Nikdo se necítí být dospělým, nebo to přinejmenším nedovede diagnostikovat...
Milí Snílci,
téma tohohle týdne je v něčem podobné tématu minulému, ale nedalo mi. Je to záležitost, která mi v poslední době vrtá hlavou čím dál víc - a zdaleka nejen mně, je to téma, ke kterému se časem stočí nejedna diskuze o aktuální situaci. Je spousta způsobů, jak a v jakých souvislostech o něm pohovořit, ale já bych s dovolením parafrázovala klasika:
Povedzte, Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým slovom normální?
Co to znamená dneska a co to znamenalo dřív?
Jak se takové normální vlastně utváří?
Připadá vám normální jako dobrý popis?
A jak se v tom všem vyznat a zůstat... no, však vy víte.
A víte i co si s tématem počít. Zauvažujte o něm, zbásněte ho, namalujte, vystavte kolem něj zápletku, zhudebněte... a podělte se.
Na všechny nápady se těším v komentářích nebo na klubovém mailu klub.snilku@email.cz.
Máte pocit, že vaše myšlenka na celý článek nevydá? Podělte se o ni v komentářích!
Napadlo vás něco k některému ze starších témat? Jen se do toho dejte! Odkaz na vaši tvorbu vložte, prosím, k nejnovějšímu Tématu týdne - zajistíte tím, že ho nepřehlédnu.
Mějte se co nejlépe
Alissa
Post scriptum: Klasikem je samozřejmě míněn Miloslav Švandrlík, autor Černých baronů.
Žádné komentáře:
Okomentovat