Monica Otmili - O "nakažené" okurce ze Španěl

Literární soutěž, kterou jsme pro vás připravili se blíží ke konci a na e-mailu už máme skvělý scénář, který jí nasadil celkem vysokou laťku. Pro ty, kteří už zapomněli zopakuji, že soutěž končí už 27.6. a já doufám, že ještě pár příspěvků mi dojde. Pravidla soutěže najdete zde.

Ale již k dnešnímu příspěvku.

Máme tu "pohádkový" příběh, který nám poslala Monica Otmili z blogu http://me-for-all.blog.cz/.

O "nakažené" okurce ze Španěl

Španělsko, to jest krásná krajina. Skoro po celý rok je tam teplo, je tam moře, lidé nejsou tolik ve spěchu, mají pravidelné siesty a všemu se tam daří.
Kousek od Valencie, více do vnitrozemí, žil zemědělec Juan José Fernandéz se svojí rodinou. Měl manželku Ameliu a tři děti - Carmen, Martu a Miguela. Zatímco děti chodily pilně do školy a nosily samé jedničky, rodiče pracovali na svých velkých polích. Jejich zdrojem obživy bylo pěstování pomerančů, rajčat a okurek. A okurky měli lidé ze všeho nejradši. Juan José byl rád, protože ty jeho patřily mezi ty nejlepší, získal už řadu ocenění a jeho okurky byly vyhlášené i v Německu, Česku, na Slovensku a také v Anglii.Když tu se jeden týden stalo něco, co by nikdo nečekal.

---

---

"Hola, okurko Pepi, vstávej," řekla druhá okurka okurce Pepině. "Koukej na Juana, nese obří bednu a jde směrem k nám!"

"Hurá, honem se musíme lesknout, aby si nás všimnul, jak jsme zdravé a zralé."

"To je můj největší sen, odjet do zahraničí a být tam snědena."

"Můj také, pst, už je tu!"

"No tyhle se mi zdají nějaké zdravě velké a čerstvé, přesně tak, aby dorazily do Česka v nejlepší chuti," říká Juan José a trhá obě dvě kamarádky okurky spolu s dalšími, které rostou kolem. Na večer byly už okurky zabaleny a připraveny na cestu do Česka.

"Tý jo, já se tak těším, Česko!"

"Já také, tam je ta slavná Praha, třeba jedeme zrovna tam." A okurky opravdu jely do Prahy.

Mezitím v Německu si jedna nejmenovaná firma chtěla zjistit chování nově zmutované bakterie E.coli. A jen tak úplně čistě náhodou, jim tahle zákeřná bakterie zdrhla a rozhodla se, že se schová do potravin. Jak tak ve svém sporu* letěla, řekla si: "Á, to je ale krásná okurka, tu si zajisté někdo koupí. Tak si sednu na ní a pak se konečně dostanu do střev, ještě to říct kámoškám." Bakterie však nevěděla, že cílem mutace bylo také změnit jakési myšlení bakterie tak, aby se dostala do potravin. O den později vypukla v Německu panika. Ceny okurek šly rapidně dolů, protože některé občany zachvátil krvácivý průjem a jedna žena na něj dokonce zemřela...

A okurka Pepina spolu se svou kamarádkou dorazily do Prahy. Nestačily se na ní ani vynadívat. V bedně na tržnici se hezky čepýřily, aby si je honem někdo koupil. Avšak nestalo se... Okurky si lámaly hlavu proč to tak je a druhý den odpověď našly.

"To jsou ale pěkné okurky, viď Terezo?"

"No, vypadají pěkně, ale radši bych se zeptala, odkud jsou. prosím vás, odkud jsou ty okurky?" "Dovoz ze Španělska, prvotřídní kvalita!"

"Španělsko? Tak to vůbec nekupuj, Marie. Jedna moje známá z Německa si koupila též okurky ze Španělska a teď leží v nemocnici na krvácivý průjem!"
Okurky se nestačily divit a začaly být smutné.

O tři dny později byly okurky slevněny nejméně o polovinu a nikdo o ně nejevil zájem. Zájem klesal také o rajčata. jedno rajče vyprávělo: "No, tady se nakazila jedna enská z Ameriky, co byla předtím v Německu a nás nikdo nechce. Dělali na nás testy a prý ani vy, ani my nejsme nakažení." "To je ale drzost."

"Je to drzost, Pepi, protože prý naše nebohé příbuzné nakazily úmyslně!"

Zatímco okurky nešly na odbyt, Juan José s rodinou přišli o neuvěřitelné množství peněz a jeho rodina pomalu neměla co jíst.
Avšak pak nastal jakýsi zlom. Stopy vyšetřování vedly právě k nejmenované německé firmě na léčiva a zkoumání mikroorganismů. Zjistilo se, že původní okurky byly nakaženy úmyslně. A tak se nakonec Pepina a kamarádkou dočkaly a byly snědeny. Ale už nebyly čerstvé, to jim nikdo nevrátí. Juan José zažaloval německou firmu a dožadoval se odškodného. Na vyřízení žaloby se zatím čeká.
Celkově se nakazilo malé množstí lidí, firma Baxter (pamatujete prasečí chřipku), už vyvíjí vakcíny, které české ministerstvo zdravotnictví "potřebuje jako sůl". Avšak zelenina už nejde tolik na odbyt i přes všechny slevy...

A tak se nakazili další lidé úplně obyčejnými nemocemi proto, že nechtěli jíst zdravou zeleninu..

Konec
* Spora = jakýsi "cestovní" obal bakterie, kterým se přenáší.
Proč se jmenuje okutrka Pepina? Pepino = španělsky okurka, nikoliv značka kondomů.

Doufám, že jste pochopili pointu. Tedy kritizování zbytečné paniky a můj názor na to, že jde opět o úmyslné vypuštění. Jak se však cítí zelenina, která nakažená není, to se nikdo nedoví. Mimochodem, nedávno jsem byla ve Španělsu - autonomní oblast Valencie a jedla jsem okurky. A myslíte, že mám krvácivý průjem?

Líbí se vám pohádka? Piště názory. A vůbec, co si myslíte o krvácivém průjmu a nákaze?

Monica Otmili