12. listopadu 2015

Creatio - kresby

Milí snílci,
dnes tu konečně máme dva obrázky. Zaslala je Zdeňka M. a přiložila tento popis:

Zdravím,
tak jsem se odhodlala k tomu, abych ukázala své dvě dílka tužkou. Uvědomuji si, že je to naprosto nedokonalé a vlastně ani neumím kreslit, ale občas zkusím vzít tužku do ruky a zachytit okamžik. První je kombinace knihy a kávy, druhý výjev je momentka z vlaku.
Ráda bych tě požádala o hodnocení a rady, jak se vyvarovat různým chybám začátečníka. I když už dopředu tuším, že mi doporučíš si více pohrát se stínováním. To mi nikdy moc nešlo, prostě na to nemám cit.

Zdeňka M.

11. listopadu 2015

Photo - Knižní momenty

Zdravím Snílci,
populace čajožroutů je stále přemnožená a jsou schopni čmajznout cokoliv, proto si na svůj čaj dávejte pozor. Včera před mým zrakem jedna z těch malých potvůrek odnesla celou krabici čaje a další pospíchal pryč s hrnkem horkého čaje, div, že se ten pidižvík neopařil. Proto se nebojte a lovte další čajožrouty!

Minule jsem vám zadala, abyste napsali deset knih, které napsal Jules Verne. Tento spisovatel jich napsal opravdu hodně, a tak nějaké uvedu jako příklad - Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Patnáctiletý kapitán, Zemí šelem, Pět neděl v balóně, Cesta kolem světa za 80 dní, Cesta do středu Země, Ze Země na Měsíc, Na kometě, Vynález zkázy, Ocelové město, Tajemný hrad v Karpatech...
Byl to úkol za dva čajožrouty, všem zúčastněným je připisuji, pouze Pufflie dostene jen jednoho, jelikož napsala pouze pěk knih.

A komu zazvoní kouzelný zvoneček?

m. Phoenix, veruce, Bels, Illienel.

9. listopadu 2015

Vzducholoď čtyřicátá čtvrtá

Milá listopadová kuřátka,

vítejte u nového vydání Adita a přivítejte s námi, ráčíte-li, hned dvě nové členky Klubu Snílků!

Dnes se příjemně zadařilo hned dvěma žadatelkám a u té třetí doufáme, že si z dnešního hodnocení snad něco odnese. Nejen hmatatelný svět má totiž určitá pravidla, ten virtuální je má taky, a my jako klub oceňujeme v první řadě ty z vás, kteří je umí ctít. Blogování bez morálky a bez upřímnosti je blogování k ničemu a nemá budoucnost - a my ho nebereme. Protože když už člověk jednou bloguje, tak má koukat, aby blogoval. A ne aby vykrádal druhé blogery, jak tomu v mnoha případech je.

Máte-li chuť se k nám přidat, přečetli jste si vstupní podmínky a věříte, že jste poctivým snílkem a zajímavým blogerem, dejte nám o sobě vědět prostřednictvím Adita.

Vzducholodě vyplouvají tak často, jak je jich potřeba, tak se nestyďte, mávněte rukou a chyťte si tu vlastní! ;)


Bellow Sky Level od aerroscape.deviantart.com

Bellow Sky Level od aerroscape.deviantart.com


Jsem snílek už od narození, miluju literaturu, což je na "snílství" v podstatě založeno, ráda píšu a jednou bych chtěla být spisovatelka. Můj blog je sice trochu o něčem jiném, ale v budoucnu mám v plánu přidat víc témat :) Ve skutečnosti jsem takový snílek, že se nedokážu srovnat s realitou, takže většinu času prostě sním :D

