20. dubna 2019

Inventor - Jak na kraslice

Velevážení Snílci,
po dlouhé době se nám v klubovém e-mailu objevil příspěvek zručného Snílka. Volejte sláva a tři dny se radujte, české či slovenské zlaté ručičky ještě nevymřely. To máme hned hezčí den.

Oh, ale vy byste rádi věděli, kdo jsem já. Vidím vám to na očích. Inu, kdo již nějaký ten čas sleduje příběh Imaginaria, ten mne dozajista zná. Ne, nepovedlo se mi ve vězení uplácat čajový servis. Což bylo škoda, ale zase jsme se hezky proběhli a to bylo žůžozní. Já strašně rád běhám, vlastně strašně rád dělám všechno. Nevěříte? Tak třeba teď jsem se rozhodl, že než se ozvou úchvatní Snílci, že by pod svá křídla rádi schovali jednu z rubrik klubu, budu se tu a tam objevovat já. To bude báječné! Ale nijak si nemyslete, že to budu dělat pořád. Ne, ne. Jsem tady jen na skok, na maloučkou chviličku, jen do té doby, než mne zase vítr zavane do kapitánova příběhu.


19. dubna 2019

Iluze pro Timona a Pumbu

"...chodí za mnou jeden s kozlím pergamenem a píše a píše. Jednou jsem mu nahlédl přes rameno a zhrozil jsem se. Ani slovo z toho, co bylo napsáno, jsem nevyřkl..."
Ješua Ha-Nocri o Matoušovi Lévim



Kdybychom chtěli pátrat po tom, kdo onu podušku vrhl, konec konců my to chceme vědět, zjistili bychom, pardón, zjistíme, že oním nadhazovačem byl žlutý Imaginarius. Úsměv od ucha k uchu vystřídalo nadšené zvolání. "Pánové, já mám báječný nápad!"
"Zalez!" syknul fialový kapitán.
Žlutý Imaginarius neuposlechl a namísto vyhledání úkrytu uchopil opěrky svého křesla bez sedáku, napjal svaly na pažích a vyšvihl nohy do vzduchu, čímž způsobil, že co bylo dole, je nyní nahoře a opět se zdatně zazubil na svá dvojčata. "Dokonce se nebojím tvrdit, že je geniální."
"Kušuj!" zahulákal červený Arcturus a pokračoval dále v rychlé chůzi, "Jak mohli slyšet Paschu, když my víme naprosto jistě, že je mrtvý?!"
"Ommm," ozval se zelený, "jediné, co víme naprosto jistě, že nevíme nic. A i o tom nic můžeme pochybovat, jelikož připustíme-li, že nevíme nic, už přece něco víme. Již staří učenci ze Vzdušné univerzity..."
Tok přímo veletok slov zeleného přerušila strašlivá rána. Upřímně musíme říci, že všichni zbylí imaginariové byli za onu ránu velice rádi, byť se modrý chytal za hruď a oznamoval, že nejspíše právě prodělal minimálně trojitou záhať srdeční. Čímž na sebe okamžitě strhl pozornost červeného, jenž mu odpověděl, že to sotva, protože nemá krevní oběh. Mezitím z podlahy vstával žlutý Imaginarius poněkud ušmudlaný a celý pokroucený, zvláště jeho záda a trup opisovali přesný tvar zadní opěrky křesla, a pokoušel se s pomocí fialového právě ono křeslo uvést do původní polohy.
"Evidentně nedáš pokoj, dokud ten svůj geniální nápad neřekneš, co?" dodal znechuceně fialový a jal se zkoumat, zda se nic nestalo křeslu, jelikož až se jednou ten žlutý zabije, mohli by na tom křesle ještě něco trhnout.
"Všichni strašně řešíme, co ten prcek řekl," promluvil žlutý během napravování svých zad neskutečně podivnými tanečními figurami a různými výpady do stran, při nichž se kroutil takovým udivujícím způsobem, že by se jeden vsadil i o svůj život, že má žlutý schopnost se proměnit v přerostlý paragraf, a pokračoval návrhem, "Co kdybychom to přestali řešit a počkali si na to, jak se to dál vyvrbí?"
Červený, fialový, modrý i zelený kapitán významně zvedli obočí a jejich zrak se stočil k okénku.


