Zánikem dá se vzniknout
Zdravím!
Dnes mám vskutku královskou náladu. Proč? Jelikož mi přišla poštou útlá knížečka Zdeňka Svěráka Po strništi bos, v předprodeji byla za nějakých 160 nebo 170 plus balné, poštovné bylo zdarma. Těším se na dnešní večer. Předpokládám, že ji zhltnu na jeden hrnek čaje a pět polomáčených (časomíra dle mé sestřenky, která přečetla časopis za půl mraku).
Mám takovou maličkatou, titěrnou otázečku, milí drazí:
JAKPAK BYSTE CHTĚLI OSLAVIT JUBILEJNÍ STOU ILUZI?
Autor/ka: KeithEric
Jsem alibista, a proto by byl jeden obrázek, ačkoliv dramatický, málo pro rozmlsané Snílky. Ah, někdy mám pocit, že Vás příliš rozmazlujeme. Co říkáte Správci?
Autor/ka: WarpTheWorld
Musím se přiznat, že tato Iluze tak trochu myšlenkově navazuje na předchozí. Nyní pochybuji, zda Vám tato informace byla k něčemu. Málo kdo totiž chápe, nebo spíše chce pochopit, vnitřní logiku druhého jedince. Proč? Inu, mé cynické já by řeklo, že je to dáno lidským sobectvím. Co myslíte? Má pravdu?
Momentálně mám menší slabost pro Audiomachine. Důvod je jednoduchý jsou stejně ženiální jako Two Steps From Hell nebo Immediate Music.
Aha, tady by mělo být ještě nějaké moudro, ale při pátku Maglaizíčka nic moudrého nenapadá. Možná... Teplé koláčky a kakao Vám udělá dobře za jakékoliv situace. To nebylo zrovna chytré, ale rozhodně pravdivé. Ukažte mi člověka, který nerad teplé koláčky a kakao.
Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického či básnického charakteru vkládejte do:
S velkým potěšením si přečtu Vaše příspěvky a tentokrát se snad i odhodlám ke komentáři.
Snění zdar!
Vaše tetka Maglaiz
P.S. Prudce inteligentní Maglaiz sice už obstarala obálky a všechny nutné propriety, ovšem zapomněla knihy doma, čili odeslání odměn se opět zpozdí, ale nevěšte hlavu, aspoň výherkyni udělám krásné Vánoce a ještě dostane bonus za zpoždění.
Jsem špína chlap a stydím se za to!
Tahle iluze je zajímavá a myslím, že časem bych k ní něco napsala, v druhém obrázku vidím nový nápad.
OdpovědětVymazatJubilejní stou iluzi... co takhle nějakou soutěž? A nebo něco opravdu speciálního?
[1]: Dle rozmazlovacího hesla: Náš Snílek, náš pán čili čekám, co ráčí Snílkovstvo poroučet.
OdpovědětVymazatTa druhá iluze vypadá dobře... A stou zkusím oslavit výzvou pro sebe: Místo toho, abych v pátek přišla domů a usnula, bych mohla něco napsat.
OdpovědětVymazat[3]: Člověče, mám dojem, že už se mi ordí v hlavě malý plán na oslavu a spojím v něm pojem výzva a soutěž a věřte, že to opravdu bude výzva.
OdpovědětVymazat[4]: Začínám se bát.
OdpovědětVymazat[5]: Jen doufám, že to skutečně někoho nakopne.
OdpovědětVymazatna stou jsem zvědavá.:) Já mám momentálně rozdělané asi tři mini povídky a nějak není čas.
OdpovědětVymazatAudiomachine je stejně super jako Two Steps from Hell. Je to hodně inspirativní hudba:)
Tak a teď mám chuť na teplé koláčky a kakao
OdpovědětVymazat[7]: To já také. Zvláště pak na to, jaké budou ceny
OdpovědětVymazat[8]: Doufám, že sis ještě zaběhla do pekárny a dala sis koláčky rozpéct v mikrovlnce nebo rovnou v troubě.
OdpovědětVymazat[6]: Nakopne. Určitě. (Už přemýšlím, kde vyžebrat kapku času, abych tu 100. iluzi nepropásla. )
OdpovědětVymazat[11]: Nu, myslím, že by sis měla vyšetřit čas na každý den v týdnu od 25. do 31. října
OdpovědětVymazat[12]: Oh, kde že se prodává ten obraceč času?
OdpovědětVymazat[13]: Jó, to se ptáš nepravého. Já skončila s Potterem na páté stránce prvního dílu
OdpovědětVymazat[14]: Vážně? A kdy si ho četla?U mě totiž na záladce odstartoval knihomolství. (A co jsem tak slýchala, nebyla jsem jediná "postižena".)
OdpovědětVymazat[15]: Četla jsem ho taky někdy na základce, kdy probíhala největší knižní vlna poterrománie a hustila to do mne nejen naše třída, ale i bratranci se sestřenicí o tom hučeli. Tak jsem si řekla, že tedy ano, půjčím a uvidím. Po pěti stránkách jsem to dala do batohu, že to další den vrátím a začetla se zpátky do Homérovy Iliády.
OdpovědětVymazat[16]: Od malička náročná čtenář. Já se k složitějším dílům musela teprve propracovat.
OdpovědětVymazat[17]: Já jsem byla mlsal už od dětství, toť pravdou. Když všichni kolem milovali pokémony a knížky o nich, já si četla Malého Bobše, Káju Maříka, Hurvínka a nejvyšším projevem stádovosti u mne byla knížka Honzíkova cesta a My s Hankou.
OdpovědětVymazat[10]: Ne, jen jsem tu chuť zajedla čokoládou, ale chystám se na to v nejbližší době.
OdpovědětVymazat