M.: Na tebe se bohužel budu mračit. První dojem je super, o to nic - miluju halloweenskou i vůbec podzimní tématiku a barevnost! A mám ráda blogery, kteří udržují design aktuální podle ročního období. Ale trošičku (= hodně) mi zavařují hlavu tvoje receptové články. Ono je totiž už od pohledu hrozně matoucí, že je prezentuješ s fotkami úplně jiných receptů, které vařil a vymyslel taky někdo úplně jiný. Například "tvůj" recept na dýňový džus láká na pěknou fotku (ta lahev je boží), která ale zaprvé není tvá a za druhé se vztahuje k docela jinému receptu. Recept na to, co je na té fotce, je možno najít na tomto zahraničním blogu, a při srovnání tvého a původního postupu se možná není čemu divit, že tvůj výsledný džus chutná "spíš jako jablečný", jak ho sama popisuješ (a dodáváš, že si nejsi jistá, jestli ti vůbec chutná). Mezi námi děvčaty, myslím, že ti tam úplně nesmyslně chybí jakékoli koření, tedy skořice, hřebíček, muškátový oříšek... cokoli podzimního. Vždyť se to k dýním perfektně hodí, proč to vynechávat?
Podobně smíšené pocity mám z dalšího receptu na halloweenský těstovinový salát. I tady zavádíš čtenáře někam, kam dost možná nechtěl - lákáš na další pěknou fotku dalšího cizího receptu, který se možná ve výsledku vzdáleně podobá tomu tvému, ale možná taky ne, vzhledem k tomu, že i tady jsou jak ingredience, tak postup docela o něčem jiném.
A do třetice, ať to nesvádíš na náhodu - tenhle "geniální a jednoduchý nápad" na halloweenský drink, jak ho komentují tvé čtenářky, taky ani náhodou není tvůj, a tebe přitom ani nenapadne tuhle celkem důležitou informaci uvést, a svou čtenářkou obec tak klameš k domněnce, že to jsou tvé recepty a tvé nápady.
A mně se tohle na tobě prostě krutě nelíbí, ovšem nevím, jestli si vůbec uvědomuješ, že to není v pořádku. Přitom už tohle: čtenáři, hledající recepty, chtějí vědět, jak to bude vypadat, a ty jim tím pádem celkem lžeš, pokud nevložíš reálnou fotku, ale něco jiného, u čeho ani nenapíšeš, že je to jen ilustrační, nepřipadá ti? Vidím tři východiska - buď tam ty fotky nedávej a nech je, ať si to svou představivostí dokreslí sami, nebo v každém takovém receptu velmi jasně uveď, že foto je pouze ilustrační (u těstovin v dýni to člověk z textu "Něco podobného jako na fotce" pochopí, ale u džusu to vůbec jasné není), no a nebo poslední a podle mě nejlogičtější a nejlepší možnost - prostě ten recept po uvaření nafoť sama. Ať čtenář skutečně ví, co kupuje a co má čekat.
A když už jsme u toho chlubení se cizím peřím, v téhle soutěži, ale i v tomhle článku ti taky tak nějak chybí ozdrojování všech obrázků. A na mnoha jiných místech jakbysmet. Mám jaksi pocit, že vstupní podmínky našeho klubu jsi ani neotevřela, a pokud ano, tak tě vůbec nezajímají.
Sečteno, podtrženo - zaměření tvého blogu je mi zvlášť v tomhle období milé, ale nepřijmu blogera, který se vydává za někoho, kým není, a vydává s ledovým klidem cizí tvorbu za svou. To bychom se jaksi vraceli alespoň deset let dozadu, dneska už se takto opravdu nebloguje, ne pokud chceš být brána aspoň trochu seriózně. NE.

Zdeňka M.: Na první dojem jsem z tebe měla radost, podzimní a Halloweenský vzhled vypadá nádherně, zasněně. Jenže po zkouknutí hned prvního článku jsem uviděla neozdrojovaný obrázek. Říkala jsem si, budiž, někdy se dají přivřít oči, ale jak jsem procházela archiv, který se skládá jen ze tří měsíců, tak nevím. Snílek možná jsi, ale pokud by sis přečetla všechny naše podmínky i zlobišárny, tak by ti možná došlo, že je pro nás důležitý i autorský zákon. U většiny fotek a obrázků na blogu bych se vsadila, že nejsou tvoje. Takže za mou osobu říkám NE.

