Iluze pro Juliána

"Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží."

pranostika na 12. dubna

[Alissa]

Byť se zdá, že jsme v mozku, prakticky jsme se ocitli v kapitánově kajutě, ovšem byl zde jistý rozdíl. Ku příkladu z okénka jsme mohli vidět část čerstvě proraženého tunelu a několik malých ušáků, dále v místnosti bylo několik stejně pohodlných křesel. Po kajutě přecházel kapitán Imaginarius a za ním další… a další… a další… a další. Míjeli se a občas na sebe vykřikli: "Koho?!" Při bližším pohledu jste mohli zjistit, že každý z kapitánů měl sice identický oděv, nablýskané holínky, kalhoty, bílou košili, vestu a barokní kabátec, ovšem každý z nich měl šat v jiné barvě. Jeden červený, druhý zelený, třetí modrý, čtvrtý žlutý, pátý fialový.

"Měli bychom se uklidnit, pánové," oznámil až přehnaně klidným hlasem zelený Imaginarius a zastavil se při cestě k pravé stěně kajuty.

"Jak uklidnit?" vyštěkl červený kapitán a přidal do kroku.

Modrý Arcturus se zhroutil do jednoho z křesel s povzdechem a proslovem: "To nemá smysl. Proč se vlastně takhle drásáme? Vždyť je to marnost. Na této planetě zatím nic nedávalo svůj smysl. Tak proč by mělo teď? On je mrtvý a my za nějaký čas budeme taky. Proč věnujeme tolik času zbytečnostem? Neměli jsme utíkat..."

"Buď už zticha, ty schlíplá měchuřino! Nikdo není zvědavý na tvé nářky!" okřikl jej fialový, počal modrého parodovat, "Neměli jsme utíkat, neměli jsme se nechat naverbovat do námotectva, neměli jsme si s nimi nic začínat, pak bychom nemuseli opouštět Oneiropólos, bla bla bla," a nakonec znechuceně dodal "Z tvé ukňučenosti je mi šoufl."

Mezitím zelený kapitán usedl na zem do pozice lotosového květu a s postupně narůstající hlasitostí odříkával: "Ommm, ommm, vítr odvanéééé, vítr odvanééé." Náhle mu přistál na hlavě podsedák.

Kdybychom chtěli pátrat po tom, kdo onu podušku vrhl, konec konců my to chceme vědět, zjistili bychom, pardón, zjistíme, že oním nadhazovačem byl žlutý Imaginarius. Úsměv od ucha k uchu vystřídalo nadšené zvolání. "Pánové, já mám báječný nápad!"

---

Dobrý večer dámy a pánové,

vím, dlouho jsem mlčela. Zprvu za to mohl pocit, že už Iluze dělám jen sama pro sebe, pak jsem byla poněkud v zajetí reality, která přinesla Erasmus do polského Krakowa a nakonec se mi povedlo onemocnět a uhnat si zánět spojivek. Skvělý způsob, jak oslavit příchod jara. Nu, již vás nebudu zatěžovat a hurá na Iluzi.

^{údajný autor: Niken Anindita}

^{zdroj: http://www.cuded.com/}

^{autor: Elaine Luo}

^{zdroj: https://www.artstation.com/}

Dnes jen pro vás vyhrává:

Tabulka lovců a jejich úspěchů

V červenci jsem přišla o veškerá data, tudíž bych byla ráda, kdybyste pro jistotu zkontrolovali, zda údaje v tabulce korespondují s vašimi vlastními záznamy o činnosti v rámci Imaginaria.

Dnes hádati nebudeme.

Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.

Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:

Bájo víkend a boží jaro vinšuje

vaše tetka Maglaiz

Předchozí Iluze