Ve stínu pod fíky, poslouchat... ibise?!
[]
Mlha ticha těžkopádně padla na celý hvězdokoráb. Kdybychom mohli ono husté, napnelismem sužované ticho uchopit do rukou, pak bychom nepochybně sáhli po velké lžíci a ládovali se ovesnou kaší.Tedy až na slaboduchého Paka Věchýtka, neohroženého to obyvatele strážního koše toho času na palubě, který nedbal našich intelektuálních hrátek s fantazií a nacpával se tichou kaší bez ohledu na realitu. Za vytrvalého Věchýtkova mlaskání posádka očekávala rozkazy, neb bylo jasné, že po padnutí výstřelu padne i (ať je to Hernajs, ať je to Hernajs, ať je to Hernajs!), žel, verdikt.
Dalekozrací opřeni o zábradlí se rozdělili na dvě skupiny, ti na levoboku ve zlatě vyšívaných tmavých kabátcích rozespale mžourají, na pravoboku zase v kabátech se stříbrnými výšivkami podřimují a polehoučku se opět připravují na hibernaci. Plavčíci si připravili ukazováčky pro správné vzpružovací dloubnutí pod žebra a ostatní hvězdní vlci zaujali svá místa u velkých navijáků.
Z kajuty vyšel kapitán. Ani se na posádku nepodíval a jal se stoupat po schůdcích na můstek. Když došel před kormidlo, rozhodil ruce, konečky prstů se opřel o zábradlíčko a s vážným výrazem si prohlédl všechny muže. Pak se zhluboka nadechl. A vydechl.
"Pánové, abychom mohli plout dál, musíme přistát."
"Logika jak vod Paka," utrousil mistr Sádlo a vrazil pohlavek řehnícímu se Věchýtkovi.
Imaginariovi zajiskřilo v očích a zapráskal parádním knírem, až mu počaly konečky vousů doutnat. "Žel motory selhaly."
Zpražený mistr Sádlo si raději sednul.
"A proto nám nezbývá jiná možnost než chytat," odmlčel se, "Mžmí nrli," zamumlal.
Mezi posádkou to vzrušeně zašumělo. "Cože to říkal?" "Co?" "Snad ne to!" "Aííí!" BUCH! Nejmladší z plavčíků omdlel a praštil sebou o zem, jak zákon káže. "Si dělá srandu, že jo?!"
"Chlapi," zazněl klidně hluboký kapitánův hlas. "Abychom mohli přistát, musíme se dostat do pole působení gravitace planety. A abychom byli přitahováni přitažlivostí zemskou, musíme holt... ztěžknout."
Bré večír!
Neb jsme se toho více dozvěděli o Imaginariových trablích, svou vlastní řeč zkrátím a pouze vás nechám se kochat exotikou nabitou Iluzí. Pojďte se svést karavanou. Někdy příště vás budu mučit Sindibádem.
Autorka: Rustamova
Autor: neznám; obrázek je již k dispozici jen na pinterestu
Jako obvykle přišel i dnes čas na regulérní sběr bludišťáků. Ničeho se nebojte a své klávesnice nažhavte.
Milá ditka, dnes zalovíme trochu do dějin. Najděte o Rudolfu II. fakt, který jste nevěděli. To, že jste ze školy zapomněli jeho dobu panování, neberu jako fakt, který jste nevěděli.
Zavlňme se do rythmů.
Výzva všem:
Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.
V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!
Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:
Hoj ahoj!
Vaše tetka Maglaiz
Žádné komentáře:
Okomentovat