Dobrý večer dámy a pánové,
že jste nečekali, že by dnešní Iluze vyšla? Jen si nezvykejte, příští pátek nemusí vůbec vyjít, neb vaše tetka bude zase v Krakowě. Mimochodem všem vřele doporučuji alespoň na malý víkendový výlet. Je toho škoda nevyužít, když máme naštěstí stále ještě pořád ten Schengen a za telefon platíme po celé Evropě stejně jako doma. A také, dovolte mi, abych parafrázovala Daniela Stacha, vyjeďte a pak se vraťte domů, abyste si uvědomili, jak to máme doma skvělé.



autor: neznámý


Dnes jen pro vás vyhrává:


Máte-li zájem o více hudební inspirace, račte se kouknout do Imaginaria na YouTube.


V červenci jsem přišla o veškerá data, tudíž bych byla ráda, kdybyste pro jistotu zkontrolovali, zda údaje v tabulce korespondují s vašimi vlastními záznamy o činnosti v rámci Imaginaria.



Dnešní otázka za 2 bludišťáky: 1) V jakém literárním díle se objevuje postava Ješui Ha-Nocri? 2) Kdo je jejím autorem? 3) Kdo je Matouš Lévi a Ješua Ha-Nocri? 4) Kdo je muž zvaný Wolland?

Hudební spoiler:



Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.



Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:



Bájo víkend a příjemné Velikonoce vinšuje
vaše tetka Maglaiz


12. dubna 2019

Iluze pro Juliána

"Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží."
pranostika na 12. dubna


Byť se zdá, že jsme v mozku, prakticky jsme se ocitli v kapitánově kajutě, ovšem byl zde jistý rozdíl. Ku příkladu z okénka jsme mohli vidět část čerstvě proraženého tunelu a několik malých ušáků, dále v místnosti bylo několik stejně pohodlných křesel. Po kajutě přecházel kapitán Imaginarius a za ním další… a další… a další… a další. Míjeli se a občas na sebe vykřikli: "Koho?!" Při bližším pohledu jste mohli zjistit, že každý z kapitánů měl sice identický oděv, nablýskané holínky, kalhoty, bílou košili, vestu a barokní kabátec, ovšem každý z nich měl šat v jiné barvě. Jeden červený, druhý zelený, třetí modrý, čtvrtý žlutý, pátý fialový.

"Měli bychom se uklidnit, pánové," oznámil až přehnaně klidným hlasem zelený Imaginarius a zastavil se při cestě k pravé stěně kajuty.
"Jak uklidnit?" vyštěkl červený kapitán a přidal do kroku.
Modrý Arcturus se zhroutil do jednoho z křesel s povzdechem a proslovem: "To nemá smysl. Proč se vlastně takhle drásáme? Vždyť je to marnost. Na této planetě zatím nic nedávalo svůj smysl. Tak proč by mělo teď? On je mrtvý a my za nějaký čas budeme taky. Proč věnujeme tolik času zbytečnostem? Neměli jsme utíkat..."
"Buď už zticha, ty schlíplá měchuřino! Nikdo není zvědavý na tvé nářky!" okřikl jej fialový, počal modrého parodovat, "Neměli jsme utíkat, neměli jsme se nechat naverbovat do námotectva, neměli jsme si s nimi nic začínat, pak bychom nemuseli opouštět Oneiropólos, bla bla bla," a nakonec znechuceně dodal "Z tvé ukňučenosti je mi šoufl."
Mezitím zelený kapitán usedl na zem do pozice lotosového květu a s postupně narůstající hlasitostí odříkával: "Ommm, ommm, vítr odvanéééé, vítr odvanééé." Náhle mu přistál na hlavě podsedák.
Kdybychom chtěli pátrat po tom, kdo onu podušku vrhl, konec konců my to chceme vědět, zjistili bychom, pardón, zjistíme, že oním nadhazovačem byl žlutý Imaginarius. Úsměv od ucha k uchu vystřídalo nadšené zvolání. "Pánové, já mám báječný nápad!"


