Týden dvacátý pátý - Slepý malíř

Ač mé internetové připojení nefunguje poslední dobou zrovna nejlépe, nemohla bych si odpustit nezveřejnění nového Tématu týdne. Jsem velmi ráda, že počet snílků účastnících se na tomto projektu stoupá a doufám, že se vás zapojí ještě mnohem více. V týdnu minulém se témata ujala [ramy], [Zdenina] a [D@ve]. Musím se přiznat, že jeho báseň se mi velmi líbila.

Na tento týden jsem zvolila téma Slepý malíř. Je to trochu oxymoronické, ale věřím, že se s tím dobře poperete a stvoříte něco, nad čím se mi znovu budou drát oči z důlků a budu se ptát: "Jak je vůbec možné napsat něco tak úžasného?"

ramyina báseň

Kam vietor, tam plášť

Vietor v duši,

len ten tam chcem mať.

Zabudnúť náš svet,

len jednej chvíli sa venovať.

Na vrcholku hory

s dravcom zoči- voči stáť

a bosou nohou nižšie rieku dobývať.

S mladou šťukou proti prúdu o závod

a mocnému jeleňovi robiť doprovod.

Haluze stromov jemne rukou ohýbať

a reči stromov v spánku ticho načúvať.

Túlať sa tmou mesiaca

a prechádzať sa dňom.

Obliekam si plášť svoj

v ústrety svojim snom.