Iluze stá sedmá

Dialog mlčením

[m.], [Auril]

---

Dobrý večír vinšuji,

tak už se nám ten čas klidu a pohody blíží. Víte, od té doby, co jsem na VŠ, tak ani moc onu vánoční atmosféru nevnímám. Nějak to nejde cítit se svátečně na jedné straně a zároveň se soustředit na zápočty. Prostě stres s poklidem nejde skloubit, i kdybyste se moc snažili. Je mi to líto, že si ji nemohu užít. Místo toho se mi v hlavě rojí myšlenky dosti negativního rázu a každým rokem se pídím po smyslu Vánoc. Máte to tak také?

Mám dojem, že jsem si Vás poněkud rozmazlila, proto dnes jen jedna melodie a jen jeden obrázek. Nekňourejte, nefňukejte, nevztekejte se. Těšte se na příští nadílku. Někdy se člověk musí postit, aby si pak užil extra porci kvality. Eh, přestanu pindat a rovnou Vám naservíruji dnešní dietní menu.

^{Autor: lamlok}

Dnes mne do ucha uhodila tato velice prazvláštní melodie chvílemi mi připomínající znělku Tudorovců, pamatujete?

Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického či básnického charakteru vkládejte do:

Finišujeme! Já se s Vámi loučím a těším se na příští týden, nu a teď vzhůru do dalšího kola učení se. Mozku, stůj při mně!

Snění zdar!

Vaše tetka Maglaiz ;-)