K minulému tématu zatím nikdo nepřispěl.
Vánoce jsou spojené s dáváním dárků prakticky od svého vzniku, kdy malému Ježíškovi nosili dary pastýři i moudří muži, a už předtím existovala tradice dárků o slunovratu. V dlouhé noci zkrátka lidé vždycky potřebovali nějaké povzbuzení.
Příležitostí k obdarování bližních je samozřejmě mnohem víc, ale jelikož Vánoce máme na rozdíl od narozenin a svátků všichni ve stejný den (plus mínus nějaké drobné pro široké rodiny, nepříznivé pracovní směny a tak podobně), je čas adventu pro výraznou část lidí taktéž časem velkého škrabání se za ušima a usilovného přemýšlení, jak ty dárky zase letos vyřešit.
Tak sem s inspirací, Snílci.
Dárky samozřejmě nemusí být hmotné, a teď nemám na mysli ani dary zážitkové. Pár slov, milý vzkaz, čas na společnou procházku nebo hrnek kafe. Někdy k nezaplacení.
Máte zkušenost s takovým dárkem? Jako dárce nebo příjemce?
Vymýšlí se vám dárky samy? Nebo si nad nimi dlouze lámete hlavu?
Co nej... no, doplňte podle chuti, ale jaký nej- dárek jste dostali? A jaký dali?
Jak se díváte na dary vlastnoručně vyráběné? Zkonzumovatelné? Neosobní?
Povídejte.
Na všechny nápady se těším v komentářích nebo na klubovém mailu klub.snilku@email.cz.
Máte pocit, že vaše myšlenka na celý článek nevydá? Podělte se o ni v komentářích!
Napadlo vás něco k některému ze starších témat? Jen se do toho dejte!
Nepropadejte panice,
Alissa
V poslední době jsou největší dárky třeba to, když si s někým zavolám, smějeme se a plánujeme si, co všechno společně podnikneme, jakmile to půjde. Nebo když se s někým opravdu sejdu. Když mi teď po několika měsících napsala kamarádka a zjevně mi odpustila za to, že jsem se chovala jako blbec. Drobnosti, radosti. Největší dárek je uvědomit si, z čeho všeho se ještě můžeme radovat. I když to někdy vypadá, že už nám toho "život" víc vzít snad ani nemůže - často mám pocit, že každý den má potenciál a že to bude dobrý. Nějvětší dárek je to, že můžeme doufat.
OdpovědětVymazatKrásně řečeno. Díky.
Vymazat