Kdo se minule zapojil?
Zdravím, Snílci,
Téma týdne mělo delší dobu neplánovanou pauzu. Ono, když člověk nemá počítač, těžko napíše a publikuje článek, i s odkazy na Snílky. Nu, ještě stále mám trochu erární podmínky (není nad to, když se pokazí rovnou dva počítače), ale rubrika bude vycházet znovu pravidelně každé pondělí.
Proto na znovu zahajující týden zvolím lehčí téma, třeba někoho z vás osloví a rubrika znovu ožije. Já v to doufám.
Zvolila jsem Barvy přírody. Konečně se jaro projevilo a květiny pořádně rozkvetly. Zlatý déšt, sedmikrásky, za chvíli bude tráva plná pampelišek. Proto užívejte těchto krásný proubouzejících se dní a třeba i napiště báseň, povídku, drabble, nebo jen úvahu o přírodě. Berou se samozřejmě také fotky.
Zbytek článku věnuji pilným Snílků, kteří přispěli do minulého tématu. Omlouvám se za zdržení, zasadím se o to, aby se již neopakovalo.
Dneska dopoledne jsem se šla projít po Klatovech a byla jsem překvapena. Je jaro, takže v zahrádkách kvetou různé jarní květiny, ale na travnatém plácku u křižovatky pod Černou věží bych to vážně nečekala. Na chodníku jsem se zastavila a chvíli se na to místo dívala, jako bych nemohla uvěřit očím. :-) Je krásné se pořádně rozhlížek kolem sebe a všímat si detailů.
Představte si.
Odcházíte z domu, jdete pomalými krůčky na tramvaj, je teprve dopoledne, ale sluníčko už začalo nádherně svítit a obloha je jasně modrá,
jaro už je tady.
Těšíte se na cestu autobusem, hodinu a půl koukat z okna na zelenající přírodu, čisté hřejivé teplo.
Zlom nastane, když cca 15km před cílem začnou být vidět z okýnka malé bílé skvrnky a v tu chvíli nechápete, co to má znamenat.
Vystupujete z autobusu a nevěříte vlastním očím.
Všude bílo a místo hřejivého sluníčko na vás padají jen odporné bílé sněhové vločky.
Drsné počasí v drsném kraji.
Celý zbytek dne a dokonce celou noc smutný pohled na jindy úžasné milované město přetrvává.
Fotka je opravdu focená ze sobotní noci, přesněji ve 4 ráno při bohužel sněhové procházce po Bruntále.
Vtipnou ironií je, když jsem před 10. hodinou ranní dorazila zpátky na vlakové nádraží a jela domů v mikině a ve vestě mi bylo příšerné vedro, déšť a už vůbec žádný sníh, leda ve snu.
By se každý rozesmál, kdyby věděl, jaká byla zima o pouhých 64km dál.
Dnes vám tedy přináším pár fotek prvních jarních barviček z květinových zahrádek. :-)
Přeji krásný týden.
Dragita
Žádné komentáře:
Okomentovat