Milí snílci,
Ve vstupní hale se nám objevil nový zájemce o členství, přesněji zájemkyně, a tak bereme do ruky lupu a jdeme se podívat, co si pro nás přichystala.
Nezapomeňte, že naše dveře jsou kdykoli otevřené a jsme vždy rádi, když můžeme přijmout nového zajímavého snílka s chutí tvořit a být součástí našeho skromného snílčího klubu.
V případě zájmu si však nezapomeňte pročíst naše vstupní podmínky a zlobišárny, ať víte, co hledáme, a co nás od vašeho přijetí odradí.
Tak se na to jdeme podívat.
Co nám o sobě nová zájemkyně řekla?
Jméno: ShikiUkyo DevilNekomimi
Píšu básně, příběhy a povídky už zhruba 12 let, fotím už od svých 8 let takže tak 14 let, o grafiku se zajímám též zhruba 14 let a jsem samouk, ale už přes rok bloguji z mobilu, protože se mi rozbil počítač a nemám na nový. Avšak nějakou dobu jsem to vůbec nedělala kvůli své psychice vůbec jsem na to neměla náladu ani chuť a teď se snažím do toho znovu dostat. A doufám, že mi tento klub pomůže dostat se do toho lépe.
Co na to M.?
Celkově si myslím, že blog člověka s mentálními poruchami, depresemi a podobně může být velmi zajímavý na čtení. Je to sonda do lidské duše, která funguje jinak, než jak jsme zvyklí. To je pro mě osobně lákavý prospekt na čtení a myslím, že by to i leckoho mohlo zajímat. Tady mám ovšem problém s formou i obsahem. Ať už je to z jakéhokoli důvodu, tvé psaní je plné hrubek, překlepů, špatně čitelných vět, a krom toho často nakousneš něco, co poté nedovysvětlíš. Něco, co by mohlo čtenáře zajímat (přežití vlastní smrti, "vzácná fyzická postižení" nebo "narůstající psychické nemoci" - mohou psychické nemoci narůstat?), ale místo toho, aby se něco dozvěděli, jen to zmíníš a posléze odsekneš, že se o tom nechceš bavit nebo že by to čtenáři stejně nepochopili. Jako majitelka blogu máš samozřejmě plné právo se rozhodnout, o čem chceš nebo nechceš psát, ale při četnosti zajímavých témat, která tímto stylem nakusuješ a následně se o nich nechceš bavit, to působí jako že o nich nakonec zase tolik co říct nemáš a my se vlastně nic nedočteme.
Moc se mi také nelíbí tvé hanění jiných blogerů, zabývajících se stejnými tématy, a rozplývání se nad vlastním "fotografickým talentem": ."..zhruba od mých tak 8-9 let se věnuji focení ( zhruba od první chvíle co jsem jako male dítě uchopila do rukou foťák tak hodně zahraničních ale i českých dlouholetých fotografů žaslo nad mými fotografiemi hlavně je fascinovalo to, že oni se buh ví jak dlouho učili fotografovat a já jen co jsem poprvé uchopila foťák jsem měla takové fotky jako oni se ucili na různých kvalitních uměleckých školách atd).
Nelíbí se mi to hlavně proto, že tvých několik málo rozmlžených fotovýtvorů mě o takovém talentu zkrátka nepřesvědčilo. Domnívám se, že je mnohem zajímavější nechat za sebe mluvit díla samotná, a skromnost je rozhodně víc sexy než přehnaná samochvála. U více než dvacetiletého blogera čekáme víc "třídy".
Tolik k dojmům z tvého blogu. Hlavním důvodem pro nepřijetí je ovšem to, že nemohu dát zelenou blogu, který nerespejtuje naše zásadní pravidlo o uvádění zdrojů u cizích obrázků. Osobně mi velmi vadí, když se k nám hlásí někdo, kdo si ta pravidla nepřečte a nerespektuje je. My jsme je nepsali pro zábavu mrkvožroutům, není jich zase tolik a opravdu si na tom zakládáme.
Nerada bych zněla zle. Život s psychickými poruchami v jakékoli míře není nikdy jednoduchý. Ovšem nic to nemění na tom, o jaké členy máme zájem - o snílky, kteří mají co nabídnout, kteří umí inspirovat a příjemně překvapit. U kterých si máme co přečíst a nad čím se zamyslet nebo kteří nás dostanou jiným svým talentem. A kteří ctí základní blogerská pravidla. Pro inspiraci se stačí podívat do našeho seznamu členů, je jich tam přehršle!
Zkus na tom zapracovat a třeba se uvidíme někdy v budoucnu.
Žádné komentáře:
Okomentovat