Dobrý večer dámy a pánové,
vím, dlouho jsem mlčela. Zprvu za to mohl pocit, že už Iluze dělám jen sama pro sebe, pak jsem byla poněkud v zajetí reality, která přinesla Erasmus do polského Krakowa a nakonec se mi povedlo onemocnět a uhnat si zánět spojivek. Skvělý způsob, jak oslavit příchod jara. Nu, již vás nebudu zatěžovat a hurá na Iluzi.

údajný autor: Niken Anindita


autor: Elaine Luo


Dnes jen pro vás vyhrává:




V červenci jsem přišla o veškerá data, tudíž bych byla ráda, kdybyste pro jistotu zkontrolovali, zda údaje v tabulce korespondují s vašimi vlastními záznamy o činnosti v rámci Imaginaria.



Dnes hádati nebudeme.


Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.



Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:



Bájo víkend a boží jaro vinšuje
vaše tetka Maglaiz


17. března 2019

Vzducholoď padesátá pátá

Milí snílci,

Ve vstupní hale se nám objevil nový zájemce o členství, přesněji zájemkyně, a tak bereme do ruky lupu a jdeme se podívat, co si pro nás přichystala.

Nezapomeňte, že naše dveře jsou kdykoli otevřené a jsme vždy rádi, když můžeme přijmout nového zajímavého snílka s chutí tvořit a být součástí našeho skromného snílčího klubu.

V případě zájmu si však nezapomeňte pročíst naše vstupní podmínky a zlobišárny, ať víte, co hledáme, a co nás od vašeho přijetí odradí.

Tak se na to jdeme podívat.


Co nám o sobě nová zájemkyně řekla?


Píšu básně, příběhy a povídky už zhruba 12 let, fotím už od svých 8 let takže tak 14 let, o grafiku se zajímám též zhruba 14 let a jsem samouk, ale už přes rok bloguji z mobilu, protože se mi rozbil počítač a nemám na nový. Avšak nějakou dobu jsem to vůbec nedělala kvůli své psychice vůbec jsem na to neměla náladu ani chuť a teď se snažím do toho znovu dostat. A doufám, že mi tento klub pomůže dostat se do toho lépe.

Co na to M.?

Celkově si myslím, že blog člověka s mentálními poruchami, depresemi a podobně může být velmi zajímavý na čtení. Je to sonda do lidské duše, která funguje jinak, než jak jsme zvyklí. To je pro mě osobně lákavý prospekt na čtení a myslím, že by to i leckoho mohlo zajímat. Tady mám ovšem problém s formou i obsahem. Ať už je to z jakéhokoli důvodu, tvé psaní je plné hrubek, překlepů, špatně čitelných vět, a krom toho často nakousneš něco, co poté nedovysvětlíš. Něco, co by mohlo čtenáře zajímat (přežití vlastní smrti, "vzácná fyzická postižení" nebo "narůstající psychické nemoci" - mohou psychické nemoci narůstat?), ale místo toho, aby se něco dozvěděli, jen to zmíníš a posléze odsekneš, že se o tom nechceš bavit nebo že by to čtenáři stejně nepochopili. Jako majitelka blogu máš samozřejmě plné právo se rozhodnout, o čem chceš nebo nechceš psát, ale při četnosti zajímavých témat, která tímto stylem nakusuješ a následně se o nich nechceš bavit, to působí jako že o nich nakonec zase tolik co říct nemáš a my se vlastně nic nedočteme.

Moc se mi také nelíbí tvé hanění jiných blogerů, zabývajících se stejnými tématy, a rozplývání se nad vlastním "fotografickým talentem": ."..zhruba od mých tak 8-9 let se věnuji focení ( zhruba od první chvíle co jsem jako male dítě uchopila do rukou foťák tak hodně zahraničních ale i českých dlouholetých fotografů žaslo nad mými fotografiemi hlavně je fascinovalo to, že oni se buh ví jak dlouho učili fotografovat a já jen co jsem poprvé uchopila foťák jsem měla takové fotky jako oni se ucili na různých kvalitních uměleckých školách atd).

Nelíbí se mi to hlavně proto, že tvých několik málo rozmlžených fotovýtvorů mě o takovém talentu zkrátka nepřesvědčilo. Domnívám se, že je mnohem zajímavější nechat za sebe mluvit díla samotná, a skromnost je rozhodně víc sexy než přehnaná samochvála. U více než dvacetiletého blogera čekáme víc "třídy".