Maglaiz: Děvče, prošla jsem celý tvůj blog a jsem dost naštvaná. Buď jsi vůbec nečetla podmínky přijetí a článek o nežádoucích zlobišárnách, nebo na svém blogu nevidíš nic špatného. Což je smutné vzhledem k tomu, že téměř v každém článku porušuješ zákon o autorských právech. To tě rodiče nenaučili, že krást se nemá?! Hezký vzhled není všechno, co blog dělá blogem. Blog je závislý na psaném projevu, tudíž na obsahu a ten za vzhledem těžce pokulhává. Je mi tě líto, že na jednu stranu se chceš stát spisovatelkou, což vyžaduje dostatečnou dávku zajímavosti a výjimečnosti, ale na druhé straně tvůj blog víceméně vypovídá o tuctové stádovitosti a neoriginálnosti. NE!

2) Baruschka www.baruschkasf.blog.cz ANO

Ach jo, nejsem si úplně jistá, že jsem snílek :-) Ale trošku snů by mi určitě neuškodilo, protože jsem máma a moje ratolesti již dosahují puberty a pak jsou někdy sny lepší, než realita :-)
Ovšem co se týká reality partnerské, pak si svůj sen prožívám.

M.: Diverzita je krásná věc a já mám pocit, že Klubu Snílků se možná trochu nedostává starších věkově moudřejších blogerů (alespoň těch aktivních), takže mě těší, že sem i v roce 2015 ještě takoví lidé s chutí hlásí (víte, že klubu bude letos 5 let?!). Baruschčiny články se mi líbí, jsou prosté, nezdobené, a přitom čtivé a upřímné. Děti neplánuju a při čtení většiny z Deseti důvodů, proč si je pořídit jsem si byla čím dál tím jistější, že nebudou, ale závěr článku mě pobavil podobným duchapřítomným humorem, jaký lze najít i ve všech ostatních článcích. A to je fajn. Konzistence, osobnost, blog plný postřehů z všedního dne, vzpomínek a zamyšlení jedné mámy. Rozhodně ANO.

Zdeňka M.: Tenhle blog vypadá více než dobře - jednoduchý, autorský, snílčí je taktéž a se zajímavými, čtivými články. Takže co ještě dodat? Jedině ANO.

Maglaiz: Žárovko, o čem se tady bavíme? Barushka je, zdá se, 100% autorská, evidentně má chuť se účastnit klubového dění, jelikož už nyní má KS v oblíbených odkazech, a má smysl pro humor. Vítej, Baruschko. ANO!

3) Amathia www.cestnicek.blog.cz ANO

Proč si myslím, že jsem sníle? Občas se mi zdá, že spíš než v realitě, žiji ve svých snech. Možná to přesahuje normu do kdy je to ještě zdravé a spousta věcí mi v životě utíká. Ale nelituji toho neboť mám alespoň o čem psát. ;)

M.: Tvůj blog je velice mladý, ale je vidět, že tě to baví. Tvé psaní je rozhodně snílkovské, romantické, zamyšlené, a umíš vyvolat emoce (například v článku o medvídkovi jsi mě dostala, bylo mi z toho smutno a doufám, že jde jen o příběh a ne o skutečnost). Takže se rozhodně nebráním tomu tě u nás uvítat ;) Jen pozor na pár věcí: podobně kratičké články jako je tenhle si v budoucnu nechej raději od cesty. Podle stáří tvého blogu a počtu komentářů se dá usuzovat, že to u tebe opravdu nebude s návštěvností tak žhavé, abyses musela někomu omlouvat ;) A i kdyby nějací stálí návštěvníci byli, té trochy zaspání si nikdo nevšimne - opravdu myslíš, že na tvém blogu někdo visí tak moc, aby zpozoroval, jestli jsi napsala článek naposledy před týdnem nebo dvěma? A pokud by někdo visel, nemyslíš, že objevení nového článku, který ve skutečnosti nebude článkem, ale jen takovým krátkým štěkem, by ho spíš zklamalo? To radši nech lidi chvilku čekat a napiš, až budeš mít co napsat. A dávej si pozor na čárky ve větách, plaveš v nich, a obecně občas ujede nějaký překlep nebo divná formulace, neškodilo by si ty články po sobě přečíst. Jinak k tomu nic nemám, podle mě se prostě jen potřebuješ vypsat a může to být docela zajímavé. Takže u mě cajk. ANO.

