Iluze pro Adolfínu

Ad astra?

[]

"Musím s tebou mluvit, kapitáne," pronesla značně chladně Chilias a odmlčela se. "O samotě," dodala a pokynula Imaginariovi, aby ji následoval.

Chilias ho vedla petrolejovými lampami ozářenou chodbou. Ačkoliv chodba nebyla ani krátká, ale ani dlouhá, Imaginariovi se zdálo, že v onom dusivém mlčení přece jen cesta k protějším dubovým dveřím trvala snad celou věčnost. Byť se chodba zdála slepou, tedy spojující jen místnost s krbem a místnost za dubovými dveřmi, před oním vchodem se náhle jako mávnutím kouzelného proutku rozbíhala nalevo i napravo a dále se větvila.

Děvče levou rukou uchopila nejbližší petrolejovou lampu a pravicí vzala za kliku. Ve světle plamínku petrolejky umocněném okrouhlým zrcátkem se před Imaginariovými zraky rozprostřela místnost pravděpodobně také obložená dřevem. Chilias za pomoci úštěpku rozsvítila v pokoji dvě ohromné lampy na vysokých podstavcích. Temnota se dala na ústup. Kdyby si Imaginarius nebyl jist tím, že se nachází v podzemí, docela snadno by uvěřil, že se dostal do nějakého šlechtického sídla. Z každého koutku, z každého kusu nábytku dýchal luxus a starobylost. Vpravo u zdi se skvělo ebenové lože s barokními nebesy, tordovanými sloupky a těžkými zlatem vyšívanými závěsy, levou zeď opanovala slonovinou vykládaná knihovna táhnoucí se od země až ke stropu a v centru pokoje dvě křesla, tzv. ušáci, se sametově červeným čalouněním, zlatě vyšívaným, a mezi nimi starožitný stolek na jedné taktéž tordované nožce, na němž v karafě z benátského skla jiskřilo červené víno a mlsný jazyk lákaly všemožné cukrovinky z třípatrového podnosu z čínského porcelánu.

Když za nimi zaklaply dveře, dívka se zhroutila do ušáku, rozhodila ruce, porozhlédla se po pokoji a prohlásila: "Na to, že jsme psanci, to ujde, co?"

---

Dobrý večer dámy a pánové,

vítám vás u další Iluze. Myslím si, že není třeba rozvláčných debat, když jsme se zde sešli kvůli Iluzi. Jen bych vás chtěla upozornit opět na výjev z Přebohatých hodinek vévody z Berry. Opět mistrovský kus poodhalující nám středověk.

zdroj

A nyní již přikročme k samotné Iluzi. Dnes opět dva zdařilé výjevy, které, doufám, vás nenechají v klidu a přivedou vás k horečnatému tvoření.

^{zdroj: nikyeliseyev}

^{autorka: konishkichen}

Pojďme se trochu proletět...

Dnes pro zahřátí:

Hledáme jméno dosud žijícího anglického herce, člena Královské shakespeatovské společnosti, jehož otec spolupracoval s Alexanderem Flemingem na výzkumu využití penicilínu při léčbě pohlavních chorob. Tento herec například ztvárnil v roce 1980 malíře Gustava Klimta a fyzika Edwarda Tellera, v roce 2010 se objevil v Zaslané poště a v témže roce se proháněl po Evropě v Orient expresu a vystoupil na nádraží v Praze. Ale pochopitelně snad všichni jej známe jako proslulého belgického detektiva...

Tabulka lovců a jejich úspěchů

Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.

V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!

Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:

Krásné sny vinšuje

vaše tetka Maglaiz

Předchozí Iluze