6. června 2014

Iluze stá třicátá první

Čas klidu

[]

Děkuji všem, kteří se aktivně podílí na chodu klubu zvenčí i zevnitř. Jste větrem do plachet kolosu jménem Klub Snílků.


Dobrý večír vinšuji, Vašnostové.
Ještě se nacházím v menším sprintu, ale nebojte, na Imaginarius to už vůbec nebude mít vliv. Maximálně tak koncem srpna, ale to vyřeším jednoduše. Proto nemějte obavu, rubrika je stále živá, ačkoliv se mi zatím nepodařilo vzbudit svůj osobní blog. Všeho dočasu, drazí Snílci.

Jak se Vám vlastně daří? Spokojeni, nespokojeni se stávající situací? Dělá Vám společnost dáma Lenora, nebo nestíháte časově?

Autorka: Spikie

Povšimla jsem si, že je již nějakou nepsanou tradicí, že Vám dávám na vybranou mezi dvěma obrázky. Vyhovuje Vám výběr? Nebo byste uvítali puritánštější verzi Iluze? Směle do toho, hlavy za připomínky trháme jen 32. února.

Autor: Ninjatic

Bludišťáci byli uděleni, snad i limo z Vaší ledničky. Že bychom si zahráli zase? Tak tedy dnes Vám dám za úkol objevovat naše drahé Snílky. Kterápak snílčí blogeřice vyfotografovala modelku coby aztéckou (či jinou) indiánku? Zlatý bludišťák tomu, kdož mi napíše, odkdy je naší členkou a kdo byl v přijímací komisi.

Pár nápověd, aby to nebylo tak těžké: Článek s onou inkriminovanou fotografií naleznete pod datem 24. 5. 2012. Blogerka je členkou i AK. Její jméno voní po exotickém ovoci.


Výzva všem:

Pokud mají nějaký návrh, připomínku, jsou s něčím nespokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dají nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického či básnického charakteru, uctivě prosím, ráčí vkládati do:


Jsme u konce a tak jako každý jiný týden se opět setkáme v páteční večer. Budu se těšit.


Zasněný večer vinšuje
Vaše tetka Maglaiz

5. června 2014

Creatio - Smile

Přístav pro všechny zasněné kreslíře či malíře...

4. června 2014

Photo - Když svět ještě spí

Photo je místem pro všechny snílkovské fotografy...

3. června 2014

Principia - (Rozporu)plnost (po)citů

Už to vypadalo, že chuchvalce prachu lapí knihovnici.
Že ji donutí tančit ve svých vířivých kruzích...
Když tu náhle klapla západka a rozlétly se dveře.
Chomáče zděšeně prchaly do odlehlých koutů.
Vešla návštěvnice - V. -
a dokonce s básní v ruce!

Tentokrát naše smysly omámí vůně krajů Lyričnosti,
ponoříme se do hlubin jezera Citu
a pak se vynoříme.

Ale kde?


(Rozporu)plnost (po)citů


Protože je tak krásné tě na dálku obejmout.
Protože je tak děsivé vzpomínat na přítomnost.
Protože je tak těžké odolávat.
Protože je tak lehké odpoutat se.
Protože je tak nemožné najít se.
Protože je tak hezké nemyslet.
A protože je tak hezké cítit.
Cítit se úplně i přes vlastní neúplnost.
Procítit okamžik, vcítit se do okolí, sáhnout si na dno srdce.



Jsem naplněná,
mé skleněné srdce se
koupe v radosti.
Jsem rozpolcená,
má duše plná barev
vybledle září.

Jsem nerozhodná,
ztrácím se sama v sobě,
abych se našla.
Jsem jako chmýří,
dozraju a uletím
do snových krajů.

Jsem odhodlaná
schovat se svému tělu
a odhalit se.
Rozporuplná,
plná citů k pocitům,
mám se úplně.


Kdepak jste se vynořili?
V Bažinách Trudných smutků, nebo na Lukách Naděje?


Nekonečné knihovny slečny Principiae čekají na další odvážné.
Zařadíte se mezi ně i vy?