K tématu Znovuzrození velmi vhodně připomněla Vlasta, že se znovuzrodil její blog. Gratulujeme :)
Milí Snílci,
jsemť založením velmi introvertní a navíc mě celá koronasituace nikdy nezavřela doma. (Před pár lety jsem získala pocit, že zaměstnání se dělí na ta, kam můžete chodit vyfiknutí v civilu, a na ta, kam se musíte převlékat do předepsané uniformy, která zpravidla nikomu nesedí. S koronou jsem vyhodnotila, že zaměstnání se dále dělí na ta, kde vám dovolenou přikazují, a na ta, kde vám ji zakazují, samozřejmě s jistou nadsázkou.) Ale i já, která za běžného provozu toužila po poustevnickém životě, začínám mít omezení mezilidských kontaktů a dalších možností dost. Vždyť mi omezení pohybu zatrhlo i mou oblíbenou nedělní procházku!
Zkrátka, už i já si připadám zavřená.
Možná mi to došlo paradoxně s tím, že ode dneška nemusím být zavřená až tak moc, že se snad blíží jakés takés světlo na konci tunelu. Uvidíme.
Jaké reakce jsem právě spustila ve vás, Snílci?
Máte lockdownu plné zuby? Zvládli jste ho?
Nebo jste se mnou nenechali strhnout a myslíte na něco úplně jiného?
Na všechny nápady se těším v komentářích nebo na klubovém mailu klub.snilku@email.cz.
Máte pocit, že vaše myšlenka na celý článek nevydá? Podělte se o ni v komentářích!
Napadlo vás něco k některému ze starších témat? Jen se do toho dejte!
Vyražte ven, je tam... no dobrá, není tam krásně, leje a jsou tři nad nulou, ale až bude krásně, tak vyražte!
Alissa
Post scriptum:
A jen vám tu nechám pár cvaků z toho, jak velikonoční znovuzrození pojala příroda, ano?
A co takhle pár řádek o tom, jak už tolik zavření být nemusíme, což?
OdpovědětVymazat