Téma týdne 15 - Proměny

Kdo se minule zapojil?

[Veruce] [Elizabeth]

Zdravím, Snílci,

po dlouhé době je tu Téma týdne. Nakonec přece jen bude lepší, když bude menší téma jednou týdně, než nějaké filosofické a celý měsíc. Přerušení témat přišlo neočekávaně, a následující dny v týdnu patří ostatním ostatním projektům. Ale časy se uklidnily, (vám určitě skončilo zkouškové nebo škola), takže snad bude pokračovat i inspirace. Ono je těžké vymyslet něco, co by mohlo zaujmout. Snad se tento týden aspoň trochu povedlo.

Proměny - velmi široké téma, které lze uchopit z mnoha směrů. Blíží se léto, roční období se již změnilo. Také člověk se během života mění, dokonce i pocity, myšlenky, nebo jakékoliv přírodní úkazy. Nechám vás, ať si téma přeberete podle svého. Pokud se najdou dobrovolníci, co vloží energii do tohoto projektu, budu jen ráda a klub Snílků aspoň bude víc oživen.

Samozřejmě, pokud máte jakékoliv připomínky, nebo nápady, jak zlepšit téma, nebo vás nějaké zajímavé napadne, jen pište. Myslím, že tento klub je o příjemné spolupráci a pravda, já na to často zapomínám.

Přeji krásný týden plný nápadů,

Dragita

Ukázky z příspěvků na minulé téma:

Elizabeth - Zrkadlá

V zrkadlovej sieni

mihol sa tieň

pravdy a klamstva.

Reality a snov.

Miestnosť

bez okien,

bez dverí.

Len zrkadlá

a odrazy (ne)reality.

Tísíc zrkadiel

tísíc tvári,

tisíc sladkých lží

a tvrdé popieranie

existencie snov.

Veruce - Zrcadla

Eliška se nemohla od zrcadlové plochy odtrhnout. Blonďaté vlásky tvořící ofinu se vpíjely do jejího vlastního odrazu a zcela splývaly s jejím druhým já. Děvčátko se opřelo pěstičkami a snažilo se odtáhnout. Nešlo to. Když je rozevřela, měla dojem, že studená plocha zmizela a ona se opírá o něco měkkého.

Ostatní děti se tu bizarní podívanou sledovaly se zvláštním zaujetím. Nikdo se však už nesmál.

"Mami!" vyrazila ze sebe Eliška přiškrceným hláskem. Zvědavost jí přemohla a ona zvedla oči na vrch hlavy, aby zjistila, co se to děje. Pohledem se setkala s postavou, která měla být jejím vlastním odrazem. Místo lehce vyděšeného obličeje se do ní však vpíjelo něco děsivého a nelidsky zlého. Viděla to však jen na jediný okamžik, poté se jí zatmělo před očima.

Eliška začala ječet a ostatní děti začaly jančit a pobíhat okolo, jak se chtěly dostat pryč. Zrcadlové bludiště jakoby je nechtělo pustit, nikomu se nedařilo najít správný směr.