Zdeňka M.: Zajímavý a snílčí blog, který nemá potřebu "krást" cizí obrázky, za což ti děkuji, protože píšeš vážně dobře. Některé články jsou sice kratší, ale to zase tolik nevadí. Tvůj blog je ještě dost mladý, ale vedeš si dobře. Jen piš dál. Myslím si, že mezi nás zapadneš. ANO.

Maglaiz: Milá Amathio, Snílek rozhodně jsi, ačkoliv na tvém blogu je ještě kus práce před tebou. Myslím si, že ty krátké články se dají přehlédnout a budeme rádi, pokud do příštího měsíce z tvého blogu zcela zmizí. Tvůj blog je ještě mladý, ale už jsi na něm prokázala své tvůrčí schopnosti. Jinak nijak neporušuješ pravidla klubu natož zákony, takže nevidím důvod, proč bych neměla říci ANO. Ještě uvidíme, co se z tebe vyklube.



Na viděnou u příštího vydání se těší
Maglaiz, Zdeňka a M.

6. listopadu 2015

Iluze pro Leonharda

Kdož nemocen na těle či na duchu.
Či ve vězení neprávem zván "Zloduchu!"
Padni na kolena s podkovou na prsou
a v modlitbě skrop Liénarda slzou


Kapitán se podíval za ukazujícím dívčiným prstem. S úžasem zíral na svou milovanou loď. Vlastně jenom na její příď, protože záď byla ponořena do koruny stromu. Proč jsem si Aberratio nevšiml už dříve? Byla tam vůbec? Od setkání se svou velitelkou a následném probuzení na této planetě si Imaginarius všiml, že ztratil jednu ze svých velkých schopností. Vnímat své okolí. Jako by se nemohl dost dobře soustředit na věci jako na souhrn jednotlivostí. Ztěžka vydechl. Věděl, co to znamenalo. Byla to cena za vyřčené přání. Když si poprvé u paní Sophie přál, myslel si, že cenou za chtění více než tří přání je porouchané astrolabium. To byl však trest za hamižnost. Přání zaplatil svou sílou. Ta záhadná nemoc, která ho sužovala mnoho dní, mu vzala jeho legendární sílu a mrštnost. Ostatně kdyby ji měl, ten strom by se ho dnes ani nedotkl. Cítil se oloupen. Přání mu zase ukradlo kus jeho samotného. Náhle se v kapitánově mysli ozval hlásek mladého Arctura. "Co když tě Sophie podvedla? Co když chce, abys co nejrychleji vyplýtval svá přání a přitom tě zbavila kapitánského klobouku? Co když chce, abys vypadal jako packal a ty dvě hyeny se dostaly na tvé místo?"
"Hej! Staříku, na něco se tě ptám!" mladého Arctura zaplašil Chilin hlas.
"Cože?"
"Povídám: támhleta loď je tvoje, že?"
Imaginarius v odpověď přikývl, na víc neměl síly a ani chuť. Trápilo ho, že se zase na scénu vrátil ten malý pitomec. Jak si vůbec dovoluje takhle hovořit o paní Sophii?!
Chilias nevěnovala pozornost kapitánovu znovuzamyšlení a spustila: "No to mě podrž! Takže tys spadl v tý bublině s těma dalšíma chlapa, co? A máte fakt divnou loď. Kde ste ji schrastili? Takový křápy se už dávno nedělaj. Ta musela stát majlant. Se vůbec divim, že ste se s tim pokoušeli lítat. Dyť ta rachotina musela zákonitě kiksnout ihned po startu. A vůbec jakto, že vám motor vůbec škytnul? Já se z toho picnu! Hele, ale jako fakt, nejsem pako, ale jako jak ten motor vrní? Je to něco jako na způsob bručivěda, nebo to řve jak můj fotr, když mě přivedou zelení? Ne, počkej, ten rachot asi neznáš. Jak bych to... si představ výbuch sopky s elektrickou bouří a řvaním úplně mega velký sirény. No, to je jako když se můj fotr teprv nažhavuje. Jemu totiž vynechávaj svíčky kvůli tý čůze a dost mu z toho kape na karbid."
Arcturovi šla z těch řečí hlava kolem a ačkoliv se již během této slovní kadence několikrát snažil monolog přerušit, byl neúspěšný. Rozhodl se proto porušit pravidla etikety, vrhl se na dívku a dlaní ji zacpal pusu s výkřikem "Ticho!".
Chilias vypoulila oči, ale pod dlaní nepřestala žvatlat. Náhle se vymrštila její pravá noha a zamířila si to rovnou mezi kapitánovy nohy. Imaginarius tento pohyb sice zaznamenal, ale už nestihl zakročit.
A tak nyní můžeme spatřit hrdého kapitána v té nejponíženější poloze, jaká jen může muže postihnout. Chilias nelenila a okamžitě se k Imaginariovi naklonila.
"Sakra! Promiň. To ten reflex. Fakt to nebylo chtěný," během řeči však namísto útrpného výrazu na kapitána cenila zuby a syčela pod náporem těžko zadržitelného smíchu.
Jakmile trochu opadla ta nesnesitelná bolest, Imaginarius si vzpomněl, na co se chtěl prve dívky zeptat. Ještě klečící na všech čtyřech ze sebe vysoukal onu otázku: "Když jsi nás viděla padat, proč jsi nám nepřišla na pomoc, nebo pomoc nepřivolala?"
Chilias se narovnala a dala pravici v bok. "Hele, když člověk vidí asi dvacet chlapů snášejících se z nebe v bublině, před kerou praskají větve i vzteklým dubům, tak spíš kouká nekoukat," rozhlédla se kolem sebe a dodala. "A ty by ses měl doválet a jít pro ty svý kamarádíčky, abysme byli u lodě co nejdřív."


