Dobrý den, milí snílci. Toto je další pokračování série o malířství ve všech možných stylech. Dnes je na řadě konstruktivismus.
Konstruktivismus bylo architektonické a umělecké hnutí, které se rozšířilo zejména v Rusku po Říjnové revoluci 1917 až do počátku 30. let. Konstruktivistické tendence se ale objevují i jinde. Například v Holandsku a Německu. Jednu větev konstruktivismu založil „Realistický manifest“ A. Pevsnera a N. Gabo, druhou tvořili „produktivisté“ jako Alexandr Rodčenko, Varvara Stěpanova a Vladimir Tatlin.
Směr zdůrazňoval technickou dokonalost a krásu hmoty, účelnost stavby a odmítal každý luxus. Prolínal se s raným funkcionalismem. Na rozdíl od něj dává větší důraz na dynamismus (vertikalita konstrukcí, diagonály).
Fotografie a fotomontáž
Konstruktivisté byli průkopníci techniky fotomontáže. Díla Gustava Klutsise Dynamické Město a Lenin a elektrifikace (1919–1920) jsou prvním příkladem tohoto způsobu montáže, která měla společné rysy s dadaistickými kolážemi, jež spojovaly zpravodajské fotografie a malbu. Nicméně konstruktivistické fotomontáže byly méně destruktivní než dadaistické. Snad nejslavnější z nich byly Rodčenkovy ilustrační montáže k Majakovského básni O tom.
Sovětský časopis LEF pomohl popularizovat osobitý styl fotografie, zahrnující ostré úhly a kontrasty a abstraktní použití světla. Také sdílel mnoho charakteristických znaků s raným dokumentárním hnutím.
Konstruktivisté využívali pohybovou neostrost pro vyjádření rychlosti.
Alexandr Rodčenko
(*5. prosince 1891, Petrohrad – †3. prosince 1956, Moskva)
Byl to sovětský fotograf a výtvarník, jeden z nejuniverzálnějších představitelů konstruktivismu, produktivitu a novinářské fotografie, kteří se objevili po Velké říjnové revoluci.
Narodil v Petrohradě v dělnické rodině. V roce 1902 se přestěhovali do Kazaně, kde studoval Kazaňskou školu umění, a pak Stroganovův Institut v Moskvě. Pod vlivem suprematisty Kazimira Maleviče vytvořil první abstraktní kresby v roce 1915. V roce 1916 se účastnil výstavy Bouře organizované Vladimirem Tatlinem.
V roce 1920 byl jmenován ředitelem zodpovědným za reorganizaci uměleckých škol a muzeí. V letech 1920 – 1930 učil na Vyšších technicko-uměleckých ateliérech.
V roce 1921 se stal členem skupiny Produktivisté, která obhajovala začlenění umění do každodenního života. Zanechal malby, aby se mohl věnovat grafickému designu plakátů, knih a filmů. Byl hluboce ovlivněn myšlenkami a praktikami filmového tvůrce Dzigy Vertova, se kterým intenzivně spolupracoval v roce 1922. Ovlivněný fotomontážemi německých dadaistů, Rodčenko zahájil vlastní experimenty s tímto médiem. Nejprve v roce 1923 využíval nalezených obrázků, od roku 1924 začal také fotografovat. Jeho první publikovanou fotomontáží byla ilustrace Majakovského básně O tomto v roce 1923.
Od roku 1923 do roku 1928 Rodčenko s Majakovským (kterého několikrát portrétoval) úzce spolupracoval na designu a layoutu publikací konstruktivistických umělců LEF a Nový LEF. Mnoho jeho fotografií se objevilo a bylo použito na těchto časopisech jako obálky. Jeho snímky eliminovaly zbytné detaily, zdůrazňovaly dynamické diagonální kompozice a byly zaujaty umístěním a pohybem předmětů v prostoru.
Ve 20. letech byly Rodčenkovy práce abstraktní do té míry, že byly nefigurativní. Ve třicátých letech s měnícími se stranickými požadavky na umělecké praktiky, se soustředil na sportovní fotografii a snímky z přehlídek a jiných pohybů s choreografií. V roce 1928 se Rodčenko připojil ke skupině Okťabristů, ale po třech letech byl vyloučen.
Fotografové Boris Ignatovič společně s Alexandrem Rodčenkem byli jedněmi z organizátorů a vedoucích skupiny Říjen (Okťabr). Ve 30. letech se podíleli na propagaci Nové věcnosti v Rusku.
Nová věcnost je označení pro umělecký směr v malířství, fotografii, literatuře, filmovém umění a architektuře, který byl důležitý zejména v Německu ve 20. letech 20. století. Je spojovacím článkem mezi expresionismem, dadaismem a surrealismem. Měla velký vliv na socialistický realismus.
Využívali speciální techniky, například Sabatierův efekt (difúzní proces ve fotografické emulzi vznikající při dodatečném osvitu obrazu v průběhu vyvolávání), porušení citlivé vrstvy retikulací (zvrásnění, mřížkování), fokalk (tepelná destrukce citlivé vrstvy skleněné fotografické desky) a struktáž (kresba fotografickými roztoky – vývojkou nebo ustalovačem). V kompozici využívali úhlopříčky, dvojexpozice, montáž, koláž, kombinaci s kresbou nebo typografií. Invenční prací s úhlem pohledu, místem snímání a kompozicí dával Rodčenko a jeho příznivci svým snímkům dynamiku, která se ukázala jako účinný způsob tlumočení myšlenky.
Působil v redakci sovětského magazínu SSSR na strojke, který vycházel ve čtyřech jazykových mutacích v letech 1930–1941. Ve své době měl tento časopis nezanedbatelné místo v historii fotožurnalistiky za svůj významný přínos v publikování obrazových zpráv.
V pozdních 30. letech se vrátil k malování, skončil s fotografováním v roce 1942 a ve 40. letech vytvářel abstraktní expresionistická díla. V těchto letech pokračoval s organizací fotografických výstav. Zemřel v Moskvě v roce 1956. Hodně z grafického designu 20. století bylo Radčenkem ovlivněno.
Například jeho portrét Lilji Brik z roku 1924 inspiroval velký počet dalších prací, včetně obálek mnoha hudebních alb.
Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.
Pokud jste členy Klubu snílků, můžete také tvořit a posílat své kresby, malby a třeba i koláže na email klubu klub.snilku@email.cz.
Pokud vás nenapadá, co kreslit, můžete se inspirovat mnou zadanými tématy. Například teď je aktuální téma "Upíři". Klidně si ale můžete vybrat nějaké starší. Za poslání tematického obrázku můžete také dostat bludišťáka.
Do komentářů, ale i na e-mail můžete též psát náměty na témata, na která mám něco nakreslit já. A nešetřete mě. Ať je to zajímavější pro mě i pro vás.
S přáním hezkého zbytku týdne Raja Luthriela
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_umění#Moderní_umění
https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstruktivismus
Žádné komentáře:
Okomentovat