Tolik k dojmům z tvého blogu. Hlavním důvodem pro nepřijetí je ovšem to, že nemohu dát zelenou blogu, který nerespejtuje naše zásadní pravidlo o uvádění zdrojů u cizích obrázků. Osobně mi velmi vadí, když se k nám hlásí někdo, kdo si ta pravidla nepřečte a nerespektuje je. My jsme je nepsali pro zábavu mrkvožroutům, není jich zase tolik a opravdu si na tom zakládáme.

Nerada bych zněla zle. Život s psychickými poruchami v jakékoli míře není nikdy jednoduchý. Ovšem nic to nemění na tom, o jaké členy máme zájem - o snílky, kteří mají co nabídnout, kteří umí inspirovat a příjemně překvapit. U kterých si máme co přečíst a nad čím se zamyslet nebo kteří nás dostanou jiným svým talentem. A kteří ctí základní blogerská pravidla. Pro inspiraci se stačí podívat do našeho seznamu členů, je jich tam přehršle!

Zkus na tom zapracovat a třeba se uvidíme někdy v budoucnu.

3. března 2019

Kontrola sedmdesátá

Milá jarní ptáčata,

v lednu mi to s Repetitiem podle očekávání nevyšlo - věci okolo hledání a nalezení nové práce v Anglii jako obvykle způsobily dostatečný zmatek na to, abych úplně zapomněla na jakýkoli blogosvět, ale neškodí si občas odpočinout a snad to alespoň dalo někomu víc času probrat se ze zimního spánku a nakopnout blog s novou jarní energií!

Jako minule, i dnes se podívám na víc členských blogů než pět. Jednak abych dohnala mezeru a jednak prostě proto, že mi dává smysl to číslo trochu zvednout, aby se nestávalo, že se k někomu dostanu až za dva roky.

Tož! Jdeme na to.

S pozdraveM.

V minulém díle jste viděli:

4) Temnářka - VENKU

Na starém blogu se nepohnulo ani písmenko. Napadlo mě zapátrat a objevila jsem existenci druhého, který na první pohled vypadal nadějně, nicméně ani tam se autorka už víc než rok neohřála, a tak mi asi nezbyde než říct sbohem a šáteček, alespoň do té doby, než se ke mně dostane informace o nějakém jiném, aktivnějším. Přátelé, prosímvás pokud se stěhujete, zkuste si vzpomenout dát nám vědět o nové adrese, ať nemusíme vypouštět hledací draky.

5) Therese - ANO

Už už jsem si brousila červenou tužku, když jsem trochu poscrollovala dolů a zjistila, že první příspěvek na stránce není ten nejnovější. Nejnovější je z letošního ledna, a tak zatím není třeba dělat bububu. Mám radost!

6) Tea - OPATRNĚ

Čas tedy opravdu letí! Ale u nás se vždycky oceňoval kontakt a klubová aktivita, a kdo jiný by si snad zasloužil počkání než právě Tea ;) Hlavně klííd.

7) Šárka - ANO

YES! Zachráněno, a jak hezky ;)

A dnes tu máme:

1) Lea - V POŘÁDKU

2) Polgara - V POŘÁDKU

3) Opti-Mystique - V POŘÁDKU

4) Nelly - OPATRNĚ

Ťuk, ťuk. Je někdo doma?

5) Muchomůrka - NE

Nechápu, že jsem se k ní už tak dlouho nepodívala. Mea culpa.

6) Metteorwa - V POŘÁDKU

7) Le Fille Ash - V POŘÁDKU

8) Lenny - V POŘÁDKU

9) Ivišek - V POŘÁDKU

Ale popravdě bychom ocenili, kdyby byl blog víc blogem.

10) Chloe Noir - OPATRNĚ

Na blogu sice nedávno přibyl příspěvek, ale vzhledem k tomu, že se jedná spíš o otázku, zda se k tomu uspanému blogu vrátit, nedá se považovat za plnohodnotný. A tak asi ještě chvilku počkáme a uvidíme, co bude. Zda se pojede nanovo na jiné adrese nebo jak.


Tak zas příště!