Téma týdne 14 - Zrcadla

Kdo se minule zapojil?

[Auril] [Zdenka M.] [Dave] [Veruce] [Dragilia]

Zdravím, Snílci,

slunce svítí, ptáci zpívají a nový týden začal. Vím, že je teď Téma týdne trochu sporadické, doufám, že se to zlepší, protože jak jsem koukala do minulého článku, zájem Snílků o témata stále trvá.

Nuže, abychom ten týden nějak pěkně začali, napadlo mě pro vás téma - Zrcadla.

Zrcadla samotná jsou trochu mystická. Stačí se podívat na internet a najdete nejméně desítky interpretací. Jsou to brány do jiné dimenze? Jsou to okna do naší duše? Nebo jen pomůcka ke komunikaci se svým vyšším já? Samozřejmě, existují i mnohem znepokojivější odkazy - přes proudní negativní energie skrz lesklou plochu, nebo sloužící jako vstup duším z onoho světa.

Záleží jen na vás, jak téma pojmete. Můžete básnit, psát úvahy, povídky, nebo drabble. Cokoliv. Z vašeho pohledu mohou být zrcadla neutrální, příznivá, nebo nebezpečná. Jak je vidíte vy?

Také by mě zajímalo, Snílci. Jak vám vyhovuje čas na témata? Je týden málo, nebo akorát? Proto jak tak koukám, když na to máte dva nebo tři týdny, vždy se sejde víc příspěvků. Co myslíte? Téma po týdnu, nebo po dvou? Budu ráda, když mi dáte vědět.

A teď přejdeme k ukázkám z minulého tématu. Šešlo se jich úctyhodný počet, za což děkuji.

Dragilia - Strážkyně

I z dáli vidím lesk jejich očí

Až se se mnou svět protočí

Proto lehce zvedu kuši

Pro kterou vypustili duši

A pomalu k nim kráčím šerem

Které se šíří podvečerem

Nebudou veřit, budou mi závidět

Že právě já je poslala na onen svět

V. - Bez dechu

Mladý učenec a čerstvý misionář se opatrně posunul tak, aby mu pod nohama nezapraskala jediná větvička. Našel si pohodlnější polohu a z úkrytu mezi křovisky a balvany sledoval děsivé dění před sebou. Na to, co měl zažít, jej však nemohly připravit ani měsíce, během nichž mu starší bratři z jeho řádu předávali zkušenosti a vědomosti.

Odhadem čtyři desítky lidí stály ve dvou kruzích okolo dřevěné modly vysoké tak, že ani na ramenou dvou dalších mužů pod sebou by na její temeno nedohlédl, ba ani nedosáhl. Viděl ji jen z boku, kde měla vysekané dlouhé vlasy a na hlavě zřetelnou přilbu. Rozeznal i loket paže, avšak skryto mu zůstalo, co drží v ruce. Dole u její paty stál starý muž, který čekal, až jeho dva pomocníci obejdou přítomné se zapálenými bylinami. Zejména intenzivním vůně šalvěje doputovala až k jeho skrýši. Ti sami mladí muži předtím s bubnem a chřestidlem třikrát obešli kruh zvenčí a napůl provolávali, napůl prozpěvovali slávu nějakému jemu neznámému božstvu, jehož jméno ani nedokázal zachytit. Ostatně tak daleko na severovýchod se dostal omylem a místnímu jazyku téměř nerozuměl.

Dave - Rýmuju

Když má básník rýmu,
dobře se mu rýmuje.
Rýma součást týmu -
rýmy k sobě spojuje.

Když básník dělá hepčí,
rýmy jsou pak lepčí!
Když básník dělá hepčí,
hebké je pak hebčí!

Zdenka M. - Bez dechu

Ležím si tu bez dechu,

asi si brzy schrupnu,

slunce na hlavu pálí,

mozek se mi smaží,

ještě přidat vajíčka,

na světě je omeletka.

Auril - Bez dechu

Bez dechu a slepou

i vítr mě nechal být

v těle na kusy

s duší nahou

a vrabcem v hrsti

co asi tam chcíp