Dobrý večer vážení a milí,
jste srdečně zváni k další Iluzi a bude mi neskutečným potěšením vás opět touto krajinou snů provést. Je pátek, začíná víkend, a tak si můžeme alespoň pro dnešní večer dovolit si se zastavit. Uvařte si tedy oblíbený čaj, kávu či kakao do konvičky, pohodlně se usaďte, představte si, jak mi podáváte ruku, a pojďte se mnou se podívat do jiných světů plných zázraků.

Musím se přiznat, že obrázek mne zaujal na první pohled. Na okamžik mi připomněl Geralta z Rivie a Ciri. Zaujal vás v poslední době nějaký obrázek? Nenechávejte si to pro sebe. Pochlubte se!

Autor: Lisa Falzon

Někdo nemusí mít rád dramata, proto připojím ještě jeden obrázek s názvem Létající obchod kuriozit.



Dnes vaše uši okouzlí Thomas Bergsen a jeho Merchant Prince.



Překvapilo mne, že vám Raoul Schránil a Nataša Gollová tolik zamotali hlavu, že jste nebyli schopni odpovědět. Je vidět, že v této oblasti jsou jisté mezery ve vzdělání, proto se připravte, že takovéto kvízy zde uvidíte častěji, jelikož staré české černobílé filmy v sobě nosí opravdu velké kouzlo té milé, nevulgární komiky, které je dnes třeba jako soli.
Ale abych nezamluvila správné znění odpovědi: 1) Raoul Schránil a Nataša Gollová, 2) Setkali se ještě ve filmu Kristián ("Zavřete oči - odcházím."), Katakomby nebo Roztomilý člověk, 3) postačilo mi, když řeknete, že vzdáleným prastrýčkem Raoula Schránila byl hudební skladatel Bedřich Smetana a pro změnu dědečkem Nataši Gollové byl slavný český historik Jaroslav Goll.

StressedJenny
Dnes se vás ptám: Copak to značí, když si tuto neděli připnete na oděv vlčí mák?
1) Co?
2) Kdy?
3) Proč vlčí mák?




Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.



V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:


Krásné snění vinšuje
Vaše tetka Maglaiz

4. listopadu 2015

Photo - Barevné svazky

Ahoj Snílci,
minule jste měli napsat, proč máte či nemáte podzim. Zapojili se tři snílci a všichni dostanou po jednom čajožroutovi. Dnes bude úkol za dva čajožrouty, ale o tom se dozvíte níže. A pro koho tentokrát zazvoní kouzelný zvoneček?

Chat Parisien, Vlasta a Bels.