody. Pak mi ta se zůstávaly na kartonu stopy po štětci, ale v tu chvíli jsem prostě chtěla pokračovat a usoudila jsem, že to nechám tak.
Pak přišla na řadu růže. Gary si ve videu vesele míchá několik odstínů zelené dohromady, já nakoukla do krabice s barvami a konstatovala, že zelenou mám jednu. Tak jsem si namíchala světlou se žlutou, tmavou s modrou a dala se konečně do lupení... Zatímco Gary udělá tři tahy štětcem a na plátně má krásně tvarovaný list, já udělala tři tahy štětcem a na kartonu byla mokrá skvrna vzdáleně připomínající list, po zaschnutí okem téměř nerozlišitelná. Až v tu chvíli jsem si všimla, že na tubičkách barev je mimo jiné označení průhlednosti. Všechny tři složky mých zelených byly označené jako průhledné. Prohrabala jsem ostatní zásoby a přimíchala do směsi okr, označený jako krycí. Úspěch! Přinejmenším do chvíle, kdy se mi po listech začaly rozmazávat nerozmíchané hrudky okru. Omyl třetí - okr se nerozmíchá tak snadno, jak to vypadá ve videu.
Okr jsem alespoň využila i při malbě květu, kdy už jsem alespoň věděla, že štětec musím po vymáchání ve vodě pořádně utřít, aby mi všechno nesteklo.
Výsledek připomíná Garyho malbu možná tak z okna řítícího se Pendolina, ale byla to zajímavá zkušenost a příště budu chytřejší.
Přinejmenším natolik, abych nemalovala na předpřipravené puzzle, které se vrstvou akrylové barvy slepí dohromady a budou se jen velmi těžko rozebírat.

Ehm, když tak to redakčně zkrať.

Měj se krásně

Alissa



Vlastně není třeba nic zkracovat. Obávám se, že když to udělám, nebude text pak dávat smysl. Respektive všechny jeho části mi přijdou důležité. A třeba pro mě je i zajímavé dozvědět se vlastnosti akrylových barev. Jak říkám, používám vlastně jen vodovky a tempery. Možná bych to měla časem napravit...

***

Dále vám musím ještě více připomenout soutěž "Kreslení písně". Ještě pořád se nenašel jediný člověk, který by se zúčastnil. Takže ta soutěž asi bude vyhlášená navěky.

Pokud jste tedy členy Klubu snílků, můžete své výtvory zasílat na email klub.snilku@email.cz. Do předmětu napište "Creatio",(pokud to bude do soutěže, tak "Creatio - soutěž") do e-mailu název a popis výtvoru a na konci se prosím podepiš, pokud se tvé blogové jméno nějak výrazně liší od toho e-mailového.

Do komentářů, ale i e-mailem můžete také psát i náměty na hudbu, kterou mám nakreslit já.
Rovněž můžete posílat třeba nějaké opravdu podařené graffiti, pokud nějaké často míjíte na svých cestách či nějakou mandalu, kterou jste vybarvili anebo i předkreslili. Nebo cokoliv jiného, co podle vás souvisí s výtvarnem a byla by škoda to neukázat světu.

1 komentář:

  1. Nemám přímé srovnání, protože tempery jsem měla v ruce naposled tak před deseti lety, ale řekla bych, že akrylové barvy jsou jim hodně podobné. Až na tu rozdílnou průhlednost a fakt, že jak akryl jednou zaschne, voda už ho nerozmaže. A akrylové barvy taky na rozdíl od temper nijak nevoní.
    (Ehm, nemáte někdo po ruce tubičku tempery? Já jsem věděla, která složka jim dává takový ten typický temperový čmuch, a zapomněla jsem to a teď to nedovedu vygooglit!)

    OdpovědětVymazat