31. května 2013

Imaginarius - Iluze osmdesátá

Umbra Dextras, Prima Orbis


Dobrý večer vinšuji,
chvílemi váhám, zda byla hudba k Iluzím ten správný nápad. Zajisté mne těší Váš zájem o onu hudbu, ale Vaše výskání a nadšené skákání přináší mraky nad mou hlavu. Nevědomky jsem uvalili na Maglaizíčka balvan, jenž hlásá: Nezklam a překonej! A to nesvědčí mému egu. Ne, ne, ne. Ovšem myslím si, že dnes se mi povedlo najít vskutku mistrovský kousek (ti, kdož mne mají na FB či jsou nějak se mnou v užším kontaktu, nikterak nepřekvapím dnešním výběrem, vždyť jsem je touto písní zahlcovala minimálně týden zpětně). Bah! (jak dí klasik Vančura a jedna chiméra) Zanechme stínů nad mou hlavou, dnes (čtvrtek) se mi jich nad ní rojí až nebezpečně mnoho.

Kdo by to byl řekl, že najdu hned dva kandidáty nádherně doplňující, dle mých představ, hudbu?

Takovéto nádherné měsíční noci se rodí nedaleko Salzburgu v Rakousku. Neuděláme si výlet?

Sice nejde přímo o horkou novinku z pece jménem Globus, ale musíme uznat, že patří jednoznačně k těm nejvydařenějším kousků. Ano, pro takovéto písně se rodí láska k jazykům.


Fides Sponsa, Fides Per Dei, Missaes Can Ta, Mistrae Lingua... Ave Vitae, Rex Promissa, Ave Vitae, Rex Veritas... Hmm, hmm. Oh, pardon, pardon. Nechala jsem se unést. Fíha, to nám zase hodinové ručičky poskočily kupředu. Jaká škoda! Ale Žárovcežel čas je neúprosný.


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického či básnického charakteru vkládejte do:


Mějte se krásně a sněte!
Vaše tetka Maglaiz ;-)

30. května 2013

Creatio - Lapač snů

"Ten, kdo krade naše sny, ten nás zabíjí."
Konfucius

29. května 2013

Photo - fretka Toddík

Fretka není žádný hlodavec!

28. května 2013

Týden šedesátý osmý - Sůl

Když si pročtete všechny příspěvky, které jste mi, milé dámy, poslaly, všimnete si, že je spojuje pochmurná myšlenka smrti, kterou evidentně všichni trpíme. Leč tohle zrovna není to, co jsem očekávala a chtěla. Tematika tohoto rčení měla býti dle mého názoru chápána spíš více abstraktně, ironicky a úvahově. Nechci, abyste mysleli na smrt, když je život ještě před námi. Všichni se jí sice bojíme, neb netušíme, co nás potká, ale to neznamená, že by se nám měla vkrádat do myslí. Ale uznávám, že na pochmurná témata obecně se píše mnohem lépe...
Každopádně. "Výherním" příspěvkem se stává báseň od [Zdeniny]. Musíte uznat, že se stále zlepšuje ve skládání veršů a to je jen dobře. Dále se mi odvážila poslat [Berenika] svou krásnou povídku, vyjádřivše lehké znepokojení nad občasnou nefunkcí jejího serveru. Musím ujistit, že mně funguje bez problémů a zároveň podpořit v rozhodnutí o poslání staršího dílka. Sama všechny vybízím, abyste mi posílali jakákoli díla, na "věku" přeci nezáleží, není třeba čekat na nové téma. [Vivienne] mi svěřila svou velice naturalistickou báseň, která mě okouzlila. Jednoznačně stojí za přečtení. A nakonec, jako třešničku na dortu, mi poslala svou povídku [Maglaiz]. Konečně to stihla, (taky aby ne, že..?) a výsledek rozhodně stojí za to, "leč neuraz se, ale nikdo ti do hlavy nevidí, tudíž nemůžeme naplno uhodnout tvé myšlenkové pochody..."

Jsem vskutku překvapena, že se mi sešly dokonce i dvě povídky a nikoli "jen" básně, (nemělo to vyznít tak neuctivě a nevděčně.) a velmi vám všem děkuji.

24. května 2013

Imaginarius - Iluze sedmdesátá devátá

Hej, kostro, protřep hnáty! Čeká nás tanec poslední.


Dobrý večer,
doufám, že jsem Vás hned na začátek nevyděsila. Holt Tance smrti byly ve středověku velice populárními (zvláště v obdobích morů) a nedávno jsem se musela učit literaturu první poloviny dvacátého století, kde je i poměrně dost autorů zaměřeno křesťansky, neřku-li katolicky, a taktéž i jeden spisovatel, pan Jakub Deml, sepsal knihu jménem Tanec smrti. Ovšem co to má společného s naší věcí? Dnes jsem si k učení pustila svou oblíbenou hudbu, samozřejmě jako vždy nejepičtější ze všech epických, a také na mne spustila svou poetickou vyřídilku melodie, kterou za chvíli uslyšíte sami. To ona jest původcem dnešní Iluze.

Pro osazenstvo nedepresivní pozoruhodný obrázek podporující i jiné myšlenky než ty trudomyslné.

A nyní moment, na nějž jste všichni čekali, ne, není to vyhlášení klání. Vím, napínám, napínám, ale aspoň sledujete tento blog, když už nic jiného, lajdáci. A nyní, dámové a pány, ona osudná hudba.


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického či básnického charakteru vkládejte do:


Nu, a jsme opět u konce. Já nevím, jak Vám, ale mi to vždycky strašně uteče od jedné k druhé Iluzi. A zvláště když plácám po večerech novou Iluzi, tak koukám, koukám, koukám a vidím, že nevidím, a musím zapálit přinejmenším voskovici (při největším celý stůl i s notebookem).

Mějte se nádherně a sněte!
Vaše tetka Maglaiz ;-)