Na Kazimíra pohoda - na kobzole úroda.
[Vlasta]
A po tomto popěvku z díry v podlaze vyhopkalo sedm malých ušáků. Tito drobečkové by sami o sobě nechali kapitána klidného, ovšem to by nesměli zaujímat bojovou formaci hrotu kopí a být až po zoubky ozbrojeni sečnými a palnými zbraněmi. Pochopitelně ten nejmenší z nich za sebou táhnul ještě kanónek.
Postavili se do pozoru. Zajíček vpředu zasalutoval a podal raport pisklavým ovšem rozhodným hlasem. ''Poslušně hlásím, že se Sedmá rota dostavila na váš příkaz v plném počtu. O situaci jsme již informováni a čekáme na vaše rozkazy.''
Dívka odpověděla na pozdrav přiložením ukazováku a prosteníčku pravé ruky ke spánku a následným proudkým mávnutím. "Pohov, poručíku Šargarepo.," zavelela a pak se obrátila k celé zaječí jednotce. "Chlapi, tatíka dostali Zelení. Je čas zahájit operaci N." Zajdové se okamžitě dali do jásotu a jeden po druhém opět odhupkali dírou v podlaze pryč s nám již známým popěvkem v tlamičkách.
Kapitán využil chvíle, kdy všichni sledovali odchod zaječího komanda, a řádně se upravil včetně nezbytného uhlazení a nakroucení mušketýrského kníru. Nyní si již byl znovu jist svým postavením a povolil si mít jeden drobný dotaz. "Operace N?"
Chilias svraštila jedno obočí a pátravě se zadívala na Imaginaria, přičemž vážně přemýšlela nad tím, zda si z ní dělá srandu, nebo myslí svůj dotaz zcela vážně. Než se však stihla nadechnout a pronést jízlivou poznámku o nekompetentním blbci, vskočil do toho Ole Jmazal. Inu, skočil. V jeho řpípadě, s jeho výškou spíše přistoupil.
"Tož kapitáne. To je.." dobrosrdečně vysvětlovat, když najednou zařval: "Natrhnem jim řiť!"
Dívka vytřeštila oči a neubránila se otázce: "Tohle agresivní chlupaté dítě je tvoje?"
Ole Jmazal nafoukl tváře, zrudl a už už chtěl vyrazit drzému děvčeti dva přední zuby, když mu zrak zabloudil na kapitánovu tvář. Pod tíhou Imaginariova výhružného pohledu jen vypustil z pusy nahromaděný vzduch a nasupeně prohlásil, že takemu gizdovi něpomuže ani zliskať, bo by se mu v te pale eště vic zatemnilo a že nema do něho žgarať, nebo ji taku treskne, že z teho budě grcať eště tyden, roba něroba.
Jediné Oleho štěstí bylo, že mu nikdo nerozuměl. Jediný, kdo by mohl porozumět, byl kuchař Vínečko, ten však okamžitě po příchodu do doupěte nalezl plný demižon lihu, a tak se jen vzmohl na "Po kalíšku, po kalíšku, po kalíšku, po kalíšku..." a usnul láskyplně svíraje zdroj léku na nespavost.
Dobrý večer dámy a pánové,
vítejte u další Iluze. Minule jsme si zablbli v rytmu K-popu, dnes se opět vrhneme do víru rozvážné fantazie, ovšem neslibuji, že se podobná šílená jednorožčí a celkově bizár smršť nebude opakovat. Ba naopak je velice pravděpodobné, že někdy se znova na povrch vynoří šílené maglaizí já.
autor: Vladimir Manyukhin
autor: Richard Wright
Hudbu dnes obstará stará známá Nolwenn Leroy s klasickou irskou písní.
Co kdybychom zase začali s lovem bludišťáků? Tak mi teda řekněte, kdo napsal této písni slova, kdo hudbu a který slavný anglický skladatel a multiinstrumentalista (převážně však kytarista) zpracoval velice působivou instrumentální verzi této písně. Bludišťák se na vás už těší.
Výzva všem:
Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.
V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!
Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:
Ať máte vždy si kam sednout, vinšuje
vaše tetka Maglaiz
Povedený výběr obrázků, úplně to ve mně probudilo potřebu se zasnít. Snad mi ukáže cestu jak se probudit z „psacího“ spánku…
OdpovědětVymazat